České sanitky pomáhají v Mongolsku. Ve dvou krajích větších než Česko ošetří ročně tisíce pacientů

Mongolští zdravotníci z krajských nemocnic se teď zdokonalují v obsluze moderních přístrojů, aby plně využívali možnosti mobilních ordinací. Se zdravotnickým školením pomáhají i čeští stážisti. „Zdravotníci tak již koncem srpna vyrazí do odlehlých oblastí a ještě letos by měly obě mobilní ordinace poskytnout zdravotní péči obyvatelům v 16 okresech,“ říká  vedoucí mongolské mise Člověka v tísni Martin Klicnar.

Mobilní ordinace budou odlehlé okresy (sumy) pravidelně objíždět a pomáhat venkovským střediskům, kterým chybí odborný personál nebo vybavení, především s diagnostikou, prevencí nebo akutními nemocemi. „Sanitka v průměru měsíčně podnikne dva výjezdy, ošetří 350 pacientů a najezdí přes 600 kilometrů,“ říká Martin Klicnar s tím, že pacienti v ordinacích najdou především vyšetření jako ultrazvuk, EKG nebo poloautomatickou biochemickou analýzu.

Příjezd mobilní ordinace ve vesnicích obvykle dopředu hlásí obecní rozhlas a informace se pak nese od úst k ústům. Ve stanovený den se potom pacienti sejdou ve zdravotnickém středisku. „Doktor pacienta vyslechne, vyšetří a pokud uzná za vhodné, pošle za mnou k měření EKG. Výsledek potom putuje zpátky k doktorovi a ten naordinuje léčbu, případně pošle pacienta k důkladnějšímu vyšetření do okresní nebo krajské nemocnice. Za den takto vyšetřím 12 až 15 lidí,“ popisuje obyčejný den mobilní ordinace zdravotnice Ganchimeg Djigmit, která obsluhuje EKG.

„K vyšetření EKG používáme jakýchkoliv prostor, které jsou v daném městečku nebo vesnici k dispozici. Někdy to může být zdravotní středisko nebo základní ošetřovna, jinde třeba kancelář místního úřadu,“ dodává Ganchimeg, která se sanitkou, jíž ČvT předal loni v kraji Uvurchangaj, podnikla už pět cest.

Pomoc ČvT v číslech:

350 pacientů ošetří mobilní ordinace za měsíc

600 kilometrů najezdí terénní sanitka za měsíc

3 000 pacientů ošetří sanitka v průměru za rok

Zdravotníci budou v naléhavých případech provádět i jednoduché zákroky. „Na venkově sužují lidi především jaterní choroby, potíže s trávicím systémem, diabetes nebo problémy se zuby,“ vyjmenovává Martin Klicnar, jaké obtíže zdravotníci v sanitkách nejčastěji řeší. Největším problémem v mongolském venkovském zdravotnictví jsou vzdálenosti a počasí. Lidé to mají k nejbližšímu lékaři obyčejně kolem sta kilometrů a dlouhé cesty stepí často absolvují na motorce. Drsná zima některé oblasti odřízne i na několik měsíců.

V takovém prostředí lidé nemohou cestovat mnohdy i stovky kilometrů do centrálních nemocnic, na cestu ostatně ani nemají peníze. O služby mobilních ordinací je tak obrovský zájem především mezi kočujícími pastevci. „Já už bych takhle na stará kolena do krajské nemocnice snad ani nedorazila. Vyšetřili mě dneska tři doktoři – EKG, ultrazvuk a neurololog. Za pár dní vyrážíme na letní pastviny a několik měsíců bych neměla vůbec příležitost dostat se k doktorovi,“ svěřila se před začátkem letní pastevecké sezóny Tsevelma, které letos oslaví osmdesátku.

Člověk v tísni zavádí spolu s Českou rozvojovou agenturou (ČRA) mobilní ordinace na mongolský venkov už druhým rokem. „Mongolsko je jednou z prioritních zemí české rozvojové spolupráce a oblast zdravotnictví je pro nás jednou z nejdůležitějších,“ vysvětlil českou pomoc zástupce ředitele ČRA Martin Náprstek. Loni vyjely nové terénní sanitky do ajmagu Archangaj a Uvurchangaj. „Tyto mobilní ordinace dohromady za rok ošetřily šest tisíc pacientů,“ shrnuje Martin Klicnar. Na vybavení všech čtyř sanitek přispěli každý rok 300 tisíci korunami i Češi, kteří věnovali své dary na veřejnou sbírku ČvT Skutečná pomoc.  

Další dvě mobilní ordinace zamíří příští rok do odlehlých ajmagů Chovsgul a Umnogov. Celkově tak budou sanitky brázdit šest krajů, které vybral Člověk v tísni ve spolupráci s mongolským ministerstvem zdravotnictví. Jsou to rozlehlé ajmagy, kde lidé většinou žijí nomádským způsobem života. Nízká hustota osídlení tu téměř znemožňuje efektivní poskytování odborné zdravotní péče. Mobilní ordinace jsou tak ideálním způsobem, jak lidé mohou získat přístup ke kvalitnímu vyšetření.

Mongolské zdravotnictví:

Víc než polovina z celkem 3 milionů Mongolů žije roztroušená po mongolských stepích, horách a poušti Gobi o rozloze 1,5 milionů km/2. Takto nízká hustota obyvatel prakticky znemožňuje a prodražuje dosažení odpovídající úrovně všech zdravotnických zařízení na mongolském venkově. Dostupná je zde zdravotní péče jen na základní úrovni, avšak zcela chybí možnost vyšetření odborným lékařem, moderními diagnostickými přístroji či poskytnutí urgentní pomoci.

Pro více informací prosím kontaktujte:

Petr Drbohlav, regionální koordinátor ČvT pro Asii, 724 329 285 

Martin Klicnar, vedoucí mise ČvT v Mongolsku, +976 95892436 (časový posun +6 hodin)