Během této zimy dosáhlo více než 13 500 lidí v Afghánistánu na naši pomoc

Publikováno: 13. 5. 2025 Doba čtení: 3 minuty

V Afghánistánu nepřináší zima jen sníh a mráz – přináší strach. Jakmile udeří mrazivé počasí, rodiny bez přístupu k topení a teplému oblečení zůstávají odkázané na přežití v extrémních podmínkách. Podle údajů organizace Afghanistan Shelter Cluster potřebovalo během zimy naléhavou pomoc k zajištění zimního vybavení více než 1,3 milionu lidí.

Díky finanční podpoře Afghánského humanitárního fondu jsme rozdělili hotovost na přežití zimy lidem v okresech Jaghuri v provincii Ghanzí.
© Foto: Jallaluddin Adibpoor

Mnoho lidí přišlo o své finanční příjmy a nyní čelí obtížím při zajišťování základních potřeb. Rodiny s nízkým nebo žádným příjmem jsou často nuceny hledat pracovní příležitosti v jiných městech či zemích. Pro domácnosti vedené ženami je však takové řešení často nedostupné.

Ti, kteří zůstávají, čelí každodennímu boji o přežití. Matky oblékají své děti do všech kousků oblečení, které mají, a modlí se, aby to stačilo na přežití další noci. 

V těchto podmínkách se rodiny v okrese Jaghuri snaží přežít krutou zimu s omezeným přístupem k vytápění a zimnímu oblečení. Bakhtawar, 40 let, žije se svými dcerami ve vesnici Shahrak-e-Noor. Před pěti lety přišla o manžela.

„Kvůli nedostatku pracovních příležitostí a zemědělské půdy byl můj manžel nucen emigrovat do Íránu. Strávil tam více než čtyři roky. Později jsme ho našli pod mostem v západním Kábulu. Byl těžce závislý na heroinu. Odvezli jsme ho do nemocnice, ale po několika týdnech utekl a nedlouho poté jsme našli jeho mrtvé tělo,“ říká Bakhtawar.

Ekonomické zoufalství

Chudoba a nedostatek pracovních příležitostí v Afghánistánu rodiny nejen zatěžují, ale i rozdělují. Přeshraniční migrace do Íránu a Pákistánu, spolu se zapojením se do pašování drog, v zemi i mimo ni, se již mnoho let stávají prostředkem k přežití. Tato těžká rozhodnutí často vedou i k vlastní závislosti, vykořisťování, dalšímu zbídačování a ještě větší nouzi.

„Nyní jde můj syn v manželových stopách a je také závislý. Už dlouho jsme o něm neslyšeli. Teď jsem tu jen já a mé dvě dcery. Bojujeme o to, abychom sehnaly bochník chleba. Strávily jsme už mnoho nocí bez jídla,“ dodává.

Drsné zimní počasí prohlubuje hlad a snižuje denní rozpočet. „Moje dcery šijí šátky a věnují se ručním pracím, přičemž denní mzda je přibližně 35 korun českých. To stačí jen na nákup suchého chleba. Ve všem ostatním jsme odkázáni na humanitární pomoc,“ dodává Bakhtawar. 

„Na podzim sbíráme dřevo a listí, sušíme je a schováváme na zimu. Používáme je k topení, ohřívání vody a pokud je to možné, tak i na vaření. V místnosti jsme si postavily kamínka, kolem kterých jíme, vaříme na nich, a i tu i spíme. Je to jediný způsob, jak se zahřát,“ vysvětluje.

Pomoc v zimním období od nás obdrželo 13 589 osob

Zásadním krokem v podpoře komunit je podpora v zimním období.

„Tým Člověka v tísni navštívil naši domácnost a zjistil, že podporu opravdu potřebujeme. Dnes jsem se dostavila na distribuční místo a dostala jsem pomoc ve výši 6 150 korun a pět přikrývek. Díky tomu zvládneme přežít zimu,“ vysvětluje Bakhtawar. 

Prostřednictvím projektu, financovaného Afghánským humanitárním fondem, jsme podpořili tisíce lidí, jako je Bakhrawar, v 31 vesnicích na jihovýchodě Afghánistánu. Tato pomoc zahrnovala finanční distribuci určenou na zazimování, oblečení a soupravy přikrývek. Celkem jsme touto cestou podpořili 13 589 lidí.  

Autor: Jallaluddin Adibpoor, Mediální koordinátor pro Afghánistán

Související články