„Díky novým metodám teď mohu vypěstovat mnohem více jídla pro mé děti,” říká farmářka Julienne

Projekt pomohl celkem 689 domácnostem, což znamená přibližně 4 820 lidem. „V každé zdravotní oblasti vznikl speciální výbor, jehož členy zvolili starostové nebo vůdčí osobnosti komunit. Do každého výboru byli dosazeni dva lidé z vesnice, ideálně muž a žena,” říká Veronika Šťastná, vedoucí programů Člověka v tísni v DR Kongo.

Lidé, kterým se dostalo pomoci, byli vybráni na základě různých kritérií. „Společně s členy týmu Člověka v tísni se výbory zaměřily na kritéria zranitelnosti a schopnosti rodin vyrovnat se s obtížnou situací. Přednostně byly zvoleny domácnosti, ve kterých jsou vážně podvyživené děti nebo těhotné či kojící ženy, ty se třemi a více dětmi mladšími pěti let, dále domácnosti vedené dětmi nebo opuštěnými ženami, které se staly oběťmi sexuálního násilí a domácnosti se staršími, hendikepovanými nebo chronicky nemocnými rodinnými příslušníky. Dále také domácnosti, v nichž žijí pouze děti a takové, kde je alespoň jeden člen schopný fyzicky vykonávat zemědělskou činnost,” vysvětluje Veronika Šťastná.

Jednou z těch, kteří s zúčastnili školení, je Julienne Rachid, vdova a matka pěti dětí. „Můj tříletý syn trpí extrémní podvýživou,” říká 32 letá žena. „Chtěla jsem se zúčastnit školení, abych se naučila co nejlépe obdělávat svou půdu a abych získala potřebné nástroje.” Další žena vysvětlila, že pro ně s manželem je práce na poli zdrojem potravin a možnost, jak dětem zajistit školní docházku. „Nástroje a nářadí, které jsme doteď měli, jsou příliš zastaralé, takže jsem moc vděčná za všechno, co nám Člověk v tísni poskytl,” dodává.

Ukázková pole a nové znalosti

Po absolvování úvodního zemědělského školení získal každý účastník motyku, sekyru a pilník, aby mohl začít pracovat na svých vlastních i na ukázkových polích. Ukázkové pole je místo, kde se lidé mohou navzájem učit a předávat si své nově nabyté znalosti, například jak zasít různé druhy osiva apod.

„Byla jsem zvyklá na poli sázet stále to samé osivo. Ale na ukázkových polích jsem se naučila, že je možné na jednom poli zasít různé druhy semen, takže nyní mohu na jednom poli zasít zvlášť řádek fazolí, burských oříšků a kukuřice. Tato nová technika mi umožní využít mnohem více osiva a vypěstovat více potravin pro mé děti,” vysvětluje Rachid.

O potravinové nejistotě

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) potravinovou nejistotu definuje jako „situaci, která vznikne, pokud lidem chybí bezpečný přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživově hodnotných potravin pro normální růst a vývoj a aktivní a zdravý život.” K potravinové nejistotě může dojít v důsledku nedostatku potravin, nedostatečné kupní síly, neadekvátní distribuci potravin nebo špatného hospodaření s potravinami v jednotlivých domácnostech.

Oblast Shabunda se nachází ve vnitrozemí a postrádá funkční infrastrukturu (např. trhy, silnice, dodávky elektřiny), což přispívá k potravinové nejistotě v této oblasti. Shabundu navíc už přes 20 let sužují ozbrojené vojenské skupiny a kvůli nim dochází k masivnímu vysídlování místního obyvatelstva. Díky financím z fondu DRC Humanitarian Fund, který spravuje Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v DR Kongo, může Člověk v tísni podporovat nejzranitelnější obyvatele této oblasti.

30 000 lidí ztratilo přístup ke zdravotní péči kvůli násilí

Humanitární situace v DR Kongo zůstává nadále vyhrocená a v roce 2020 potřebuje humanitární pomoc přes 15.9 milionů lidí (především ve východní a střední části DRK).

Ve zdravotní zóně Kalole v Shabundě došlo již mnohokrát k násilnostem, které vyústily ve vysídlení obyvatel. K zatím posledním konfliktům došlo v únoru 2018. Podle OCHA tyto poslední vlny násilí zapříčinily, že více než 4 300 studentů ztratilo přístup ke vzdělání, protože mnohé školy byly uzavřeny. 30 000 lidí navíc přišlo o přístup ke zdravotní péči následkem uzavření zdravotnických zařízení.

Násilí, ke kterému zde dochází, zhoršuje již tak obtížnou situaci. Celá oblast je téměř bez infrastruktury a lidé se musejí spolehnout výhradně na to, co si sami vypěstují. Dodávky potravin a vybavení, které nepocházejí z místních zdrojů, jsou jednak velmi nejisté a jednak velice drahé. Zdejší půda je sice poměrně úrodná, zdejší zemědělství (jež je zdrojem obživy většiny místních obyvatel) ale není dostatečně nutričně rozmanité.

Nedostatečná vodní infrastruktura navíc nutí většinu obyvatel používat vodu, která není čistá ani pitná. Nedostatek sanitačních zařízení, nevhodné hygienické návyky a nedostatečné povědomí o prevenci v oblasti zdraví a chorob ohrožují zdraví obyvatel. Výsledkem je vysoký výskyt nejrůznějších chorob včetně malárie, akutních onemocnění dýchacích cest, chorob způsobených špatnou vodou a také podvýživy. Trvalá chudoba, vysídlení a násilí vystavují obyvatelstvo extrémně vysoké míře rizika osobní bezpečnosti, zvláště s ohledem na sexuální násilí. V problému genderového násilí v DRK, je Jižní Kivu na druhém místě (za Severním Kivu).

Člověk v tísni v DRK

Člověk v tísni působí v DR Kongo už více než deset let. V současné době zahrnujeme do programů zabývajících se léčbou podvýživy i prevenci a zaměřujeme se na další související problémy v oblasti zdraví, vody a hygieny. Člověk v tísni navíc podporuje zemědělské a další činnosti, které přispívají ke zvýšení kvality a výživové hodnoty potravin. Člověk v tísni cílí svou pomoc na ty nejzranitelnější skupiny obyvatel, především pak na vnitřní uprchlíky prchající před místními konflikty, stejně jako na hostitelské rodiny, které jim pomáhají.