Dvouletý Akakulubelwa ze Zambie trpěl podvýživou. Za pouhé dva měsíce se jeho zdravotní stav zlepšil

Publikováno: 15. 7. 2021 Doba čtení: 4 minuty
Dvouletý Akakulubelwa ze Zambie trpěl podvýživou. Za pouhé dva měsíce se jeho zdravotní stav zlepšil
© Foto: Člověk v tísni

Paní Poniso Situmbeko (52) pochází z vesnice Namunga na západě Zambie. Před šesti lety ovdověla a nyní žije se svou dcerou a třemi vnoučaty. Na většinu práce na své malé farmě je sama a na pokrytí chodu domácnosti jí musí stačit zemědělská úroda a občasný přivýdělek z prodeje na místním trhu. Jeden z jejích vnuků trpěl podvýživou a byl přijat do programu naší zambijské mise. Paní Situmbeko nám o své rodině vyprávěla:

Svá tři vnoučata se snažím podporovat. Nejmladší vnučce je jen rok a dva měsíce, prostřednímu vnukovi necelé tři roky a nejstaršímu čtyři. Máma mých dvou nejmladších vnoučat bohužel nedávno zemřela. Já sama mám tři děti, nejmladší žije se mnou, zatímco starší dcera a syn studují v nejbližším krajském městě, Mongu. Můj nejstarší vnuk žije se mnou, protože jeho máma dokončuje studium.

O tom, že je mé vnouče, Akakulubelwa, podvyživené, jsem se dozvěděla během preventivní prohlídky u nás ve vesnici. Od okamžiku, kdy mu umřela maminka, Akakulubelwa místo přibírání neustále hubnul, ve dvou a tři čtvrtě letech vážil pouhých 9.2 kg.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel

Když zdravotní sestřičky v místním zdravotním centru v Mukukutu zjistily, kolik váží, tak ho okamžitě zapsaly do nutričního programu pro podvyživené děti. Tento program podporuje právě Člověk v tísni. Myslím, že Akakulubelwa ubýval na váze kvůli tomu, že já pro něj neměla dost jídla a jeho teta, která se o něj starala po smrti jeho mámy, na něj neměla moc času.

Akakulubelwa byl velmi tiché dítě, které nemělo moc energie. Vždycky si hrál sám, nikdy neměl chuť k jídlu a vážil hrozně málo. Zkrátka nevypadal vůbec zdravě. V rámci programu začal pravidelně dostávat plumpy nut (poznámka: plumpy nut je vysokoenergetická pasta z arašídů s důležitými vitamíny a minerály, která se používá jako terapeutický prostředek pro děti s akutní podvýživou). Tuto pastu Akakulubelwa dostává dvakrát denně, ráno před snídaní a pak večer před večeří.

Obrovská změna k lepšímu během krátké doby

Po dvou měsících v nutričním programu Akakulubelwa přibral přes dva a půl kila a najednou všude běhá, skáče a začal i víc mluvit.

Byla to obrovská změna za velmi krátkou dobu. Kromě terapeutické arašídové pasty nyní pravidelně chodíme do zdravotního centra na přednášky o tom, jak se správně stravovat a jaké jídlo vařit pro děti v závislosti na jejich věku. Učíme se také o tom, kolikrát denně by měl dostávat najíst a na jaké potraviny bychom neměli zapomínat.

Dříve Akakulubelwa většinou dostával nshimu se zeleninou (poznámka: nshima je zambijské národní jídlo, hustá kaše z kukuřičné mouky, která se jí rukama, většinou se servíruje s listovou zeleninou a masem). Když jsem měla trochu peněz navíc, tak jsem pro děti koupila rybu k nshimě nebo zakysané mléko. Obvykle jsme jedli jen dvakrát denně, někdy jen jednou. Nyní díky zdravotnickým přednáškám vím, že by vnouček měl jíst čtyřikrát až pětkrát denně a měl by mít pestřejší stravu. Například mu mohu dělat speciální nshimu, která obsahuje rozmělněné arašídy, zeleninu nebo rybu.

Podle informací od sestřiček bude Akakulubelwa v nutričním programu ještě další tři měsíce, dokud nedosáhne na normální váhu, což je v jeho věku 12.5 kilogramu. Já se budu snažit, aby jeho váha zůstala normální a dobře rostl. Chci vařit pestřejší stravu a nabízet mu zeleninu nebo jiné přílohy k nshimě jako třeba rybu nebo maso, i přesto, že je pro mě velmi obtížné tyto věci kupovat. Nemám totiž pravidelný příjem, spoléhám na to, co vypěstuji a mám jen malý příjem z přebytků, které prodám na místním trhu.

Mým největším přáním je, abych byla schopná zajistit dostatek jídla pro má vnoučata. A to zejména proto, že já jsem ta, na kterou spoléhají. Žádné z nich bohužel nemá otce, který by je podporoval. Velmi bych si přála, abych měla dostatek peněz na to, abych Akakulubelwovi poskytla vše k tomu, aby zůstal zdravý a už nikdy nebyl podvyživený.

Jsem opravdu ráda, že Člověk v tísni podporuje naše zdravotní centrum a pomohl mému vnukovi.

Vnuk paní Situmbeko byl do nutričního programu místního zdravotnického centra přijat díky projektu vedeném Člověkem v tísni v okrese Nalolo, západní provincii Zambie. V rámci tohoto projektu Člověk v tísni spolupracuje se zambijským Ministerstvem zdravotnictví a poskytuje nutriční potravinové doplňky jako je plumpy nut pro podvyživené děti a školí zdravotnický personál k efektivnější identifikaci podvyživených dětí i k poskytování služeb, které podvýživě zabraňují. Projekt je financovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Bojovat s podvýživou v Zambii pomáháme i díky Klubu přátel Člověka v tísni.


Autor: Člověk v tísni

Související články