Díky doučování zná Obamu i Medvěděva
Publikováno: 8. 2. 2013 Doba čtení: 3 minuty
„Davide, máš tam jednu chybu. Jak se píše kde?“ Po chvilce přemýšlení přichází tázavá odpověď: „No, G – D – E?“ hláskuje David a nejistě se usměje. Davidovi je osm a společně s maminkou a sourozenci žije od narození v kladenské sociálně vyloučené lokalitě Masokombinát.
Je pondělí, něco málo po druhé hodině a Davidovi před chvílí začalo pravidelné doučování. S přípravou do školy mu pomáhá Honza, student druhého ročníku žurnalistiky, který se před půl rokem zapojil do programu společnosti Člověk v tísni zaměřeného na podporu vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí. „Chtěl jsem dělat něco užitečného a na internetu mě upoutal inzerát hledající dobrovolníky pro doučování dětí ze sociálně slabých rodin. Tak jsem to zkusil,“ vysvětluje Honza, jak se dostal k práci v kladenském ghettu. Za Davidem jezdí pravidelně jednou týdně až z Prahy, ale jak sám říká, považuje to za smysluplně strávený čas. „David je šikovný, na vysvědčení měl pár dvojek a jinak samé jedničky. V matice patří dokonce k nejlepším ve třídě,“ pochvaluje Honza svého svěřence.
Na otázku, zda tedy David vůbec potřebuje doučování, odpovídá Honza bez zaváhání: „Nejde zdaleka jenom o známky. Díky doučování se teď David dokáže na učení víc soustředit, zadané úkoly ho baví a hlavně je vidět, že se na přípravu i do školy těší.“
Končí v praktických školách
Právě schopnost soustředit se nebo porozumět některým významům dělá dětem ze sociálně vyloučených rodin často potíže. „V porovnání se stejně starými dětmi mívají horší slovní zásobu, nemají tak dobře rozvinuté analytické myšlení, ani odpovídající všeobecný přehled. Často nedokážou vypracovat úkol, protože prostě neporozumí zadání,“ popisuje své zkušenosti kladenská koordinátorka programu Podpora vzdělávání v rodinách Vendula Karasová. A důvod? „Zpravidla kolem sebe nemají nikoho, kdo by dostatečně rozvíjel jejich schopnosti a dovednosti, jak to běžně funguje jinde v rodinách. A pokud se jim rodiče snaží s přípravou do školy pomáhat, tak časem sami nestačí na probírané učivo,“ vysvětluje Vendula Karasová. Podle ní se převážná část dětí ze sociálně vyloučených rodin začne ve škole potýkat s problémy už při nástupu do první třídy. David je v tomto
ohledu spíše výjimkou. Školní nároky zvládá zatím dobře a díky Honzovi ví třeba také, kdo je Obama či Medvěděv.
Motivovat potřebuj í i rodiče
O program Podpora vzdělávání v rodinách, který v současné době probíhá kromě Kladna v dalších dvaceti městech po celé České republice, je mezi sociálně slabými rodinami poměrně velký zájem. „Na Kladně poptávka o dost převyšuje nabídku. Proto jsme byli nuceni upřednostnit děti, které navštěvují běžné základní školy. Děti z praktických škol musíme zatím bohužel odmítat,“ posteskne si Vendula Karasová. Hlavním cílem programu je totiž primárně pomoci sociálně znevýhodněným dětem udržet se v hlavním vzdělávacím proudu. Jak ale kladenská koordinátorka přiznává, pouhá hodina a půl týdně doučování to nezachrání. Důležitá je také spolupráce se školou, pochopení ze strany učitelů, a především zapojení rodičů.
Doučování v rodinách je realizováno v rámci projektu „Pojďte do školy! Podpora vzdělávání a doučování dětí ze sociálně vyloučených domácností.“ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.