Již 15 let si připomínáme Světový humanitární den. Proč je česká pomoc v zahraničí stále tak důležitá?

„Zapojení Čechů a Češek do humanitární pomoci, ať již přímo, nebo finančně, je jednou z věcí, na niž můžeme být hrdí. Aktivity nevládních organizací na poli humanitární pomoci jsou naprosto zásadní, “ říká Pavel Přibyl, ředitel FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci a potvrzuje tak, že humanitární organizace jsou dominantním aktérem poskytované pomoci. Organizace sdružené ve FoRS zároveň chtějí upozornit na rizika spojená s prací v nebezpečných oblastech, se kterými jsou spojeny útoky, kterým padají za oběť jak civilisté, tak humanitární pracovníci. Těch bylo jen v roce 2017 podle The Aid Worker Security database uneseno nebo zabito 304.

22 milionů Jemenců, 13,1 milionu obyvatel Demokratické republiky Kongo nebo 3,4 milionu obyvatel Ukrajiny potřebuje následkem vleklé humanitární krize přímou pomoc. „Česká republika má víc prostředků než nejchudší země, proto je dobré naším malým dílem přispět. Především kvůli těm lidem postiženým katastrofou, ale také proto, že tím přispíváme ke stabilitě světa,“ uvádí Jan Mrkvička, ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni. „I do České republiky směřovala pomoc odjinud. Z moderní doby například při velkých povodních v posledních 20 letech,“ doplňuje Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže.

Podle UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) již 7 let trvající syrský konflikt přinutil až 50 rodin každou hodinu změnit své místo pobytu v zemi. Takovíto lidé potřebují nejčastěji zajistit vodu, stravu, přístřeší, základní hygienické potřeby a bezpečí. „Většina lidí, se kterými jsem se setkal v uprchlických táborech v Ugandě, Jordánsku nebo Iráku byla velmi aktivní. Hledali příležitosti, jak nebýt závislí jen na humanitární pomoci. Do začátku však potřebují podporu vždy,“ popisuje Jan Koubek Kejzlar, ředitel organizace CARE ČR.

Univerzální nástroj, který mohou obyvatelé České republiky nabídnout, je finanční pomoc. „Ta může být zacílena i velmi konkrétně, na konkrétní zemi i na konkrétní projekt,“ vysvětluje Kristina Ambrožová, ředitelka střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE. „V neposlední řadě tak můžeme pomoci lidem zůstat v zemi jejich původu nebo v nejbližším okolí,“ dodává Radomír Špinka, ředitel organizace ADRA.

České humanitární organizace oceňují, že navzdory některým verbálním útokům si česká společnost práce humanitárních pracovníků váží. „Když se vžijeme do situace člověka z krizové oblasti, pomůže nám to překonat předsudky, které třeba v hloubi duše máme. Věnujme tomu pár vteřin a naše perspektiva může být najednou jiná,“ uzavírá Jakub Líčka, generální sekretář Charity Česká republika.