Dvě miliardy lidí ohrožuje skrytý hlad, varují odborníci v nové studii

Asi 805 milionů lidí na světě trpí hladem a podvýživou, protože nemají dostatek kvalitních potravin. Podle Globálního indexu hladu (GHI), který už po deváté vydaly evropské neziskové organizace ze sdružení Alliance 2015 a Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky (IFPRI), se ale situace ve světě zlepšuje. Od roku 1990 se počet hladovějících snížil na globálním Jihu o 39 %, ve 26 zemích dokonce o 50 % nebo více. Největší úspěchy v boji s podvýživou slaví Angola, Bangladéš, Kambodža, Čad a Ghana. Autoři upozorňují zejména na zlepšení o 13 % od roku 2005 v Indii, kde žije více podvyživených dětí do 5 let než v Africe. Indie tak pomohla s výsledným GHI celé jižní Asii, kde hlad od roku 1990 klesl o 41 %. Podle GHI ovšem ve 14 státech zůstává situace znepokojivá. Nejhůře je na tom Burundi a Eritrea. „Máme radost, že došlo ke zlepšení v Indii i globálně,“ říká generální ředitel IFPRI Shenggen Fan a dodává: „Zpráva sice ukazuje, že se úroveň hladu od roku 1990 snižuje, i tak nás ale čeká spousta práce v boji s hladem – a to i tím skrytým.“

Právě tzv. skrytý hlad je letos hlavním tématem zprávy. Může ohrožovat i ty, kteří v jídle přijímají dostatek kalorií – například Evropany. Podle odhadů s ním má problém přes 2 miliardy světové populace. Způsobuje ho nedostatek mikronutrientů, tedy minerálů, vitamínů nebo stopových prvků (např. vitaminu A, zinku, jódu a železa). Taková forma hladu oslabuje imunitní systém a může končit i smrtí. Podvýživa je zvlášť nebezpečná v prvních 1000 dnech života – od početí do 2 let dítěte. Nevratně brzdí fyzický i psychický vývoj, což s sebou nese i zhoršení produktivity jedinců v dospělosti a tak i ekonomické propady pro celé země. Podvýživa a hlad snižují hrubý domácí produkt a jsou překážkou v rozvoji. „Stále více výzkumů potvrzuje, že řešení hladu a podvýživy patří k nejmoudřejším investicím. I proto se na toto téma soustředíme na našich misích například v Etiopii, Kambodži nebo v Afghánistánu. Snažíme se nejen o to, aby měli lidé přístup k základním potravinám, ale sledujeme i další souvislosti, které ovlivňují správnou výživu. Důležitá je třeba nezávadná voda, hygiena a sanitace, zdraví i osvěta v péči o matky a děti,“ říká expert na zemědělství ze společnosti Člověk v tísni Jan Svitálek.

Studie upozorňuje, že problémy s hladem a podvýživou je třeba řešit také na politické úrovni. Více by se tématu tedy měly věnovat vlády – na lokální i mezinárodní úrovni. Klíčové je, aby zajistily nejchudším obyvatelům přístup k jídlu v dostatečné kvantitě i kvalitě a aby se zajímaly o koherenci politik. Vedle toho by se téma podvýživy a hladu mělo stát podstatnou součástí oficiální rozvojové spolupráce. Pro českou vládu sice není hlavní prioritou, nicméně podporuje projekty, které ke zlepšení situace přispívají. „Téma podvýživy vnímáme jako velmi významné, protože přímo souvisí s naplňováním prvního Rozvojového cíle tisíciletí, který se všech 191 členských států OSN včetně České republiky zavázalo do roku 2015 splnit – odstranit extrémní chudobu a hlad,” říká Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury, která spravuje finance na rozvojovou pomoc od Ministerstva zahraničních věcí ČR. “Konkrétně třeba v Kambodži podporujeme šíření osvěty o podvýživě mezi venkovským obyvatelstvem. Právě tam se často stává, že matky krmí děti nevhodnými potravinami nebo je nedostatečně kojí. Je třeba je také upozorňovat na to, aby navštěvovaly zdravotnická centra,” dodává.

Více o Globálním indexu hladu:

• GHI 2014 je vypočítán pro 120 zemí, v nichž jsou známy údaje za uplynulý rok
• GHI vyjadřují tři rovnocenné ukazatele: poměr obyvatel trpících podvýživou, poměr dětí mladších pěti let s podváhou a míra úmrtnosti dětí mladších pěti let.
  • GHI vyjadřuje bodová škála – hodnocení 0 značí 0 % hladových a podvyživených v populaci, 100 bodů by pak znamenalo, že problém postihuje úplně všechny. Snížení GHI tedy znamená zlepšení, zvýšení indexu pak značí zhoršení situace.
  • Zprávu už 9 let vydává IFPRI, německá organizace Welthungerhilfe a irská Concern Worldwide. Obě jsou společně se společností Člověk v tísni součástí Alliance 2015.

Hlavní zjištění a fakta z GHI 2014:

• Od roku 1990 snížilo 26 zemí svůj GHI o 50 procent a více – hladových ubylo o polovinu a více.
• Ve 14 zemích je úroveň hladu hodnocena jako „znepokojivá“, přičemž pouze 4 z nich – Haiti, Laos, Východní Timor a Jemen – leží mimo subsaharskou Afriku.
• Dvě země – Burundi a Eritrea – jsou hodnoceny nejhorší úrovní GHI „mimořádně znepokojivá“. V obou žije v populaci více než 60 % podvyživených. V Somálsku a DR Kongo chybí data.
• Jižní Asie a subsaharská Afrika patří mezi nejvíce problémové regiony - dosahují v roce 2014 nejvyššího (nejhoršího) GHI, a to 18,1 a 18,2 bodů.
• V porovnání s v GHI 1990 je index v roce 2014 nižší o 28 % v subsaharské Africe, o 41 % v jižní Asii a o 40 % na Blízkém východě a v severní Africe. Skóre východní a jihovýchodní Asie pokleslo o 54 %, Latinská Amerika a Karibik zaznamenaly snížení o 53 %. Skóre východní Evropy a Společenství nezávislých států kleslo od roku 1995 o 51 % (pokles GHI znamená zlepšení).
• Ve 4 zemích došlo od roku 1990 ke zvýšení (zhoršení) GHI – v Iráku, Komorách, Burundi a Svazijsku.
• Úmrtnost dětí do 5 let je nejvyšší v Angole, Čadu a Sieře Leone – přesahuje 15 %. V subsaharské Africe nicméně úmrtnost dětí klesá, a to zejména díky menšímu výskytu malárie, očkování, více porodům ve zdravotnických centrech a lepšímu přístupu k pitné vodě, zdravotnictví a správné stravě.

Souhrn GHI 2014 v češtině najdete na www.rozvojovka.cz.

Původní anglická verze všech materiálů (včetně interaktivní mapy) je na www.ifpri.org.