Jak odhalit současnou propagandu? Člověk v tísni připravil pro učitele sadu k mediálnímu vzdělávání

Publikováno: 10. 11. 2015 Doba čtení: 4 minuty
Jak odhalit současnou propagandu? Člověk v tísni připravil pro učitele sadu k mediálnímu vzdělávání
© Foto: Člověk v Tísni

10. listopadu 2015, Praha – Vzdělávací sada se zaměřuje na téma současné ruské propagandy, která míří i do České republiky. Jednotlivé lekce hledají odpovědi na otázky, co je jejím cílem, jaké používá nástroje a jak ji odhalit. Sada je prakticky využitelná a dostupná on-line, učitelům pomůže při výuce mediální gramotnosti. Veřejnost je zvána na debatu k tématu ve čtvrtek 12. listopadu. 

Posilování mediální gramotnosti mladých lidí se věnujeme řadu let. Kvůli masivní ruské propagandě, které jsme vystaveni i my v České republice, jsme se rozhodli naše stávající tematické okruhy mediálního vzdělávání rozšířit právě o současnou propagandu řízenou z Kremlu,“ vysvětluje Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. V Česku totiž působí mimo jiné řada webů, které ruskou propagandu šíří.

Vzdělávací sada je pro pedagogy dostupná on-line na portálu jsns.cz. Obsahuje celkem pět lekcí. Každá lekce zahrnuje video (např. ukázku propagandistického filmu, reportáž k tématu, krátký dokument atd.) a k němu jsou připravené výukové aktivity a informační materiály ve formě otázek a odpovědí, rejstříku pojmů, tipů, jak nenaletět na internetu nebo ukázek propagandistických „lahůdek“. Výukové aktivity jsou na míru zpracované přípravy do hodin, takže je pedagogové mohou prakticky využít. Jsou navrženy tak, aby vedly studenty k tomu, aby přistupovali k informacím kriticky, poznali nástroje, kterými média zpracovávají informace, dokázali rozpoznat neseriózní zdroje.

Lekce jsou především pro středoškolské pedagogy a měli by jim pomoci učit žáky kriticky posuzovat mediální sdělení. Vzhledem k tomu, že takto ucelený materiál zřejmě nemají učitelé v současné době k dispozici, očekáváme velký zájem z jejich strany,“ říká Strachota.

Koncepci sestavil Karel Strachota a na přípravě sady se podíleli dále Ludmila Součková z Jednoho světa na školách a renomovaní novináři a odborníci – Ondřej Soukup, Josef Pazderka, Ondřej Kundra, Jan Urban nebo Jaroslav Valůch. Všechny výukové aktivity důkladně otestovali ve třídách sami pedagogové a připojili k nim své postřehy a doporučení.

Ve čtvrtek 12. listopadu pořádá Jeden svět na školách školení pro učitele a následně debatu pro veřejnost Současná ruská propaganda. Školení se koná od 9 do 17 hodin v Goethe institutu v Praze (o své případné účasti prosím informujte Lenku Havlíčkovou, kontakty viz níže). Debata začíná v 19 hodin v Domě ABF (Václavské nám. 833/31, Praha 1) a jako hosté vystoupí Ondřej Soukup, Ondřej Kundra a Jan Urban.

Kontakty:

Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni

777 787 930, karel.strachota@jsns.cz

Lenka Havlíčková, mediální koordinátorka programu Jeden svět na školách

736 278 905, lenka.havlickova@jsns.cz

 

Vzdělávací sada zahrnuje tyto snímky (+ doprovodné materiály):

Dostupné on-line na www.jsns.cz/cz/lessons/4/_soucasna_ruska_propaganda.html?theme=82

Krym, návrat do vlasti / Andrej Kondrašov / Rusko / 2015

Velitel lidové domobrany na Krymu se v předvečer ruské anexe Krymu postavil do čela ruských dobrovolníků a chystal se obsadit zdejší největší letiště Simferopol. S využitím hrané rekonstrukce vzpomíná na dramatické setkání s ozbrojenými příslušníky ukrajinské bezpečnostní služby a na radost nad příchodem ruských vojáků. Přítomnost ruských jednotek na Krymu přitom prezident Putin ještě na jaře 2014 veřejně popíral. Ukázka z ruského pečlivě inscenovaného snímku s kýčovitě vlasteneckou atmosférou ukazuje, kolik – často až absurdních – podob může mít filmová propaganda.

Svět podle Russia Today / Misja Pekel / Nizozemsko / 2015

V roce 2005 zahájila svou činnost televizní zpravodajská stanice Russia Today. Jejím proklamovaným cílem bylo ukázat divákům na celém světě ruský pohled na aktuální události. V současné době se jedná o nejsledovanější zpravodajský kanál na YouTube s více než miliardou zhlédnutí a 700 miliony potencionálních diváků. Znepokojivý dokument režiséra Misji Pekela důkladně analyzuje způsob manipulace s informacemi této televize především v souvislosti s havárií malajsijského letadla na východě Ukrajiny, která v roce 2014 rozpoutala válku mezi západními a ruskými médii.

Ruská propaganda v Česku / Jan Turek / Česká republika / 2015

Zkušený novinář Ondřej Soukup se již více než dvacet let věnuje Rusku a zemím bývalého SSSR. S využitím ukázek z televizního zpravodajství i článků z nejrůznějších webových stránek vysvětluje, jakým způsobem pracuje ruská propaganda. Ať už jde o informování ohledně sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou, či cestu amerického vojenského konvoje přes naše území, vždy je nutné položit si tři základní otázky: Kdo je autorem zprávy? Jak je zpráva podána? A o jaké se opírá zdroje?

Rusko-ukrajinská informační válka / Josef Pazderka / Česká republika / 2015

Reportáž zpravodaje České televize Josefa Pazderky se zabývá podobami ruské propagandy v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ruská vláda investuje do propagandy stamiliony dolarů a neštítí se ani vyloženě lživých informací, jako v případě, kdy prezentovala syrského uprchlíka jako ukrajinského chlapce, který měl být zraněn na letišti v Doněcku. Členové ukrajinského nevládního projektu StopFake evidují desítky podobných případů lživého televizního zpravodajství, jejichž cílem je vytvořit v divákovi emocionální bariéry, po kterých už není žádný dialog možný.

U nás pomáhali taky / Karel Strachota / Česká republika / 2015

Když v srpnu 1968 vtrhla sovětská vojska do Československa, byli jsme zoufalí, zděšení, a současně odhodlaní k odporu. O okupaci se rozhodlo v Moskvě a jejím hlavním smyslem byla snaha sovětského impéria udržet pod kontrolou zemi, u níž hrozilo, že se vydá vlastní svobodnou cestou. Přáli jsme si tehdy, aby nás svět neopustil. Současný ruský útok na Ukrajinu je krvavější, vychází ze stejné imperiální strategie, je stejně protiprávní a ruská propaganda jej stejně lživě označuje za nezbytný čin, vedený ušlechtilými pohnutkami. Emotivní snímek zachycuje vzdor vůči okupantům a následnou rezignaci celé společnosti. Na závěr přináší paralelu se situací na Krymu v roce 2014.

Autor: Člověk v Tísni