Aktualne.cz: Prostě je v tom nemůžeme nechat, shodují se. Příběhy lidí, kterým dává smysl pomáhat

Aktualne.cz: Prostě je v tom nemůžeme nechat, shodují se. Příběhy lidí, kterým dává smysl pomáhat

19. 11. 2020

Kromě přetížených nemocnic chybí pracovní síly také v mnohých centrech sociálních služeb a domovech seniorů. Spousta mladších žáků kvůli distanční výuce potřebuje pravidelné doučování. Nejrizikovější skupina, senioři, už podruhé zůstávají izolováni a sami. Všude tam teď pomáhají dobrovolníci.

"Do velké míry je celkem jasné, co je teď potřeba dělat - pomáhat ohroženým skupinám obyvatel. Nejčastěji odpovídáme na nějakou poptávku, ať už od obcí nebo od nevládních organizací," přibližuje mluvčí Skauta Barbora Trojak. Dodává, že evidují několik tisíc pomáhajících. Skupina asi dvaceti skautů teď pomáhá na Semilsku. "Zájem dobrovolníků je opravdu velký," zdůrazňuje Tomáš Jech, zástupce vedoucího skautského střediska Varta Semily. "Seniorům a osobám v karanténě zajišťujeme nákup a následné doručení potravin a léků. Krizový telefon máme neustále v pohotovosti a jsme připraveni zprostředkovat odbornou péči psychologa či potraviny z potravinové banky. Jsme v kontaktu s vedením měst a pomůžeme tam, kde nás bude potřeba," dodává.

"Dokud fungovaly knihovny, zařizovali jsme knižní roznos pro starší lidi a lidi v karanténě. Zájemci si je objednali v knihovně, tam měli kontakt na naše dobrovolníky, kteří pak knížky odnesli čtenářům," říká Jana Dvořáková z oddílu Skauta v Litomyšli. Na roznosu se podílelo asi deset lidí, často studenti nebo bývalé skautky, které knihy roznášely třeba při odpolední procházce s dětmi. I přes zavřenou knihovnu ale v Litomyšli našli cestu, jak v současné situaci přispět k lepšímu. "Nazvali jsme to sušenky pro nemocnici. Kdo chce, může donést sušenky nebo další dobroty, které pak předáme zdravotníkům v naší nemocnici," představuje projekt, který se teprve rozbíhá. "Když musí být člověk celý den doma s dětmi a ještě učit on-line, nastřádá se mu za den hrozné množství stresu. Já to dělám tak, že stres překlopím do akce, použiju tu energii, abych někomu udělala radost," dodává Dvořáková.

Přispějte obětem koronaviru
Darovat pravidelně

V Blansku vznikl pro koordinaci dobrovolnictví projekt Pomáháme Blansku. V rámci něj spolupracuje město, skauti, zástupci farnosti i sociálních služeb. Dobrovolníci i zájemci o pomoc se mohou přihlásit přes internetové stránky projektu. "Na jaře jsme organizovali nákupy pro seniory a lidi v karanténě nebo hlídání dětí zaměstnanců pohotovostních složek. O to už teď ale není takový zájem. Největší problém jsou momentálně sociální zařízení, kde je nedostatek personálu," říká studentka Zuzana Hanušková, která sama v jednom z domovů pomáhá. "Člověk na to nepotřebuje žádné vzdělání ani výcvik, domovy jsou teď rády za každou pomocnou ruku. Rozvážím třeba obědy nebo převlékám postele," upřesňuje Hanušková. Ne na všech místech je ale zájem dobrovolníků tak velký jako na jaře. "V první vlně nás bylo kolem 70, teď jen něco přes deset. Je to škoda, kdo přispěje dobré věci, udělá radost i sám sobě," dodává Hanušková. "Dobrovolníků se hlásí dost, je jich ale méně než na jaře. Někteří cítí, že téhle krizi se dalo předejít, a nejsou proto tak motivovaní zachraňovat situaci jako na jaře," říká koordinátor organizace ADRA na Plzeňsku Nikola Novák.

Hlavně teď, když je situace složitá, mám určitý pocit zodpovědnosti vůči dětem. Prostě je v tom nemůžu nechat.

Některé děti on-line výuku nezvládají

Kromě skautů působí v Česku i množství dalších dobrovolnických organizací. Člověk v tísni se například soustředí na doučování. "Setkáváme se s tím, že on-line výuku některé děti nezvládají. Hlavně ty mladší doučujeme," sdělil Aktuálně.cz mluvčí v Člověka v tísni Tomáš Urban. "Pracujeme s dětmi, které vyrůstají ve složitých podmínkách, což se projevuje i v průběhu doučování. Pro některé dobrovolníky tak může jít o 'náraz s dosud nepoznanou realitou'," dodává.

"Přes období pandemie doučuji dvakrát v týdnu, teď jen přes Skype. O možnosti jsem se dozvěděla přes sociální sítě Člověka v tísni, konkrétně na Instagramu," popisuje svou cestu k pomáhání Dominika Balisová, studentka střední školy fotografie v Liberci. "K dobrovolnictví jsem se snažila přesvědčit i nějaké své kamarády, ale každý prostě není ochotný jít pomáhat na úkor svého vlastního času a zadarmo. Já si myslím, že jsem pomáhání měla vždycky v sobě. Hlavně teď, když je situace složitá, mám určitý pocit zodpovědnosti vůči dětem. Prostě je v tom nemůžu nechat," říká Balisová.

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Autor: Pavel Mazanec, Jana Kramlová, Martina Heroldová