Češi pomohli tisícům domácností na severu Jižního Súdánu v boji s podvýživou, lidé si osvojili hygienické návyky a začali pěstovat nové plodiny
Publikováno: 6. 2. 2017 Doba čtení: 7 minutSeverní Bahr el-Ghazal (6. února 2016) – Jedním z nejpalčivějších problémů Jižního Súdánu je podvýživa. Člověk v tísni (ČvT) se proto zaměřil na zkvalitnění života a podporu odolnosti obyvatel na severu tohoto nejmladšího státu světa. Od poloviny roku 2014 získalo 6 040 domácností, tj. celkem 36 000 lidí, v oblasti Severní Bahr el-Ghazal potřebné znalosti a prostředky, aby mohli nadále samostatně rozvíjet vlastní hospodaření a obstarat si živobytí pro sebe i své rodiny.
Podvýživa se přitom netýká pouze nedostatku obživy. Tým ČvT poskytl vesničanům odborná školení na téma osobní hygieny, díky kterým si o polovinu více lidí osvojilo správné hygienické návyky. Ty jsou klíčové například pro předcházení průjmovým onemocněním, která jsou jednou z příčin podvýživy u dětí. Místní ženy se naučily kvalitnější výživě svých dětí a o čtvrtinu více jich nyní své novorozence kojí. Lidé se také naučili používat nové zemědělské techniky a zpestřili si jídelníček o nové plodiny. 70 % zapojených domácností začalo pěstovat minimálně dvě nutričně bohaté plodiny, jako je rigila, kapusta kadeřavá známá jako kale a ibiškovec jedlý neboli okra. ČvT podpořil také lokální obchod a tržní ekonomiku, aby místní obyvatelé měli přístup k nástrojům a kvalitnímu osivu.
Jižní Súdán již dlouhodobě sužuje vleklá humanitární krize způsobená etnickými konflikty a ekonomickou krizí. Podle OSN v současnosti v Jižním Súdánu potřebuje pomoc 6,1 milionu lidí, tedy každý druhý obyvatel země.„Zahájení naší pomoci v zemi předcházel důkladný průzkum potřeb, kdy jsme se snažili zmapovat nejpalčivější problémy, se kterými se místní lidé potýkají. V Severním Bahr el-Ghazalu na severu země žije podle statistik až 76 % populace pod hranicí chudoby. V této oblasti jsme se proto zaměřili na komplexní boj s podvýživou,“ popisuje situaci Hana Vitnerová, koordinátorka programů ČvT v Jižním Súdánu. „Podvýživa není způsobena pouze nedostatkem jídla, ale celou řadou dalších důležitých faktorů, jako je skladba pěstovaných plodin, zemědělské postupy, hygienické návyky, vzdělání nebo přístup ke zdravotní péči. Od začátku jsme pracovali v chudých venkovských oblastech, kde žijí nejzranitelnější lidé, kteří naši pomoc potřebují nejvíce. Nyní, po více než dvou letech práce, vidíme pozitivní výsledky a výrazný posun v přístupu místních lidí. Například hygienické návyky se zlepšily o 50 %, což považujeme opravdu za úspěch,“ dodává.
1 600 rodin zlepšilo své hygienické a stravovací návyky
„Naučila jsem se spoustu nových věcí. Například jak správně nakojit moje miminko, jakým způsobem si kvalitně mýt ruce v nově postavené umývárně, nebo jak připravit vlastní rehydratační roztok ze soli, cukru a čisté vody na léčbu průjmu mých dětí,“ říká 32 letá Ahok Tong Yel z vesnice Mathiang, která se spolu s dalšími ženami ze své komunity zúčastnila školení správných hygienických návyků a ukázek vaření. Cílem je naučit místní lidi důležitosti správné osobní hygieny a jejího vlivu na lidské zdraví a podvýživu. „Dnes se díky tomu dokážu lépe postarat o svou rodinu,“ dodává.
1 000 domácností se naučilo novým zemědělským a pasteveckým metodám
Téměř 50 letý Bol Kuot Atem z vesnice Gori dostal pluh na orbu s oslem. „Díky školení, kde jsem se naučil orat s pluhem, nyní dokážu obdělat naše pole mnohem snadněji a rychleji. Celé naší rodině to ulehčilo spoustu práce. Navíc jsem to naučil i své dva sousedy,“ pochvaluje si zemědělec. „Moc rád bych rozšířil své hospodářství a naučil více sousedů, jak správně pracovat s pluhem,“ dodává.
25 modelových zahrad představilo nové plodiny
„Lidé z Člověka v tísni nás naučili, jak lépe připravit půdu a vypěstovat vhodné sazeničky, ale také jak je důležité střídání plodin. Naše komunita si díky tomu mohla založit zcela nové zeleninové zahrady. Dnes pěstujeme okru, kale, špenát, dýně, rajčata, rigilu, mrkev, laskavec nebo fazole,“ říká Ahok Juach Wol z vesnice Manyiel, který dnes vypěstuje tolik zeleniny, že část může prodávat na místním trhu. „Díky dobré úrodě jsme mohli zaplatit dětem výdaje za školu a nakoupit další zemědělské vybavení,“ dodává.
1600 domácností se naučilo lepší péči o hospodářská zvířata a technikám správného zpracování a uskladňování potravin
Garang Achak Majok chová krávy, kozy, ovce a slepice. Celkem má přes sto kusů zvířat. „Během školení jsme se učili, jak správně uchovávat maso, mléko a jak udržovat naše zvířata v dobrých hygienických podmínkách. Nejdůležitější, co jsem se ale naučil, bylo očkování a správná léčba hospodářských zvířat. Léky jsou tu velice drahé a nemáme jich dostatek. Věřím, že jednoho dne budu mít dost léků, jak na preventivní očkování, tak na potřebnou léčbu mých zvířat,“ říká farmář.
300 rybářů dostalo nové rybářské vybavení a odborná školení
„Dříve jsem chytal ryby do jednoduchých pastí, které jsem si vyrobil. Lidé z Člověka v tísni nám ale věnovali kvalitnější vybavení a naučili nás novým rybářským technikám. Díky tomu teď nachytám více ryb, takže mám víc peněz pro rodinu,“ popisuje Ater Ater Ater své zkušenosti s rybářským školením. „Některé organizace pouze rozdají lidem nástroje a odejdou. Člověk v tísni nás ale navíc naučil jak plést sítě, navazovat správně háčky nebo uchovávat ryby,“ dodává.
70 pracovníků veterinární správy bylo vyškoleno, aby mohli poskytovat odbornou podporu ve svých obvodech
Albino Kuot Kolong je pracovníkem veterinární správy v Nyamlellu. „Starám se očkování a léčbu hospodářských zvířat, vysvětluji farmářům, proč jsou jejich zvířata nemocná, komunikuji s úřady a snažím se posilovat dobré vztahy mezi chovateli dobytka,“ vysvětluje Albino Kuot Kolong. „Při školení jsem se naučil novým metodám, takže teď mohu poskytovat ještě lepší služby než dříve. Navíc jsem od Člověka v tísni dostal motorku, takže se můžu snadno a rychle dostat do míst, kam to pro mě dřív byl problém. Mobilita je pro mou profesi velice důležitá,“ pochvaluje si.
500 rodin získalo obživu při budování místní infrastruktury a protipovodňových hrází
„Rozhodli jsme se zbudovat příjezdovou silnici do naší obce, protože jsme v Kak Luolu již dlouho potřebovali lepší přístup ke zdravotním zařízením a obchodům,“ popisuje Mathiang Mathiang Marach motivaci místních lidí. „Díky programu Cash for assets od Člověka v tísni jsme se konečně mohli pustit do práce, z čehož bude mít prospěch celá naše komunita. Peníze za práci nám navíc pomohou přečkat těžké letní obdodí, kdy je u nás půda nejméně úrodná“ dodává. Hráze pak v období dešťů poslouží jako zábrana proti povodním, které každoročně ohrožují pole, jež jsou hlavním zdrojem potravin většiny obyvatel Bahr el Ghazalu.
8 obchodů nyní spolupracuje s trhem v hlavním městě a dokáže zajistit zboží pro místní komunity
„Rok 2016 byl pro obchod velmi špatný. A to ze dvou hlavních důvodů. Za prvé kvůli ekonomické krizi a s ní související devalvaci naší měny. Za druhé kvůli bezpečnostní situaci a komplikacím s dodávkami zboží. Jestliže v březnu stál 50 kg pytel cukru 1 400 jihosúdánských liber (pozn. 1 400 SSD = 483 Kč), tak dnes za něj dáte i 4 000 liber (pozn. 1 380 Kč). I když se lidem podařilo sehnat dost peněz, aby za cukr zaplatili, pro nás byl problém zboží dostat ze Súdánu či Ugandy k nám do obchodu,“ vysvětluje těžkou situaci 32 letý obchodník Marko Tong Tong z okresu Aweil. „Díky kampani Člověka v tísni, který věnoval lidem poukázky na zboží v místních obchodech, se mi podařilo lépe propojit s místní komunitou. Lidé teď vědí, že jsem jim se svým obchodem k dispozici a že si u mě mohou nakoupit, co v danou chvíli opravdu potřebují,“ dodává.
Člověk v tísni v Jižním Súdánu
ČvT začal v Jižním Súdánu pracovat již v roce 2012, kdy se soustředil především na zajišťování zdravotní péče a základních zdrojů obživy vnitřním uprchlíkům v okolí hlavního města Džuba a ve státě Severní Bahr el-Ghazal. Od roku 2013 se pak zaměřil na boj s podvýživou a zvyšování odolnosti nejchudších obyvatel. „Právě jsme ukončili velmi úspěšný program zaměřený na udržitelné zemědělství a lepší výživu obyvatel Jižního Súdánu. Z důvodu zhoršení politické a bezpečnostní situace v zemi jsme se rozhodli přehodnotit náš strategický přístup. Humanitární situace v zemi je kvůli pokračujícímu násilí a stále rozšířenějšímu vysidlování místních obyvatel velmi špatná. Zaměříme se proto na potřeby těch nejzranitelnějších obyvatel,“ říká Richard Walker, regionální ředitel ČvT pro Afriku. „Další kroky připravujeme společně s partnery z Alliance2015. A pokud to bezpečnostní situace dovolí, tak začneme s novým programem během nadcházejícího roku,“ dodává. Program Udržitelným zemědělstvím pro lepší výživu (RAIN) probíhal od roku 2014 do konce roku 2016 díky významnému přispění Evropské komise, vlády České republiky, ale také podpoře dárců Klubu přátel Člověka v tísni a Skutečného dárku. Člověk v tísni děkuje všem za jejich podporu.