ČvT pomáhá uprchlíkům a raněným přímo v Sýrii. Vybavil chirurgický sál, matkám a dětem poskytl léky a jídlo

Z prostředků humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni uvolnil ČvT 170 tisíc korun na anesteziologickou jednotku a ventilátor pro chirurgický sál a další vybavení polní nemocnice v  Yamamě. Dalších 95 tisíc korun směřovalo především těhotným ženám a dětem, které čekají poblíž syrské vesnice Atmah na otevření nových uprchlických táborů v Turecku. Poblíž Atmah čekalo více než tři týdny kolem sedmi tisíc syrských uprchlíků.

Z prostředků humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni uvolnil ČvT 170 tisíc korun na anesteziologickou jednotku a ventilátor pro chirurgický sál a další vybavení polní nemocnice v  Yamamě. Dalších 95 tisíc korun směřovalo především těhotným ženám a dětem, které čekají poblíž syrské vesnice Atmah na otevření nových uprchlických táborů v Turecku. Poblíž Atmah čekalo více než tři týdny kolem sedmi tisíc syrských uprchlíků.

Podívejte se na GRAF aktuální situace syrských uprchlíků v Turecku

Turecko uzavřelo své hranice uprchlíkům do té doby, než dokončí stavbu dalších uprchlických táborů. Syřané prchající před boji do Turecka se tedy ocitli ve svízelné situaci a uvázli těsně před hranicemi. „Celé rodiny tu žijí v zoufalých podmínkách jen tak pod stromy, stany jsou jen pro nemocné. Vodu jim dodávají lidé z blízké vesnice, část potravin sbírají na polích, menší dodávky potravin sem vozí humanitární organizace. Lékařskou pomoc zajišťuje lékař z řad uprchlíků a nyní již i jeden z UOSSM. Organizace jim za podpory ČvT dodává pravidelně léky,“ popisuje napjatou situaci na hranici koordinátorka blízkovýchodních programů ČvT Jitka Škovránková, která lékaře i uprchlíky v Sýrii navštívila.

#~gallery-722~#

Na vstup do Turecka dohromady čekalo více než 15 tisíc syrských utečenců. Jsou mezi nimi těhotné ženy, matky s malými dětmi. „Těm jsme poskytli dětskou výživu, sušené mléko, kojeneckou vodu nebo kyselinu listovou, která je obzvlášť důležitá pro vývoj plodu,“ přibližuje pomoc Jitka Škovránková.

Syřané s vážnými zraněními se nejprve dostávají do některé z desítek polních nemocnic nebo klinik, které UOSSM provozuje přímo v Sýrii. Akutní případy potom vozí na hranici, odkud raněné převáží turecká ambulance do nemocnic. Zranění se pak často dostávají i do péče lékařů ortopedicko-rehabilitačního centra UOSSM v Turecku nedaleko syrské hranice. Syřané zde nemohou poskytovat zdravotní péči oficiálně. Práce lékařů je zde ale naštěstí ceněná a do značné míry místními autoritami tolerovaná.

Pět lékařů a sedm sester tady nejčastěji léčí lidi s amputovanými končetinami nebo pacienty, kterým kulka poranila páteř, a oni v důsledku zranění ochrnuli. „Poprvé mě zatkli před měsícem, ale podařilo se mi utéct. O týden později mě při jedné z bitev v Aleppu zasáhlo šest kulek, moji dva kamarádi zemřeli,“ popisuje své zážitky Muhammad z Aleppa. „Střely mi porušily páteř. Dostal jsem první pomoc a potom mě lékaři UOSSM odvezli sem do Turecka. Tady mi projektily vyoperovali, ale nemohu hýbat nohama,“ dodává.

Za léčení hrozí v Sýrii smrt

V Sýrii je nyní zoufalý nedostatek zdravotnického personálu. Lékařům, kteří léčí civilisty nebo povstalce, hrozí smrt. Sdružují se proto v podzemních sítích a raněné a nemocné léčí tajně v polních podmínkách garáží nebo sklepů. Státní nemocnice totiž pravidelně prohledávají vládní jednotky a raněné často násilně odvlečou. „Vláda zakázala lékařům poskytovat zdravotní péči. Smějí léčit jen ve státních nemocnicích, kde ale péči dostanou pouze přívrženci režimu. Nemusíte být ani povstalec, nechávají zemřít i obyčejné civilisty,“ líčí situaci v syrském zdravotnictví lékařka Shakira, která před třemi měsíci utekla ze Sýrie a nyní je koordinátorkou UOSSM a do země se často vrací.

„Když vládní vojáci nebo lidé z bezpečnostních složek najdou prázdný transfúzní vak, který dokazuje, že jste poskytl pomoc vážně zraněnému, mohou vás zabít. Za léčení zraněných je trest smrti,“ vysvětluje lékařka s tím, že se vaky s krví staly symbolem útlaku syrských lékařů.

Kromě personálu chybí v Sýrii i antibiotika, tišící léky, chirurgický materiál, inzulín a další.  Operace se často dělají bez anestezie, nedostatkové jsou i krevní transfúze. V Sýrii lze pořídit jen asi desetinu léků, zbytek se musí dovážet. Vzhledem k tomu, že práci lékařů vládní režim netoleruje, zásobování probíhá pololegální cestou po malých množstvích.

Mezitím se vážně zhoršuje i situace syrských uprchlíků v Turecku. Většina z nich do země přichází ilegálně a nemají žádné cestovní doklady. UNHCR v Turecku registruje 80 tisíc uprchlíků, ale odhaduje se, že jich je kolem 200 tisíc. Více než polovina utečenců přijala pomoc příbuzných a známých, bohatší lidé si pronajímají byty a domy. Na turecké straně hranice funguje několik uprchlických táborů, kde se tísní desetitisíce lidí.

Unie syrských zdravotnických humanitárních organizací:

Union des Organisations Syriennes de Secours Médicaux (UOSSM) je nevládní organizace zastřešující syrské zdravotnické iniciativy a lékaře. Organizace je registrovaná ve Francii a její vyšší management tvoří Syřané žijící především v zahraničí, střední management pak pracuje přímo v Turecku a v Sýrii. UOSSM podporuje a zaštiťuje stovky syrských lékařů. Ti působí v jejích 35 polních nemocnicích a desítkách klinik. Kromě toho UOSSM podporuje i další soukromé nemocnice v Sýrii a provozuje pro Syřany ortopedicko-rehabilitační centrum na turecké straně hranic, kde také sídlí její regionální kancelář a odkud je zajišťováno zásobování jejích zařízení v Sýrii.

Pomoc ČvT obětem syrského režimu:

Člověk v tísní podporuje syrské lékaře a jejich polní nemocnice a podzemní kliniky dodávkami léků, zdravotnického materiálu a nemocničního vybavení. Spolupracuje se sítěmi lékařů Doctors Coordinate of Damascus a Union des Organisations Syriennes de Secours Médicaux (UOSSM). ČvT reagoval na uprchlickou krizi na syrsko-tureckých hranicích a zajistil dodávky léků a výživy pro těhotné matky a malé děti uvázlé na severu Sýrie. Obětem syrského konfliktu pomáhá organizace i v Jordánsku. Stovkám rodin, které přicházejí z oblasti bojů s drsnými zážitky, tu spolu s psychology z jordánské organizace Noor Al Hussein Foundation poskytuje psychosociální pomoc a poradenství. ČvT také spolupracuje s vládou ČR na programu MEDEVAC. Syrským uprchlíkům pomáhá i v Iráku, kde v utečeneckém táboře Domiz staví s pomocí prostředků od české a slovenské ambasády vodní rezervoár. V dubnu otevřel ČvT sbírku pro oběti syrského režimu a další oběti konfliktu v Sýrii, kterým syrský režim pomoc odpírá.