Desítky milionů dolarů investovaných do kešu oříšků v Zambii. Jak zajistit, aby nepřišly nazmar?

Publikováno: 26. 4. 2021 Doba čtení: 8 minut
Desítky milionů dolarů investovaných do kešu oříšků v Zambii. Jak zajistit, aby nepřišly nazmar?
© Foto: PIN

V Západní provincii Zambie už od roku 2019 posilujeme občanskou společnost a podporujeme místní organizace. Ty se mimo jiné věnují velkému projektu zaměřenému na rozvoj produkce kešu oříšků. Ten financovala Africká rozvojová banka, která do něj investovala desítky milionů dolarů a realizuje ho zambijské ministerstvo zemědělství. U takto velkých multimilionových projektů, jejichž cílem je snížit chudobu, dochází často k příliš vysokému očekávání všech zúčastněných stran. To může následně vést ke zklamání či nedorozumění. Náš tým se do projektu zapojil, aby místním organizacím pomohl k většímu úspěchu.

Snažili jsme se řešit problémy, které se objevily a díky spolupráci s dalšími partnery se podařilo celý program správně nasměrovat.

Třech klíčových aktérů jsme se ptali, jak celý „kešu projekt“ hodnotí.

Paní Ngula Ikafa Mubonda zastupuje celý projekt (zkratka CIDP), pan Mubyana Kakenenwa pracuje v Občanské společnosti pro snižování chudoby a paní Brenda Mwanamwalye Kashumba je ze Sdružení pěstitelů kešu v Zambii a do projektu se zapojila také jako majitelka Tiisezo Enterprises, podniku zpracovávajícího kešu oříšky. 

Cíl: vysadit 5,5 milionů stromů kešu

Paní Mubonda („kešu projekt“, zkratka CIDP): „Náš projekt se soustředí na obnovu vládního programu zaměřeného na produkci kešu. První program byl v Zambii zahájen už v 80. letech 20. století a hlavní snahou je znovu obnovit nebo vytvořit novou infrastrukturu v rámci hodnotového řetězce kešu. Projekt začal v roce 2017 a má trvat po dobu pěti let. Jeho cílem je podpořit až 60 000 zemědělců a podnikatelů a vysadit zhruba 5,5 milionu stromů kešu. Součástí projektu jsou aktivity jako obnova školicích středisek pro zemědělce, oprava silničních přivaděčů, zakládání školek a plantáží kešu stromů či vytvoření center na zpracování kešu oříšků.”

V roce 2019, tedy tři roky po zahájení projektu, jsme ale žádný pokles míry chudoby nezaznamenali. Začali jsme se ptát, kde je problém, protože jsme cítili, že už by nějaké výsledky měly být vidět.

Pan Kakenenwa (Občanská společnost pro snižování chudoby): „Když projekt začal, hodně se mluvilo o tom, jak se sníží chudoba a vytvoří se nová pracovní místa pro ženy a mládež v Západní provincii. Úkolem naší organizace je zapojit zúčastněné strany, které pracují na rozsáhlých projektech zaměřených na snížení chudoby. Z tohoto důvodu nás ten projekt zaujal. V roce 2019, tedy tři roky po zahájení projektu, jsme ale žádný pokles míry chudoby nezaznamenali. Začali jsme se ptát, kde je problém, protože jsme cítili, že už by nějaké výsledky měly být vidět.”

Paní Kashumba (účastnice projektu): „Do projektu jsem se přihlásila v roce 2018, když jsem se dozvěděla, že má podpořit pěstitele a zpracovatele kešu. Projekt nabízel matchingové granty a když jsem sama přispěla, získala jsem finanční prostředky dostatečné na to, abych postavila továrnu na zpracování kešu. Nyní jsem zpracovatelem kešu a díky grantu jsem na dobré cestě k rozvoji mého podniku, který by se měl stát moderní továrnou na zpracování kešu oříšků.”

Bylo obtížné dostat se k zemědělcům v odlehlých oblastech a mobilizovat je

Paní Kashumba (účastnice projektu): „Na začátku nám řekli, abychom založili kešu školky, ze kterých vyrostou sazenice kešu. Ty poté měl zakoupit CIDP. Stejně jako mnoho dalších zemědělců jsem provedla poměrně značné investice, ale o velkou část těchto investic jsme přišli, protože druh sazenic nebyl vyhovující a CIDP je od nás neodkoupila.”

Zemědělci se domnívali, že podstatou projektu CIDP je pěstování a prodej sazenic kešu. Okamžitě se pustili do rozsáhlého pěstování kešu, ale více než jedna třetina sazenic nebyla dostatečně kvalitní a vhodná. Museli jsme proto nakoupit sazenice z Tanzanie, což vyvolalo vlnu rozhořčení ze strany našich farmářů v Západní provincii.

Paní Mubonda („kešu projekt“): „Začátek projektu se odložil a některé věci nefungovaly, především mobilizace místních komunit. Bylo složité se k zemědělcům v odlehlých oblastech dostat a také nastaly problémy s nedostatkem osob zprostředkovávajících komunikaci, které zajišťovalo Ministerstvo zemědělství. Proto jsme nakonec jako partnera pro pomoc se zapojením komunit zvolili Export Trading Group (ETG). Na počátku jsme zprávy rozšířili formou rozhlasového vysílání a k mnoha lidem se správné informace nedostaly, což vyústilo v další nedorozumění. Zemědělci se domnívali, že podstatou projektu CIDP je pěstování a prodej sazenic kešu. Okamžitě se pustili do rozsáhlého pěstování kešu, ale více než jedna třetina sazenic nebyla dostatečně kvalitní a vhodná. Museli jsme proto nakoupit sazenice z Tanzanie, což vyvolalo vlnu rozhořčení ze strany našich farmářů v Západní provincii. Byl z toho velký komunikační problém.”

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel

Pan Kakenenwa (Občanská společnost pro snižování chudoby): „Odpovídající grantovou složku projektu CIDP spravuje Komise pro ekonomické posílení občanů. Bohužel přístup z jejich strany nebyl příliš přátelský, především pak k ženám mezi zemědělci ve venkovských oblastech. To byl velký problém, obzvlášť proto, že cílem projektu je, aby polovinu beneficientů tvořily ženy. Potenciální příjemci grantu nám také říkali, že postup pro podání žádosti o grant byl příliš složitý a oni sami měli co dělat, aby zvýšili své vlastní finanční prostředky, aby na grant dosáhli.” 

Člověk v tísni pomohl změnit strategii a věci se začaly měnit k lepšímu

Pan Kakenenwa (Občanská společnost pro snižování chudoby): „CSPR a další místní organizace považovaly za důležité zapojit CIDP a Ministerstvo zemědělství a Člověk v tísni se nabídl, že nás v této snaze podpoří. Na základě zpětné vazby od občanské společnosti požádal CIDP Africkou rozvojovou banku (AfDB), aby změnila strategii tzv. matchingových grantů. Nyní lze pro matchingový fond použít jakýkoli majetek, např. půdu nebo dobytek, nikoli pouze finanční hotovost. To je krok správným směrem.”

Lidé měli dojem, že vysoké finanční částky, které se do projektu investovaly, nemají pro jejich komunity žádný přínos.

Paní Mubonda („kešu projekt“): „Spolupráce s Člověkem v tísni nám ukázala naše mezery v oblasti terénních služeb, kvůli čemuž mnoho lidí špatně pochopilo účel projektu. Člověk v tísni a další organizace v roce 2019 poprvé požádaly o schůzku zúčastněných stran, při které se sešli zástupci projektu, organizace, terénní pracovníci z ministerstva zemědělství, zástupci Královského establishmentu Barotse – tradičního domorodého hnutí v Západní provincii a zemědělci. Toto setkání živě přenášel rozhlas a mnoho zástupců různých organizací se během něj rozhořčilo.

Byla to ožehavá situace, avšak velmi produktivní. Lidé měli dojem, že vysoké finanční částky, které se do projektu investovaly, nemají pro jejich komunity žádný přínos. Během setkání se lidé dozvěděli, že CIDP je projekt zaměřený na infrastrukturu a většina finančních prostředků se využije na opravu silnic, budov a modernizaci zařízení a že CIDP má mnoho partnerů, kteří realizují různé části projektu. Každý zástupce zúčastněných stran vysvětlil, jakým způsobem používá finanční prostředky vyčleněné na projekt a organizace mohly klást dotazy. Díky této debatě se zástupci projektu CIDP dozvěděli, v jakém směru potřebujeme zlepšit naši komunikaci s veřejností. ”

Paní Kashumba (účastnice projektu): „Té schůzky jsem se zúčastnila a bylo to velmi užitečné. Viděli jsme, jakým způsobem by měly jednotlivé strany spolupracovat. Jako členka CGAZ vidím, že se nyní v praxi děje mnoho pozitivních změn. OOS teď pracují ruku v ruce s CIDP a zemědělci a sdělují mnohem více informací než dřív. Rozdíl je vskutku velký.”

Neziskové organizace už nejsou vnímány jako "upovídaní rýpalové" ale jako partneři

Pan Kakenenwa (Občanská společnost pro snižování chudoby): „Díky této nově nalezené spolupráci mezi jednotlivými stranami se situace v praxi začala měnit k lepšímu. Jedním z výsledků prvního setkání byl impuls ke spolupráci, především co se týče senzitizace zemědělců a místních podnikatelů, kteří by se rádi pustili do podnikání v oblasti produkce a zpracování kešu. Dozvěděli se, jak mohou získat grant pro projekt CIDP, které sazenice kešu se doporučují a dokonce jsme vysílali společné rozhlasové pořady. Další schůzku již spolufinancoval Člověk v tísni a CIDP a schůzka trvala dva dny. První den byl věnován projektu a jeho postupu. Druhý den probíhaly diskuze o problémech a jejich řešeních.”

Na nás se už nepohlíží jako na upovídané rýpaly, kteří jen hledají chyby. Spíš nás ostatní začali vnímat jako partnery, kteří se chtějí podílet na spolupráci vedoucí ke společnému cíli.

Paní Mubonda („kešu projekt“): „V komunikaci nastal značný pokrok a senzitizace je nyní mnohem lepší. Vysíláme rozhlasové pořady ve všech 10 okresech, ve kterých CIDP probíhá. BRE projekt podporuje v terénu a pomáhá ženám s přístupem k půdě, aby získaly podporu ve formě sazenic kešu a školení. Při sběru informací a získávání zpětné vazby z komunit používá Člověk v tísni a jeho partneři program skórkaret (the score card programme), což je šikovný nástroj v oblasti rozvoje, kde je zpětná vazba velmi důležitá.”

Pan Kakenenwa (Občanská společnost pro snižování chudoby): „Než budeme moci zhodnotit celkový úspěch našeho zapojení do projektu a účinek našich setkání, bude to ještě nějakou dobu trvat, protože někteří účastníci projektu CIDP jsou stále ještě ve fázi, kdy sazenice teprve získávají nebo jsou jejich rostliny ještě příliš malé, aby začaly plodit ořechy. Nicméně mohu říct, že skutečně vidíme mnohem lepší spolupráci mezi CIDP, vládou a různými organizacemi, včetně nás. Na nás se už nepohlíží jako na upovídané rýpaly, kteří jen hledají chyby. Spíš nás ostatní začali vnímat jako partnery, kteří se chtějí podílet na spolupráci vedoucí ke společnému cíli.

Naše občanská společnost CSPR aktuálně pracuje na novém strategickém plánu a jsme také klíčovou zainteresovanou stranou, která se podílí na formulaci Osmého národního rozvojového plánu. Naším cílem je poskytnout platformu organizacím pro monitorování národních rozvojových programů jako je CIDP. Nadále budeme dohlížet na realizaci těchto programů. Některé z nich jsou financovány formou půjček, které budou splácet naše děti. Proto je naší povinností dbát na to, aby tyto programy přinesly skutečné výhody.”

Paní Kashumba (účastnice projektu): „Projekt CIDP by neměl letos skončit podle původního plánu, a to z důvodů počátečního zdržení. Také ČvT by měl pokračovat ve svém zapojení poté, co jeho projekt tento rok skončí."

Paní Mubonda („kešu projekt“): „Ano, skutečně právě diskutujeme o tom, že by se projekt prodloužil o jeden rok do roku 2022. Doufáme, že toto prodloužení bude možné.”

Pan Kakenenwa (Občanská společnost pro snižování chudoby): „My jako organizace občanské společnosti (včetně Člověka v tísni) potřebujme pokračovat ve spolupráci na CIDP a budoucích projektech v oblasti pěstování kešu, abychom využili a udrželi zisky, kterých jsme dosud dosáhli. Doufám, že se nám podaří letos zorganizovat další setkání zúčastněných stran.”

Člověk v tísni v Zambii pokračuje ve spolupráci na projektu spolu s partnerskými organizacemi. O plánech týkajících se dalších aktivit po ukončení projektu se bude diskutovat se zúčastněnými stranami během fáze formulace plánu ukončení projektu.

Projekt Posílení občanské společnosti a demokratického vládnutí v provincii Luapula a v Západní provincii je financován Evropskou unií a Českou rozvojovou agenturou.
Autor: Zuzana Mukumayi Filipová, Člověk v tísni Zambie

Související články