Jedno tornádo, pět domů, pětkrát větší neštěstí

Jedno tornádo, pět domů, pětkrát větší neštěstí

Publikováno: 21. 6. 2022 Doba čtení: 3 minuty

Tornádo zasáhlo 5 domů, ve kterých žila rodina a blízcí přátelé pana Jana v Mikulčicích. Od 24.června 2021 se nezastavil, jezdí od stavby ke stavbě, všude pomáhá a opravy organizuje. Působí, jako že má energie na rozdávání, ale vzpomíná i na chvíle, kdy mu bylo těžko. Říká, že pomoc od Člověka v tísni dorazila jako první mezi všemi a na zasažené zapůsobila jako ohromná hlavně morální vzpruha.

V následujících minutách po tornádu vyšel Jan ven na ulici a když spatřil obrovskou spoušť, kterou po sobě živel zanechal, okamžitě věděl, co má dělat. Shodou okolností je totiž sběratelem vojenské techniky a podniká ve stavebnictví, k dispozici tak měl techniku, se kterou dokázal čistit zatarasené cesty. Jan ihned začal odklízet spadané stromy, sloupy a nepořádek, který přineslo tornádo, aby zprůchodnil silnice, po kterých se do obce snažili dostat i hasiči a zdravotníci.

Vzhledem ke své činorodosti a zázemí Jan úzce spolupracoval a dodnes spolupracuje s vedením obce a pomáhá, jak se dá. Vztahy mezi samotnými obyvateli obce komentuje velmi střízlivě: „Lidi si vždycky záviděli a závidět budou. Po tornádu tu byl chaos, lidi byli v šoku, emoce lítaly, objevovaly se tu silná vyjádření, dokonce výhrůžky. To zamrzí, ale neřeším to. Ti lidi prostě měli špatné informace.“

"Vedení obce se snažilo, hasiči byli skvělí, velká většina dobrovolníků fakt pomáhala. Armáda dorazila podle mě pozdě. Naopak Člověk v tísni tu byl okamžitě, líbilo se mi, jak jste flexibilní, reagovali jste na situaci a dělali to, co bylo opravdu potřeba."

S takovou situací nikdo v Česku neměl zkušenost

Tornádo způsobilo na domě pana Jana škody, které nebránily dům dál obývat. Po neštěstí jeho příbuzní mohli pobývat u něj, například strýc, kterému tornádo dům doslova srovnalo se zemí, se k němu dočasně nastěhoval a bydlí u něj dodnes.

Jan uplynulý rok shrnuje: „S takovou situací nikdo v Česku neměl zkušenost. Nikdo nevěděl, co má dělat a někdo to zvládal hůř, někdo líp. Vedení obce se snažilo, hasiči byli skvělí, velká většina dobrovolníků fakt pomáhala. Armáda dorazila podle mě pozdě. Naopak Člověk v tísni tu byl okamžitě, líbilo se mi, jak jste flexibilní, reagovali jste na situaci a dělali to, co bylo opravdu potřeba.“

V první vlně pomoci, kterou Člověk v tísni distribuoval krátce po neštěstí, získaly z veřejné sbírky SOS Morava všechny zasažené domácnosti až 150 000 Kč. První peníze se musí distribuovat hlavně rychle, protože v prvních dnech chybí prostředky, které jsou potřeba akutně např. na zakrytí domů, které přišly i střechu, nebo na náhradní ubytování. Pojišťovny a úřady začínají vyplácet první významnější částky až několik týdnů nebo měsíců pro události, Člověk v tísni tak pomáhá překlenout lidem dobu bezprostředně po katastrofě.

Jan a další domácnosti byli příjemci plošné první a druhé finanční dávky. Naštěstí se ukázalo, že Jan zvládne pokrýt další opravy z vlastních prostředků, další peníze se sbírky vyplácené v třetí a čtvrté vlně tedy nepotřebuje.

Člověk v tísni působí na místě neštěstí dlouhodobě a ve čtyřech etapách rozdělil mezi 609 domácností více než 100 milionů korun. Kromě finanční podpory zajišťoval dle potřeby také psychologickou pomoc, poradenství dluhových poradců, konzultace s architekty a krajináři a především administrativní podporu od zaměstnanců, kteří se ve složitém systému lidem pomáhají zorientovat, aby věděli, kdy a kam se na koho mají obrátit.

Autor: Člověk v tísni

Související články