Dobrovolnictví aneb Umění pomáhat
Publikováno: 23. 3. 2015 Doba čtení: 3 minuty
Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí a společnosti. Také v Prostějově je možné uplatnit se jako dobrovolník, a to například v organizaci Člověk v tísni, o. p. s. Co ale vlastně takové dobrovolnictví obnáší? Zeptali jsme se těch, pro které je pomáhání běžnou náplní dne: na naše otázky nám odpověděly dobrovolnice Kamila (21), Eliška (18) a Alena (21).
Dobrovolníci v organizaci Člověk v tísni se věnují doučování dětí, které probíhá pravidelně jednou týdně přímo v jejich domácím prostředí. Práce s dětmi vyžaduje trpělivost, ale přináší i mnoho radostí. O tom ví své také Eliška, která doučuje osmiletého Alexe:
„Alex bral dřív učení jako věc, která mu brání v tom, aby si celé dny jen hrál. Někdy se mu vyloženě učit nechtělo, jindy se přemohl a něco jsme zvládli. A pak jsem jednou po prázdninách přišla na doučování, Alex se mi vrhl kolem krku, rychle mě dovedl do pokoje, kde byly nachystány všechny jeho učebnice, a začal mi ukazovat, co všechno se naučil. Byla jsem na něj opravdu hrdá. A když jsem odcházela domů, smála jsem se na celý svět!“
Dnes už jsou sympatické studentky dobrovolnicemi několik let. Za tu dobu se mnohé změnilo. Alex konečně našel správného „parťáka“ a podařilo se mu vyzrát nad češtinou, desetiletá Karolínka se naučila, že se nemusí bát dělat chyby, a zbavila se také strachu z malé násobilky. Sourozenci Adélka a Radek už ví, že spolu nemusí jenom bojovat. My se ale nyní pokusíme vrátit v čase do doby, kdy naše dobrovolnice teprve zvažovaly, jestli se chtějí stát „doučovatelkami“. Pamatují si ještě, proč se rozhodly zapojit se do práce organizace Člověk v tísni?
„Odjakživa jsem toužila po tom pomáhat lidem. Když jsem se dozvěděla o dobrovolném doučování, říkala jsem si proč to nezkusit.“ (Eliška)
„Zdálo se mi to jako smysluplné využití volného času a vcelku zábavná činnost. Dobrovolnictví přináší nové podněty k zamyšlení a radost z toho, že můžu někomu pomoct. Rozhodně to stojí za to!“ (Kamila)
„S dobrovolničením jsem začala, když se můj život nenacházel zrovna v tom nejsvětlejším bodě. Bojovala jsem v tu dobu s nějakými problémy a dobrovolničení pro mě bylo tak trochu terapií, kdy jsem mohla „vypnout“ a všechny tyhle věci na chvíli pustit z hlavy. Nějak se realizovat a mít z toho dobrý pocit. Nejen sama pro sebe, ale i kvůli druhým. Přesně tohle - a mnohem víc - mi dobrovolnictví dává. “ (Alena)
Přestože je dobrovolnictví takzvaně „zadarmo“, Kamila, Eliška i Alena se shodují, že to není tak úplně pravda. Ostatně jak praví slavný citát, radost kterou způsobujeme druhému, se k nám vrací ještě košatější a zářivější.Přesto je potřeba si ujasnit, jestli budete mít na dobrovolnictví dostatek času a hlavně jestli Vám bude přinášet radost. Alena má jasno: „Svět jen tak změnit nemůžu, ale rozhodně je lepší něco dělat než jen sedět doma a nadávat, nebo vše ignorovat. A i když to budou malé krůčky, které ovlivní jen pár lidí a jejich životy (včetně mého) v omezené míře, vše se počítá. A kdo ví, možná, že se inspiruje a přidá i někdo další…“
CHCETE SE TAKÉ STÁT DOBROVOLNÍKEM V ORGANIZACI ČLOVĚK V TÍSNI V PROSTĚJOVĚ?
Kontaktujte koordinátorku dobrovolníků Barboru Trundovou,
která Vám ráda zodpoví Vaše dotazy.
Mob: 739 220 906
Email: barbora.trundova@clovekvtisni.cz