Do Kosova jsme dodali tři piána pro nevidomé, čeští pedagogové je vzdělávali

Do Kosova jsme dodali tři piána pro nevidomé, čeští pedagogové je vzdělávali

12. 12. 2013

Člověk v tísni spolu s Českou rozvojovou agenturou (ČRA) dodala do Kosova tři nové klavíry pro nevidomé. Dva nástroje zamířily z České republiky do školy pro nevidomé v kosovském městě Peja a jeden do hudební školy Prenk Jakova v Prištině. Do Kosova se zároveň vydali pedagogové z Konzervatoře Jana Deyla a střední školy pro zrakově postižené. Učitele a žáky učili především Braillův notopis a postupy při výuce nevidomých, ale věnovali se také psychologickému poradenství pro zrakově postižené a jejich rodiče. Do Kosova se vypravil také zkušený ladič a technik, který nová piána zprovoznil a ve školách naladil dalších 11 klavírů a jedno křídlo.

Z dlouhodobé sbírky Skutečná pomoc Člověk v tísni podpořil práci učitelů pro nevidomé, pořídil 20 audioknih nebo připravil publikaci pro vzdělávání dětí s vadami zraku. Podpořil také kosovskou Asociaci nevidomých nebo zahájení činnosti agentury poskytující tlumočnické služby do znakového jazyka pro neslyšící.

„Do Kosova jsme vezli kromě jednoho mechanického i dvě klasická elektronická piána, která mají tu výhodu, že se nemusí ladit. V zemi totiž nejsou žádní ladiči pián. Většina zdejších pián je rozbitých nebo rozladěných,“ vysvětluje koordinátor kosovských projektů Člověka v tísni Ondřej Nádvorník. „Nevidomí hrají z notového zápisu v Braillově písmu, což je tam právě odborníci z konzervatoře Jana Deyla učili,“ dodává Ondřej Nádvorník s tím, že pedagogové byli ve škole už podruhé a právě nyní jsou čtyři učitelé z kosovské školy na týdenní stáži v České republice.

#~gallery-824~#

Čeští pedagogové se zaměřili především na čtení bodového notopisu. „Pracovali jsme na základě učebnice Jiřího Jelínka Bodový notopis, se kterou jsme učili pedagogy pracovat a využívat ji. Naučili se zapsat běžný notový zápis jednohlasu včetně dynamických, agogických a výrazových znaků i složitější struktury,“ říká Markéta Kozinová z konzervatoře Jana Deyla. Kromě toho čeští pedagogové učitele klavírní hry vzdělávali v tom, jak výuku nevidomých vést a zdokonalovali se i v hudební teorii, bez které nelze bodový notopis zvládnout.

Češi s námi pracovali nejlepšími metodami, říká kosovský student

Češi se v Kosovu věnovali celkem šesti studentům. S Unikem Ukshini a Marigonou Hamiti pracovali už potřetí. „Čeští profesoři s námi pracovali nejlepšími metodami, proto jsem se toho hodně naučil. Zaměřovali jsme se hlavně na zápis a čtení not v Braillově písmu,“ říká dvaadvacetiletý Unik Ukshini z Ferizaje, který muziku studuje na fakultě umění. „Bylo to pro mě důležité, protože všechno, co jsem dosud chtěl zahrát, jsem si musel nejdříve přesně zapamatovat. Ale teď jsem se dozvěděl, jak noty číst a zapisovat v Braillově písmu,“ dodává mladík, který by se v budoucnu chtěl muzice věnovat jako skladatel.

Další studenti s notopisem prakticky začínali. Začátečníci byli na konci schopní zapsat a přečíst jednotlivé tóny a hodnoty not. „Od českých profesorů jsem se naučil nové čtvrťové noty, půlové noty, osminové noty a pauzy. Chci se dál učit číst a zapisovat muziku v Braillově písmu a doufám, že budeme mít více a více tréninků jako byl ten s Čechy,“ říká jednadvacetiletý student školy pro nevidomé v Peji Gezim Bytyqi, který by se v budoucnu rád stal sólovým zpěvákem.

Kromě hudební výuky se Češi věnovali také dalšímu poradenství zrakově postiženým a jejich rodinám. „Navrhli jsme optimální zrakovou a fyziologickou terapii a věnovali se také nácviku jednotlivých terapeutických prvků a procvičení,“ říká Markéta Kozinová. „Se dvěma dětmi z této skupiny jsem pracovala už loni a došlo u nich k výraznému posunu ve fyzickém vývoji, ale i v rozumových a komunikačních schopnostech,“ dodala.

Mezitím měl plné ruce práce i ladič. Zprovoznil tři nové klavíry a kromě toho opravil a naladil dvě pianina na škole pro zrakově postižené v Peji, dva klavíry ve škole Prenk Jakova v Prištině a sedm klavírů na hudební škole v Peji.

Člověk v tísni pomohl s vybavením i školeními

V Kosovu jsou lidé se zdravotním postižením stigmatizováni. „Nevidomé děti často končí ve zvláštních třídách a společné vzdělávání s ostatními dětmi je i přes zlepšující se situaci stále poměrně novým fenoménem. Hlavním problémem je nedostatečná zkušenost učitelů v práci s nevidomými žáky a také příliš velký počet děti ve třídách,“ vysvětluje Ondřej Nádvorník. 

Škola a vzdělávací centrum pro zrakově postižené v Peji dosud například nebyla schopná poskytnout svým studentům výuku hudby, protože učitelé neměli potřebné znalosti pro zápis not Braillovým písmem ani možnost nechat se vyškolit zahraničním expertem. Škola zároveň neměla dostatek vybavení pro zajištění výuky hudby.

„Člověk v tísni s využitím prostředků ČRA a sbírky Skutečná pomoc ve škole kromě školení pedagogů ve výuce hudby, vybavil učebny školicími a výukovými pomůckami jako je například program pro záznam hudby v Braillově písmu, syntetizér nebo slepecký papír, jenž se používá při výuce hudby,“ říká Ondřej Nádvorník.

Několik zdejších pedagogů navštívilo v rámci studijní cesty konzervatoř pro zrakově postižené v České republice a při seminářích v Kosovu se zástupci místních škol, obcí, sociálních služeb a nemocnic dozvěděli o základních principech inkluzivního vzdělávání. Rodiny s nevidomými dětmi také mohly využít konzultace přímo v rodinách.

Kabinet pro nevidomé studenty i turnaj v goalballu

Člověk v tísni se ale ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou také věnoval celkové integraci nevidomých a slabozrakých v Kosovu. Kromě školení v oblasti IT, čtení a psaní Braillova písma a orientace v prostoru pro desítky lidí Člověk v tísni podporoval pobočky Kosovské asociace nevidomých. „Většině poboček jsme poskytli vybavení pro nevidomé klienty jako například psací stroje pro nevidomé, orientační slepecké hole nebo čtecí zařízení,“ přiblížil Ondřej Nádvorník.

Nevidomí studenti Prištinské univerzity zase těžili ze zřízení a vybavení nového kabinetu v Národní knihovně. Dříve izolovaní nevidomí lidé, zejména ženy, byli díky Člověku v tísni schopni se více zapojit do školení a také do kulturních akcí a sportovních akcí jako je turnaj v goalballu, což je míčový sport pro nevidomé sportovce, při kterém proti sobě hrají dvě tříčlenná družstva a snaží se míč dostat za koncovou čáru na straně protivníka. „Turnaje v goalballu se zúčastnilo více než 90 hráčů a dalších 40 nevidomých se utkalo v šachu,“ podotkl Ondřej Nádvorník. Albánská hlasová syntéza zase nevidomým v Kosovu výrazně zvýší jejich přístup k informacím a následně posílí jejich integraci do společnosti.

Vzhledem k tomu, že Člověk v tísni úzce spolupracoval se zastřešující organizací všech nevidomých v Kosovu, bude se síť poboček i školitelů Kosovské asociace nevidomých dále rozvíjet. A to i díky podpoře ze sbírky Skutečná pomoc, s jejíž pomocí se podařilo vybavit školu pro nevidomé v Peji profesionálním syntezátorem a zajistit tvorbu hlasové syntézy v albánštině, která nevidomým umožňuje využívat IT technologie, komunikující lidským hlasem v albánštině.

Autor: Petr Štefan, mediální koordinátor