Jak to funguje na naší misi v Angole
Publikováno: 3. 11. 2015 Doba čtení: 2 minuty
Na naší misi v Angole pracuje přes 50 lidí. Naprostá většina z nich jsou místní zaměstnanci. Snaží se ve středu země zlepšovat zemědělské postupy, vzdělávání, stavět záchody, bojovat proti domácímu násilí i snížit dětskou podvýživu. Angola se totiž stále vzpamatovává z války, která skončila oficiálně v roce 2002.
V kanceláři Člověka v tísni v městečku Kuito uprostřed Angoly, která je asi patnáctkrát větší než Česká republika, sedí usměvavý muž. Jednačtyřicetiletý Kaiphas Kakoma je jeden z nejdůležitějších lidí angolské mise. Zastupuje vedoucí mise a k tomu je zodpovědný za finance a účetnictví. „Pro Člověka v tísni jsem začal pracovat v roce 2008. Jednou bych chtěl vést celou misi. Moc se mi totiž líbí to, jak v Angole pomáháme,“ vysvětluje Kaiphas.
Projekty v oblasti vody a hygieny v Angole, říjen 2015
Člověk v tísni se tady zaměřuje na podporu zemědělství i boj s podvýživou. S tím souvisí i snaha přesvědčit chudé vesnice, aby si stavěly záchody. I obyčejná latrína dokáže zabránit tomu, aby se patogeny šířily do vody a půdy. Tak se dá zabránit průjmovým onemocněním, která mají velký vliv na dětskou podvýživu. Vedle toho česká organizace pracuje také v oblasti vzdělávání – snaží se v provincii Bié a Huambo zlepšit vzdělávací systém a školit pedagogy. V neposlední řadě se díky projektu z Evropské unie snižuje počet obětí domácího násilí. Angolská mise se zaměřuje hlavně na osvětu, ale také propojování jednotlivých složek, které násilí řeší – policie, neziskovek, škol, úřadů atd.
Ve všech projektech je nejdůležitější spolupráce s komunitami a místní samosprávou. A pak také schopní zaměstnanci, mezi něž patří i Kaiphas. Jako tříletý uprchl s rodinou v roce 1976 do Zambie a vrátil se do Angoly až v roce 2003 po skončení války. Po téměř třiceti letech se musel znovu učit portugalsky, protože v sousední Zambii se mluví anglicky. „Kuito bylo hodně zničené. Školy, nemocnice i většina budov byla v troskách,“ vypráví Kaiphas. Země se z ozbrojeného konfliktu vzpamatovává dodnes. Kaiphas se původně vyučil mechanikem. Po návratu domů začal pracovat pro různé zahraniční organizace, třeba jako mechanik a logistik pro Lékaře bez hranic. Je vzorem mnoha dalších zaměstnanců angolské mise.