Jak jsme během léta procestovali všechny kontinenty

Publikováno: 18. 9. 2020 Doba čtení: 6 minut
Jak jsme během léta procestovali všechny kontinenty
© Foto: Vojtěch Vodseďálek

Předškolní a nízkoprahové kluby, doučování, mentoring a kariérní poradenství. Člověk v tísni v rámci různých služeb dlouhodobě pomáhá více než dvěma tisícům dětí, které mají z nejrůznějších důvodů ztížený start do života. A přestože jsou služby, které jim poskytujeme, z velké části zaměřené na vzdělávání, naše spolupráce s posledním dnem školního roku rozhodně nekončí. Přes léto pro děti pořádáme nejen různé výlety, ale také příměstské či výjezdové tábory. Zaměstnanci Člověka v tísni se ze všech sil snaží, aby akce, které pro děti organizují, byly smysluplné, zajímavé a zábavné a děti tak zažily léto, na které si odnesou ty nejhezčí vzpomínky. O tom, jak se letošní tábory vydařily a jak se dětem líbily, se s námi podělili kolegové z různých krajů.

Letem světem

Pobočka v Plzni uspořádala pro děti tábory rovnou dva, jeden příměstský a druhý s přespáváním. Při vymýšlení témat táborů vycházeli kolegové z událostí, které poslední měsíce hýbou světem: „Navázali jsme na to, že cestování podléhá letošní rok mnoha omezením a lidé tak nejčastěji tráví léto na výletech po Čechách. Napadlo nás proto, že během prázdnin s dětmi „procestujeme svět od stolu“ a celotáborové téma tak dostalo název Letem světem,“ upřesňuje s úsměvem kolegyně Aneta Sklenářová z plzeňské pobočky.

Na návštěvě Afriky a Asie

Během příměstského tábora tak připadla na každý den návštěva jednoho kontinentu, kterému se pak společně celý den věnovali. „Seznamovali jsme děti se základními informacemi o daném kontinentě a otevírali jsme různá témata, která jsou pro daný kout světa klíčová. V případě návštěvy Afriky jsme se proto bavili třeba o vodě a o jejím významu pro život. Dětem jsme se třeba snažili vysvětlovat, že čistá a pitná voda není samozřejmostí. A aby byl tábor co nejzábavnější, zařazovali jsme také různé hry a aktivity. V Asii nám šlo dobře třeba vaření pokrmů, která jsou pro kontinent typická,“ vypráví s úsměvem Aneta a vzpomíná na to, jak s dětmi vařili sushi.

Vzápětí navazuje vzpomínkami na druhý tábor, který už byl s přespáváním. „Při druhém táboře jsme vyjeli z města ven a naše cesta vedla do kempu u Kralovic nedaleko Rokycan. I na druhém táboře zůstala hlavním tématem hra Letem světem, jen jsme k tomu přidali ještě výlety po okolí, které bylo na památky bohaté. Vyjeli jsme třeba na výlet do Mariánské Týnice nebo kláštera Plasy, kde jsme navštívili botanickou zahradu. V ní jsme se zúčastnili prohlídky, děti dostaly i pracovní listy a měly tak možnost se dozvědět i něco o architektuře místa,“ vysvětluje Aneta.

Léto se v plzeňské pobočce podle všeho nadmíru vydařilo a děti byly nadšené. Tábory a letní výlety obecně jsou ovšem podle kolegyně Anety důležité ještě z jednoho důvodu: „Tábory jsou skvělé mimo jiné také proto, že během nich máme s dětmi možnost navázat zase trošku jiné vztahy, než ty, které mezi námi vzniknou během roku při doučování. Na výletech se lépe poznáme a díky tomu se nám během roku snáze pracuje,“ dodává na závěr Aneta Sklenářová.

Přispějte na SOS Česko
Chci vstoupit do Klubu přátel


Déšť přerovské dobrodružství nepřekazil

O pořádné táborové dobrodružství nebyly připraveny ani děti na opačné straně Čech, v téměř čtyři sta kilometrů vzdáleném Přerově. O tom, jak probíhal dětský tábor naší olomoucké pobočky, nás informoval kolega Vojtěch Vodseďálek: „Děti u nás v Přerově nemají moc možností, jak a kde volný čas trávit. S ostatními kolegyněmi a kolegy jsme se proto rozhodli uspořádat letní týdenní tábor. Ačkoliv jsme ho zpočátku plánovali jen příměstský, začaly se nám ozývat děti s tím, že by si přály přespat mimo domov a zažít tak pořádné prázdninové dobrodružství. Takové přání jsme jim museli splnit a tábor jsme proto rozdělili na dvě části. První dny probíhaly formou příměstského tábora. Každé ráno jsme se sešli v parku a dopoledne trávili hraním různých her. Kolem oběda jsme park opustili, společně se najedli a pokračovali v programu. Kromě toho, že byl tábor plný různých her, zařadili jsme také některá zajímavá vzdělávací témata,“ vysvětluje náš kolega Vojtěch. „První den byl spíše seznamovací. Dopoledne tak děti hrály různé hry a navzájem se poznávaly. Na odpoledne jsme potom připravili hru, na jejímž konci čekal na děti poklad. Probíhalo to tak, že jsme v parku připravili stezku, na které děti sbíraly různé indicie a ty je pak dovedly k pokladu. I když jsme přitom šíleně zmokli, děti to neodradilo. Byly statečné a druhý den znovu s nadšením přišly. Jenže i tentokrát pršelo, a tak jsme tomu museli uzpůsobit program a zůstat v kryté tělocvičně, kde jsme hráli různé opičí hry, míčové hry a další aktivity. Po obědě následoval kurz zdravovědy, během kterého lektorka dětem vysvětlila základní informace. Na středeční dopoledne jsme měli domluvený parkourový workshop, který kvůli nepřízni počasí probíhal opět v tělocvičně. Odpoledne bylo znovu částečně vzdělávací. Promítali jsme si totiž film z Jednoho světa, po kterém následovala přednáška o bezpečnosti na internetu,“ vzpomíná na první polovinu tábora Vojtěch Vodseďálek.


Čtvrtý den ráno konečně nastal tolik očekávaný odjezd z města a přespávání mimo domov: „Sešli jsme se ráno na autobusovém nádraží a vydali se směrem Čekyně. Hned po příjezdu jsme se šli ubytovat do chatek, ve kterých jsme spali. Pro některé děti to byla vůbec první noc v životě, během které spali bez rodičů. Bylo to pro ně ohromné dobrodružství. A protože nám ten den počasí konečně přálo, odpoledne jsme strávili na koupališti. Večer jsme si udělali pořádný táborák a opékali buřty,“ vzpomíná na výlet do Čekyně Vojtěch. Další den ráno následovala pořádná rozcvička, která k táborům nepochybně patří. Odpoledne se neslo v příjemném a odpočinkovém duchu hraní různých venkovních her. K večeru se pak celý tým vrátil zpět do Přerova, kde už na děti čekaly rodiče.

Sportovci z Kladna

A jak nám sdělila kolegyně Tereza Tesařová, také v Kladně byl tábor jednou z hlavních akcí léta. A protože byl příměstský, na programu bylo hlavně poznávání okolí Kladna. „Tábor se uskutečnil v druhém srpnovém týdnu a účastnilo se ho na deset dětí. Co se týká programu, byl skutečně bohatý. Hned první den dopoledne jsme zašli na lezeckou stěnu a poté jsme si vyhladovělí pochutnali na obědě, který nám mezitím přichystal náš úžasný brigádník Tadeáš Jelínek. A protože bylo ráno fyzicky náročné, odpoledne jsme nechali poklidnější a věnovali jsme se během něho různým výtvarným činnostem. Druhý den jsme víceméně celý strávili u Libušínského jezírka, bylo krásné počasí a dětem se to ohromně líbilo,“ vzpomíná kolegyně Tereza na první část tábora. A stejně jako v Přerově, i děti v Kladně se seznámily se základy parkouru. „Ve středu dopoledne se nám věnovali dva parkouristi a z toho byly děti neskutečné nadšené. Hlavně tedy kluci,“ dodává Tereza a pokračuje ve vyprávění: „Odpoledne jsme se přesunuli do sportovního areálu, kde měly děti opravdu hodně pohybu a myslím, že ze sebe vydaly téměř všechnu energii. Stejně jako my,“ směje se a dodává, že bez pomocníka Tadeáše by to pro ní s kolegyní bylo velmi fyzicky náročné.

Léto je sice u konce, ale kolegové na pobočkách už teď chystají různé menší podzimní výlety a akce a děti se nemohou dočkat, až zase všichni společně něco podniknou.

Autor: Dagmar Růžičková