Bylo tu všechno a teď tu není nic. Reportáž Seznamu z frontové linie na Ukrajině
Publikováno: 6. 4. 2020 Doba čtení: 2 minuty
Válka na východní Ukrajině začala přesně před šesti lety. Přinášíme první díl ze série reportáží serveru Seznam Zprávy o životě v ukrajinských vesnicích, které leží přímo na frontové linii a ve kterých působí i Člověk v tísni.
„Ty už jsi tu někdy byl? Přijde mi, že tě znám!“ Slova na uvítanou od sedmdesátnice Ljuby. Bydlí v malém domku v ukrajinské vesnici Vodjane.
Od donbaské bojové linie dělí její blátivou ulici jen řada domů a dvě pole. Z horní cesty jsou dokonce v dálce vidět ruiny letiště v Doněcku, o které se vedly líté boje. Zničený areál teď drží proruští separatisté.
Aktivistky v barevných šátcích
Před válkou prý měli lidé ve Vodjaném všechno. „Byla tu nemocnice, byl tu obchod, školka. A teď tu není nic. Jen staří lidé, bez nemocnice a autobusového spojení,“ vyjmenovává smutně Ljuba.
„My jsme místní aktivistky!“ vstupuje najednou do našeho rozhovoru energická Olha, která přišla k Ljubě na zahrádku se svou sousedkou Galinou. Na hlavě mají nápadný pestrobarevný šátek.
Olze je 58, její přítelkyně je o čtyři roky starší. Vesnici neopustily ani při nejtvrdších bojích a teď bojují za to, aby se situace lidí zlepšila.
Obě ženy se nás hned ujmou a nabízejí prohlídku celé jejich vesnice, ve které před válkou žilo kolem tisícovky lidí. Po roce 2014 se obec vylidnila, zůstalo tu jen 17 obyvatel. Po letech se část obyvatel vrátila.
„Staří lidé si finančně nemohli dovolit žít jinde, proto se vrátili. Mladí ale odešli, není tu doprava ani práce,“ vysvětluje Olha. Záhy se k naší skupince připojuje ještě sousedka Naděžda. I ona má na hlavě nápadný šátek.
Žádná voda ve Vodjane
Počet lidí se ve Vodjaném ustálil na zhruba 70 ženách a 50 mužích. Chleba jim dováží dvakrát týdně. Dodávka ale leckdy vypadne, autu totiž z různých bezpečnostních důvodů nedovolí vjezd ukrajinská armáda. Ve vesnici ale nechybí jen základní potraviny, lidé se tu museli po roce 2014 tři roky obejít bez elektřiny. Vedení se podařilo obnovit až v roce 2017.
I když název Vodjane odkazuje na vodu, mokřady a jezera, kterých je na území Donbasu spousta, lidem ve vesnici žádná voda z kohoutků neteče. Dřív proudila vodovodem z blízkého Doněcku, dnešního hlavního města samozvané Doněcké lidové republiky. Trubky ale zničily před šesti lety boje.
Lidé jsou od té doby odkázaní na omezené množství užitkové vody z místní studny. Pitnou vodu jim pravidelně ve čtvrtek dováží dvě cisterny vypravené českou organizací Člověk v tísni. „Pomohli nám i opravit poničené domy, střechy a okna. Teď nám přivážejí vodu. Jsme humanitárním organizacím moc vděční! Zachraňují nám život,“ opakuje Galina znovu a znovu.
*Úvodní foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy
