Migrace v číslech

Migrace v číslech

V roce 2016 bylo podle OSN celosvětově nuceně vysídleno nejvíc osob od konce 2. světové války. Své domovy muselo opustit celkem 65,6 milionů lidí. Z nich 40,3 procent bylo vysídleno uvnitř své vlastní země (tzv. IDPs), ostatní hledali bezpečí za jejími hranicemi. Víc než polovina z nich pochází ze tří zemí – Afghánistánu, Sýrie a Jižního Súdánu – a polovinu z celkového počtu představují děti. Drtivá většina uprchlíků, 84 procent, zůstává v rozvojových zemích. Nejvíce jich hostí Turecko, Pakistán a Libanon, jen malá část jich přišla do Evropy - především do Německa a do Švédska. Nárůst počtu lidí, kteří v důsledku válek, pronásledování a v touze po lepším životě přicházejí do Evropy, část české veřejnosti sleduje s obavami. Migrace stala jedním z hlavních témat společenské diskuze, v které však někdy chybí fakta, čísla a souvislosti. I proto předkládáme seznam klíčových otázek a odpovědí.

Odkud jsou lidé, kteří žádají v Evropské Unii o azyl?

Podle Eurostatu hrálo v roce 2016 prim následujících pět zemí, odkud přišlo nejvíc žadatelů o azyl (procenta vyjadřují podíl z celkového počtu žádostí): Sýrie (27,8%), Afghánistán (15,2%), Irák (10,5 %), Pákistán (4,0%) a Nigérie (3,8%). Syřanů, kteří utíkají ze země postižené válkou, bylo v minulém roce ze všech žadatelů nejvíc – přes 334 000 osob. Z Afghánistánu zase utíkají zejména lidé, kteří v posledních 15 letech pracovali pro mezinárodní společenství, a kterým nyní při postupném návratu Tálibánu k moci hrozí pronásledování. V meziročním srovnání přibylo nejvíce žadatelů o azyl z Nigérie (roku 2015 to bylo 30 000 a roku 2016 přes 46 000 nových žadatelů o azyl).

Žadatelé o azyl v zemích EU podle pohlaví

Data byla získána ze serveru Eurostat. K procentuálnímu výpočtu byl použit výběr sedmi zemí s největším počtem přicházejících migrantů (Sýrie, Afghánistán, Irák, Pákistán, Nigérie, Irán, Eritrea). Jako děti byli počítáni mladší 13 let včetně.

Jak se vyvíjel počet žádostí o azyl v EU?

Z grafu lze vyčíst, že počet konečných pozitivních rozhodnutí o udělení azylu stoupá jen pozvolna. V roce 2008 získalo azyl 14 145 žadatelů oproti minulému roku 2016, kdy bylo vyhověno 23 190 žadatelům. Výraznou změnu ale zaznamenáváme v žádostech o udělení azylu. V roce 2008 bylo podaných žádostí 225 150 oproti roku 2016 kdy žádost o azyl podalo 1 259 955 migrantů. V roce 2008 byl průměrně udělen azyl každému patnáctemu, kdežto v minulém roce byl uspokojený pouze každý padesátý čtvrtý uchazeč o azyl.

Zdroje z Eurostat: počet povolení k pobytužádosti o azylkonečná pozitivní rozhodnutí

Žadatelé o azyl v EU podle národností

Počet žadatelů se značně liší podle země jejich původu. Od roku 2014 prudce vzrostl počet žádostí. Nejvíce žadatelů pochází ze Sýrie, Afgánistánu a Iráku. Zatímco počty přicházejících Rusů a Kubánců v rámci EU stoupají jen mírně a počty Ukrajinců od roku 2015 dokonce klesají, v České republice se situace liší. Zatímco do Evropy proudí nejvíce lidí ze Sýrie, vybírají si jiné cílové země a pro ČR zůstává hlavní zdrojovou zemí azylantů Ukrajina.

Zdroj: Eurostat

Kolik žadatelů o mezinárodní ochranu míří do ČR?


V roce 2016 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu podle statistiky Ministerstva vnitra ČR celkem 1478 osob; z toho byl azyl udělen 148 osobám a celkem 302 osob dostalo tzv. doplňkovou ochranu (možnost setrvat v ČR po dobu 1–3 let, dokud nepominou důvody žádosti). Na prvních třech místech podle státní příslušnosti se nacházeli žadatelé z Ukrajiny (507 žádostí), Iráku (158 žádostí) a Kuby (85 žádostí).

Zdroj: MVČR

Je současný počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR něčím výjimečný?

Ne, není. Naopak, nejedná se ani zdaleka o největší počet žadatelů o azyl v novodobé historii země. V ČR žádalo zejména v průběhu 90. let o azyl mnoho občanů z bývalé Jugoslávie a bylo jim uděleno převážně tzv. dočasné útočiště, aby zde mohli zůstat po dobu trvání válečného konfliktu. Po jejich skončení se většina uprchlíků vrátila domů (například do Kosova se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034, kteří v ČR získali dočasné útočiště). Významnější počty žadatelů z jiných zemí se pak objevily v letech 1998, 1999 a 2000, kdy požádalo o azyl v ČR přes 4000 osob z Afghánistánu; azyl získalo během těchto tří let celkem 57 žadatelů. Nejvýznamnější počet žadatelů o azyl u nás se objevil mezi lety 2003 a 2004, kdy zde žádalo o ochranu 15 856 z Kavkazské oblasti. Azyl získalo 1–2% z nich.

Zdroj: MVČR

Jak je patrno z následujícího grafu, v průběhu posledních deseti let výrazně ubývá žadostí o azyl a to ze všech zobrazených zemí. V roce 2016 nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu (tedy o azyl nebo doplňkovou ochranu)  v ČR pocházelo z Ukrajiny (507 žadatelů) a dále z Iráku (158 žadatelů), Kuby (85 žadatelů), Sýrie (78 žadatelů), Vietnamu (67 žadatelů) a Ruska (61 žadatelů). Celkově bylo nejvíce vyhověno ukrajinským a iráckým žádostem, dále pak získalo azyl několik občanů Ruska, Arménie, Ázerbajdžánu a Afgánistánu. Počet žádostí o azyl má celkově sestupnou tendenci. V roce 2013 dosáhl svého historického minima a s vyjímkou mírného nárůstu žádostí v roce 2015 pořád klesá.

Zdroje: Eurostat, UNHCR

Jaký je rozdíl mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem?

Uprchlíka definuje Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 jako „člověka, který má opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení“. O azyl může požádat každý, kdo o sobě tvrdí, že je uprchlík a žádá mezinárodní ochranu, ale ne každý žadatel o azyl je uznán uprchlíkem – na tento status neexistuje právní nárok a rozhoduje se o něm na základě vnitrostátní právní úpravy.

Ekonomický migrant oproti tomu opouští svou zemi víceméně dobrovolně a od příchodu do jiného státu očekává zlepšení své ekonomické situace, chce dosáhnout lepšího vzdělání nebo se stěhuje kvůli rodině.

Podle odhadů UNHCR tvoří ekonomičtí migranti zhruba 40% všech příchozích, kteří v posledním roce zamířili do Evropy. Přibližně 60 % ze všech tedy tvoří žadatelé o azyl, kterým bude (nebo byl) status uprchlíků na základě zmíněné Úmluvy přiznán.

Pracuje Člověk v tísni v ČR s uprchlíky nebo migranty?

Organizace Člověk v tísni s uprchlíky (ani žadateli o azyl) v ČR nepracuje. V rámci organizace existuje informační a mediální program Migrace, který se zaměřuje primárně na spolupráci s novináři a poskytuje jim informační servis, například aktuální informace z oblasti migrace, zprostředkování kontaktu na migranty nebo zástupce nestátních neziskových organizací. Dále také pracuje s určitými skupinami migrantů ve snaze podpořit je v komunikaci s médii a s veřejností, a podporuje je v tom, aby se zapojili do veřejných debat a aktivit. Rozpočet informačního a mediálního Programu migrace byl v roce 2014 celkem 3 096 000 korun.

Autor: ČvT