Baví mě v dětech probouzet motivaci a pocit úspěchu

Jak by ses Aničko popsala? Kdo jsi?

Jsem přemýšlivá, vytrvalá, empatická mladá žena.

Jaká je tvá pracovní pozice pro Člověka v tísni a jak dlouho se jí už věnuješ?

V Člověku v tísni pracuji jako koordinátorka individuálního doučování a věnuji se tomu už rok a půl.

Co tato práce obnáší?

Moje práce sestává z plánování schůzek, dojíždění na konzultace do rodin, z dalších konzultací se školami a dobrovolníky, propojování dobrovolníků a rodin a v poslední řadě z mého oblíbeného doučování dětí, kde vysvětluji, podporuji a snažím se, aby si i děti z těchto setkání odnesly co nevíce. Nejenom co se týče nových znalostí, ale hlavně se snažím konkrétní látku upravit tak, aby jí dítě rozumělo a mohlo zažít pocit úspěchu, na který ve škole většinou moc nenaráží.

To zní fajn. Baví tě to? Proč zrovna tahle pozice?

Baví mě práce s dětmi, a když už nepracuji přímo s dětmi v rámci doučování, tak v jejich zájmu. Děti tráví ve škole spousty času a ta má na ně bezesporu velký vliv. Obzvlášť po dlouhodobém negativním hodnocení ztrácejí motivaci a mě baví s nimi tuto motivaci znovu probouzet. Není potřeba mít samé jedničky, ale spíše neztrácet zvídavost a naučit se nějaké systematičnosti. Dělá mi velkou radost, když vidím, že se jim něco daří nebo i to, že se na doučování s dobrovolníkem těší. Přeci jen – kdo by se těšil na učení?

Bez čeho si svůj den neumíš představit?

Bez ranní kávy a snídaně. Ráno je moje oblíbená část dne, takže se ji snažím prodloužit a raději si přivstanu, než abych pospíchala. A pak také bez hudby, obzvlášť mé cesty na konzultace vyplňuje „soundtrack“. Hudba mě dokáže pozitivně naladit, uklidnit a dokáži se při ní i lépe soustředit na práci.

Co ráda děláš ve svém volném čase?

Vzhledem k tomu, že v současnosti studuji dvě vysoké školy, tak mi volného času trochu ubylo, ale ráda si zajdu zaběhat, cvičím jógu, píšu básničky, ráda zajdu kamkoliv za kulturou a taky na pivko.

Dala bys čtenářům tip na nějakou knihu nebo film?

Co se týká knihy, tak cokoliv z ruského realismu.

A co se filmu týče, vždy mě potěší Deník Bridget Jones.

Máš nějaké moto, kterým se v životě řídíš?

Jediný člověk, se kterým se můžeš srovnávat, je tvoje včerejší já. A když to vezmu obšírněji, člověk by se měl v prvé řadě zaměřit na sebe, přijmout své dobrosti a špatnosti a rozvíjet se. Pak si myslím, že dost klesá potřeba závidění, nebo na druhé straně pohoršování se nad jinými lidmi.

Díky za tvé odpovědi! ;)