Chudé Česko 21: Vašek chodí od 8. třídy do práce. Půlku výdělku dá rodině, zbytek má na svačinu a oblečení, říká Sachrová

Chudé Česko 21: Vašek chodí od 8. třídy do práce. Půlku výdělku dá rodině, zbytek má na svačinu a oblečení, říká Sachrová

8. 9. 2021

O Vaškovi, který každý den po škole chodí do práce až do pozdních večerních hodin, aby měl peníze na svačinu, oblečení nebo školní pomůcky. O Katce, kterou doma přiměli po základní škole ve studiu dále nepokračovat a pomáhat s domácností, i když prospívala s vyznamenáním a v přijímačkách na střední měla nejvyšší počet bodů. O rodičích, kteří upřednostňují, aby jejich děti místo školy pracovaly. A také o učitelích, jejichž přístup je pro děti z chudých rodin často klíčový – server Aktuálně.cz vydává další díl projektu Chudé Česko 21.

Vaškovi je 16 let, vyrůstá ve velmi chudé rodině s dalšími třemi sourozenci. Poté, co velkou část života strávili stěhováním se z jedné ubytovny na druhou, se rodině konečně podařilo dosáhnout na sociální bydlení. Rodiče, kteří oba mají jen základní vzdělání, splácejí hned několik exekucí. Když Vašek začal během osmé třídy každý den po škole pracovat, rodina to proto uvítala. Radost měl ale i samotný Vašek – mohl si koupit věci, na které před tím peníze sháněl jen obtížně – nové oblečení, školní pomůcky nebo svačinu ve škole. Jak dodává naše kolegyně Vlastimila Sachrová, ne všechny vydělané peníze ale Vaškovi zůstávaly: „Polovinu výdělku z brigády musel odevzdávat na provoz domácnosti,“ uvedla pro Aktuálně.

Distanční výuka znamenala pro Vaška návrat do práce 

Když ale v září Vašek nastoupil do deváté třídy, jeho měsíční výdělek se oproti prázdninám snížil: „Nejednou si nám postěžoval, že žije v nuzných poměrech a občas nemá dostatek základních potravin a hygienických pomůcek,“ přiblížila Sachrová Vaškův příběh pro Aktuálně.cz a dodala, že nespokojeni se snížením Vaškova výdělku byli také rodiče – přechod na distanční výuku, a tedy i Vaškův návrat do práce proto uvítala celá rodina. Vysoká absence v online výuce ale způsobila, že Vaškovi hrozilo propadnutí.

V druhém pololetí proto Vašek začal s doháněním. Podle Sachrové ale škola neprojevila žádnou snahu žákovi, který pochází z tak složitých rodinných poměrů, pomoci. A Vašek navíc dle ní není jediným dítětem, kterému se takového přístupu školy dostává: „Tohle jsou přesně děti, na které se má škola soustředit a snažit se je maximálně udržet a podporovat,“ uvedla s tím, že ale na školách dochází k přesnému opaku. 

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel

Rodiče chápou studium jen jako oddálení výdělku

Vašek se dostal na oba obory, na které se hlásil. Přes léto si vydělával, aby měl na studium finance a s nákupem povinné školní výbavy jsme mu pomohli my. Rodiče mu ale jeho studijní plány výrazně komplikují – další vzdělání vnímají jen jako oddálení práce. I přes to, že byl Vašek ještě před nedávnem odhodlaný studovat, tlak rodičů asi ustát nedokáže: „Už se cítí hodně vyčerpaný a přestává v úsilí o další studium vidět smysl, přemýšlí, zda skutečně raději nemá vydělávat na rodinu,“ dodala naše kolegyně a odbornice na sociální integraci.

"Na to, aby se uživil, školu nepotřebuje"

Příčiny studijních neúspěchů u dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí tak velice často spočívají v zaryté představě rodičů, že studium není důležité a že uživit se je možné i bez vzdělání. Nastavení současného systému navíc rodiče v tomto názoru upevňuje – k práci načerno titulu potřeba není, systém sociální dávek ke vzdělání nemotivuje a v neposlední řadě, vyšší vzdělání rozhodně není zárukou vyšších příjmů. A protože tak často chybí ze strany škol i rodičů jakákoli podpora, nevybudují si ke vzdělání ani dalším kognitivně náročným aktivitám žádný vztah či motivaci. Pohled na studium jako nepotřebné a nadbytečné tak rodiče předávají svým dětem, které ho následně přejímají - s jiným perspektivou se často nemají jak seznámit.

Absolvovala s vyznamenáním, přesto ji rodiče od studia odradili

Další z dívek, která právě z takovýchto složitých poměrů pochází, je Katka, se kterou pracujeme už od útlého dětství. Katka byla velice chytrá a pilná studentka – základní školu absolvovala s vyznamenáním a v přijímačkách na učňovský obor skončila první. Její rodina ve vzdělání ale valný smysl neviděla – rodiče spolu se svými osmi potomky bydlí celý život na ubytovnách, otec pracuje načerno a vyšší vzdělání v rodině nemá nikdo. „Přesvědčit rodinu o smyslu vzdělání nebylo lehké. A jak lze usoudit podle vývoje situace, ani se to patrně nikdy nepodařilo,“ vysvětlila Sachrová. Katka totiž z rodiny odešla a začala pracovat v továrně, kde potkala svého budoucího manžela a otěhotněla. I když si vzdělání chtěla později dodělat, bohužel jí v životě potkaly jen další problémy. O tom, jak Katčin příběh pokračuje, se dočtete v článku.

V Česku jsme dlouhodobě Romy vylučovali ze vzdělávání a dodnes se to děje i tím, že téměř v každém okrese existuje segregovaná škola, ze které se dostat na střední s maturitou je téměř nemožné. Děti z téhle školy nemohou zvládnout tempo standardních základek, i když se jim povede na ně ze segregované školy přejít, říká Sachrová pro Aktuálně.cz.

Proč vzdělávání v zahraničí stírá rozdíly, zatímco v Česku je prohlubuje? Proč existuje 70 základních škol s nadpolovičním podílem romských žáků, když Romů v populaci podle posledních údajů jsou necelá 3 procenta? Z jakého důvodu naše země nedokáže poskytnout pro všechny děti srovnatelné vzdělání a jaké to má následky? 

Přečtěte si další podrobný díl z projektu Chudé Česko 21 serveru Aktuálně.cz.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel


Autor: ČvT