Irák: Školy fungují i uprostřed trosek a nebezpečí

Publikováno: 16. 3. 2015 Doba čtení: 2 minuty
Irák: Školy fungují i uprostřed trosek a nebezpečí
© Foto:

„Chcete se podívat na střechu?” ptá se mě ředitel školy. „Určitě,“ odpovídám a šplhám nahoru po žebříku. Otevírá se před námi výhled na celou vesnici. Polovina domů byla zničena boji a výbuchy zaviněnými tzv. Islámským státem (IS). Ale výhled do kraje teď působí poklidně, vidíme jen zelená pole a zvlněné hory na obzoru. „Dayish,“ říká ředitel a ukazuje na vzdálené pole poseté pozorovacími věžemi. Tak tady v Kurdistánu říkají Islámskému státu. Jeho bojovníci stále drží pozice jen 15 km daleko. V samotné vesnici se bojovalo ještě před čtyřmi měsíci.

Provádíme průzkum škol v okrsku Zumar v provincii Ninive. Toto území bylo loni v srpnu dobyto IS. Boje a násilí vyhnaly z domovů většinu obyvatel. Oblast nedávno osvobodily kurdské jednotky Pešmerga a lidé se mohli vrátit domů. Střety však nezůstaly bez následků  - v oblasti je zničená infrastruktura, domy jsou vyrabované a pole zaminována. „Když jsme se vrátili do vesnice, našli jsme tu šestnáct kanystrů plných výbušnin,“ říká ředitel školy v několik kilometrů vzdáleném Gerveru. „Před několika týdny byli dva lidé z vesnice zabiti při výbuchu munice, kterou našli na poli,“ popisuje tragické nehody, ke kterým v okolí dochází velmi často.

Většina vesnic nemá elektřinu ani tekoucí vodu. Rozvody vody i elektrické vedení byly zničeny. Navštěvujeme školy, které jsou ve velmi špatném stavu, některé poničeny střelbou, jiné bombami zcela srovnané se zemí. Některé se podařilo otevřít, ale fungují v provizorních podmínkách. Zkuste si představit výuku ve vypálených místnostech s rozbitými okny a se záchodem pro 300 lidí bez tekoucí vody…

Učitelé jsou ale odhodláni pokračovat v práci a nenechat své žáky bez vzdělání. Mnoho z nich nedostalo plat celé měsíce, protože místní vláda začíná fungovat jen pomalu. I přesto každý den míří do školy a vyučují třídy přeplněné dětmi. „Potřebujeme vodu a elektřinu. Máme studny, ale většinu času to nestačí,“ říká učitelka ze školy ve vesnici Maseka. „Máme tu tolik žáků, že jsme museli začít učit i v sousedním domě, který je z poloviny zničený,“ dodává a ukazuje na díry ve stěnách a strop promáčený od deště.

V průběhu naší průzkumné mise jsme na nově osvobozených územích navštívili školy pro téměř 4000 žáků a teď plánujeme podpořit jejich rychlou obnovu. Místní studenti by měli mít možnost pokračovat ve vzdělávání v důstojných a bezpečných podmínkách a pomoci tak znovu vybudovat jejich komunity traumatizované ozbrojeným konfliktem.

Autor: Veronika Jemelíková