Dětem se dostane potřebné podpory i bez diagnózy

Publikováno: 16. 6. 2014 Doba čtení: 2 minuty
Dětem se dostane potřebné podpory i bez diagnózy
©

Klíčovou změnou v § 16 návrhu školského zákona je změna dělení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Stávající metodika vychází z horizontálního členění na žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním. Toto dělení má však značné limity.

V řadě případů nelze jednoznačně určit, do které kategorie žáka zařadit nebo zařazení neodpovídá potřebám dítěte. Například žáci s těžkou epilepsií, psychiatrickým či onkologickým onemocněním dle stávající úpravy spadají pouze do kategorie zdravotního znevýhodnění (školská legislativa nezná termín vnitřní postižení) a školy díky tomu nemají nárok na finanční prostředky k zajištění potřebné podpory.

V současné době také nejsou mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami řazeni žáci s tzv. hraničním intelektem. Škola tak pro ně nemůže zpracovat individuální vzdělávací plán nebo zajistit jiná podpůrná opatření (např. služby asistenta pedagoga). Tyto děti nezřídka zažívají dlouhodobé selhávání ve vzdělávání, jehož negativní důsledky se promítají do jejich osobnostního vývoje i do vztahů s okolím.

V reakci na výše uvedené nedostatky stávající úpravy je odbornou veřejností podporována kategorizace uvedená v aktuálním návrhu novely školského zákona, která žáky s hendikepem dělí nikoliv podle druhu diagnózy, ale podle míry potřebné podpory při vzdělávání do pěti stupňů. Toto pojetí je mnohem vhodnější, neboť nestaví na obtížích dítěte, ale na stanovení míry podpory, kterou žák potřebuje při vzdělávání a následném stanovení konkrétních podpůrných opatření. Tento model je zároveň spravedlivější a hospodárnější, protože finanční prostředky na podpůrná opatření budou uvolňovány na základě stanovení skutečných potřeb žáka, a nikoliv na stanovení konkrétní diagnózy (i v rámci jedné diagnózy mohou být značné rozdíly v míře potřebnosti podpory).

Bude-li čerpání financí podmíněno stanovením konkrétních podpůrných opatření, otevře se prostor také pro změnu v přístupu k diagnostice. Budou více využívány postupy zaměřené na konkrétní pomoc dítěti; postupy, které sledují dítě v kontextu.

Možnost bránit se diagnóze

V souvislosti s novým systémem posuzování míry potřebnosti podpory je nyní připravován katalog podpůrných opatření, který popisuje konkrétní možnosti podpory určené jednotlivým skupinám žáků. Tento katalog by měl sloužit při určování nejvhodnější formy podpory pro konkrétního žáka. Novela školského zákona také přináší určité procesní změny do poskytování poradenských služeb. Jejich uživatelé se budou moci v případě nesouhlasu s průběhem nebo výsledky diagnostiky obrátit na revizní pracoviště, které jednotlivé případy posoudí. Možnost přezkumu vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně nebo speciálně pedagogickém centru doposud chyběla.

Článek vyšel v třetím čísle časopisu ZVONÍ!, který vznikl v rámci projektu Pojďte do školky!

Celé číslo si můžete prohlédnout zde:

 
Autor: Lenka Felcmanová, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV)