"Pro významnou část Čechů hodnoty listopadu 1989 nikdy moc významné nebyly." Daniel Hůle k 30 letům demokracie

Analytik Člověka v tísni Daniel Hůle zhodnotil pro portál Aktuálně 30 let svobody v Česku. Hůle vnímá toto období spíše jako úspěch, ale zároveň si uvědomuje, že mnoho lidí (kteří jsou například dotčení exekucí) to vidí jinak... Rozhovor je součástí "Projektu 30", v rámci kterého 30 osobností veřejného života hodnotí 30 let demokracie.

Jaká nejsilnější vzpomínka se vám vybaví z listopadu 1989?

Překvapení, protože na demonstraci 28. října to ještě na konec zdaleka nevypadalo. Vzrušení na listopadových demonstracích, protože najednou bylo jasné, že se děje velká změna, a radost, když zástupkyně ředitele na naší základce nás v občanské nauce ještě 16. listopadu učila sedm NEJ dělnické třídy, 20. 11. už to byl BESIP a v prosinci to už byl tatíček Garrigue Masaryk.

Jak hodnotíte uplynulých třicet let svobody? Jako úspěch, neúspěch, remízu…

Vzhledem k tomu, že v roce 1989 jsme nabyli svobodu po padesáti letech totality, což jsou dvě lidské generace, nebylo možné očekávat, že po třiceti letech bude naše společnost fungovat jako jiné západní vyspělé společnosti. Ještě dnes na mnoha vysokých školách nové generace připravují lidé, kteří byli donuceni v nějaké podobě kolaborovat s komunistickým režimem. Zvláště pak období normalizace mělo svou devastací morálky zásadní vliv na podobu nové demokracie. Étos permanentního podvádění například silně ovlivnil formování zákonů v oblasti tvorby i vymáhání dluhů.

*Úvodní foto: Daniel Hůle na demonstraci v prosinci 1988 (najdete ho pod písmenem Ň na transparentu).

Pokračování rozhovoru i další materiály k 30letému výročí Sametové revoluce najdete na serveru Aktuálně.cz.

Autor: Člověk v tísni a Aktuálně.cz