ČT24: Svět je ve velice složitém stavu. Není to zdání, ale důsledek chování Ruska, Číny a změny klimatu, říká Pánek

„Svět je v horším stavu než před dvaceti lety. Není to zdání. Myslím, že se schází několik faktorů. Jeden z nich je to, že svět je daleko méně stabilní, protože své zájmy začalo v celosvětovém měřítku poměrně asertivně prosazovat několik dalších států, jako je třeba Rusko a Čína,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi Šimon Pánek a vzápětí dodal, že zájmy těchto mocností nejsou tím jediným, co v dnešních dnech společnost tíží. „Další důvod je určitě postupná klimatická změna, která na lidi vytváří obrovský tlak na lid žijící zejména v Africe, ale i v jiných částech světa. Podporuje velké pohyby lidí,“ uvedl Pánek a dodal, že k dalšímu rozkolísání společnosti či migraci lidí může přispět také covid a jeho důsledky, a to zejména v rozvojových zemích.

Humanitární pomoc je nepostradatelná pro miliony lidí

„Svět je určitě celkově rozkolísanější, méně predikovatelný a tím pádem složitější. To ovšem neznamená, že není třeba pracovat v konfliktních oblastech. Přestože válka v Sýrii trvá už deset let a ptát se, kde bereme energii a zda to má vůbec smysl je svým způsobem na místě, kdyby ta hrstka organizací z Evropy, a skutečně jen hrstka, která je schopná pracovat uvnitř Sýrie, neposkytovala milionům lidí humanitární základní pomoc, tak ti lidé by například už v Sýrii nebyli. A nebo by část z nich zemřela,“ řekl ředitel Člověka v tísni a dodal, že pomoc je momentálně to jediné, co organizace může nabídnout.¨

Celý rozhovor si můžete přehrát ZDE 

Není v našich silách řešit válku

„My bohužel nemůžeme ten konflikt řešit. Naději, kterou jsem před třiceti lety měl, že se velké mocnosti budou schopny na základních věcech domluvit, třeba na úrovni Rady bezpečnosti, a konflikty, které přinášejí obrovské utrpení civilistům, už nemám. Vidíme, že světová politika tak nefunguje. Nadále převládají národní zájmy velmocí či jejich skupin a nám, občanům, neboť Člověk v tísni je občanská organizace, která vznikla zespoda, založili ji lidé, kteří chtěli někde začít pomáhat, konkrétně během válek na Balkáně, nezbývá nic jiného, než alespoň poskytovat tu humanitární pomoc, protože tu válku není v našich silách řešit,“ shrnuje Pánek současnou politickou i společenskou situaci.

Méně soutěžit a více spolupracovat

Ačkoliv si Pánek ponechává optimismus, vyhlídky do budoucna dle něho v mnoha ohledech nejsou příliš světlé. „Obávám se, že s postupujícím se tlakem kvůli měnícímu se klimatu budou vznikat spíše místní nebo regionální konflikty způsobené mocenským a teritoriálním bojem o zdroje. Nejde jen o vodu, ale jde třeba o pastviště, o možnost zemědělské produkce v těch nejsušších částech světa,“ konstatuje Pánek a dodal, že svět je ve velmi složitém stavu: „Bylo by potřeba, aby těch několik nejsilnějších spolu méně soutěžilo a více spolupracovalo,“ řekl.

Solidaritu s lidmi na Moravě si vysvětluji z části i covidem, říká Pánek

A jak vnímá Šimon Pánek skutečnost, že se na pomoc Moravě vybrala již více než miliarda korun? „Vždy je dobrý pocit vědět, že mezi lidmi je tolik ochoty pomáhat,“ říká Pánek a dodává, že dosavadní vybraná částka na pomoc Moravě je skutečně ojedinělá. „Osobně si to vysvětluji nejen tím, že zásah tornáda byl tak devastující, ale možná trochu i covidem. Mnozí jsme si uvědomili, jak důležité je pomáhat si a jak křehký může být život a jak je důležitá sounáležitost a solidarita,“ uvedl v závěru ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

O tom, jak probíhaly mise Člověka v tísni během pandemie, jakým směrem se ubírá válka v Sýrii nebo o tom, co všechno nám covid jako společnosti ukázal, se dozvíte ve zbylé části rozhovoru pro ČT24.