Přečtěte si rozhovory s lidmi, kteří formovali či tvoří Člověka v tísni

Dvacet pět let, dvacet pět osobností, dvacet pět nejrůznějších pohledů propojuje nová kniha Člověk 25, kterou poslední listopadový týden uvedlo na trh Nakladatelství Zeď. Kniha přináší unikátní výpovědi lidí, kteří v minulosti formovali nebo stále formují největší neziskovou společnost ve střední Evropě – Člověka v tísni. Autory rozhovorů s bývalými i současnými „nadačníky“ jsou novináři Jan Dražan a Jan Pergler, kteří shodou okolností byli v roce 1992 součástí redakce Lidových novin, kde poprvé vznikla myšlenka založit humanitární organizaci.

„Měli jsme štěstí, že jsme před dvaceti pěti lety mohli být u toho, když si tehdejší kolega-novinář Jaromír Štětina vzal do hlavy, že vedle novinářské práce je potřeba při nejrůznějších válečných a přírodních katastrofách také pomáhat. Ve spojení se Šimonem Pánkem vznikla tehdejší Nadace Lidových novin. Člověk v tísni ušel za těch pětadvacet let neuvěřitelnou cestu. V knize jsme se pokusili propojit nostalgické vzpomínky na nadšenecké období z počátku devadesátých let a současnou profesionalitu Člověka v tísni, díky které je dnes respektovaným partnerem celé řady mezinárodních organizací a národních vlád,“ řekl jeden z autorů knihy Jan Pergler.

Rozhovory se zajímavými osobnostmi

Kromě obou zakladatelů Jaromíra Štětiny a Šimona Pánka autoři zpovídali i bývalého ředitele Tomáše Pojara, někdejšího ředitele filmového festivalu Jeden svět Igora Blaževiče, řadu současných zaměstnanců Jana Kamenického, Marka Vozku, Karla Strachotu, Jana Mrkvičku, Věru Exnerovou, Tomáše Vyhnálka, Olenu Ivantsiv, Petru Skalickou, Adrianu Černou, Jana Černého, blízké spolupracovníky Člověka v tísni, například bývalou předsedkyni Akademie věd Helenu Illnerovou, novináře Petru Procházkovou a Jana Urbana, filmaře Kristinu Taberyovou a Petra Jančárka nebo podnikatele a mecenáše Sanjiva Suriho.

„Báli jsme se, že 25 rozhovorů na jedno téma bude mít stejnou pointou, ale byli jsme překvapeni tím, že každý ze zpovídaných lidí přinesl unikátní pohled nejenom na Člověka v tísni, ale i na kořeny a filozofii organizace, které propojují starou partu kolem Lidových novin se současnou mladou generací zaměstnanců a dobrovolníků. Názorové rozdíly, které každou společnost posilují, jsme zaznamenali i při různých pohledech na vize a směřování současné organizace. Je vidět, že Člověk v tísni je vedle fantastické práce na poli humanitární a rozvojové pomoci živý organismus, který dbá na názorovou pluralitu,“ dodal ke vzniku knihy autor Jan Dražan.

Ze skupinky nadšenců vyrostla organizace s osmnácti sty zaměstnanci pracujících ve 32 zemích s rozpočtem 1,7 miliard korun. Kromě zahraničních aktivit se dnes již více zaměřuje na práci v Česku, kde se zabývá ochranou tisíců lidí, kteří upadli do těžkého zadlužení. Za dobu existence působila organizace v 54 zemích a pomohla více než 18 milionům lidí.

Když pracujeme v Africe v dlouhodobém horizontu, zmenšujeme bezpečnostní hrozby v Evropě

Jaromír Štětina považuje například vznik Člověka v tísni spolu se vstupem do EU a NATO za světlé body naší polistopadové historie. Ukrajinka Olena Ivantsiv studovala na Univerzitě Karlově, kde se poprvé dozvěděla o Člověku v tísni, dnes vede lidskoprávní oddělení východoevropský program: „Nikdy mě nenapadlo, že ve své zemi zažiju válku. Je potřeba pomáhat ostatním, protože zítra se to může stát tobě,“ řekla v knize. 

Podle novinářky Petry Procházkové je Člověk v tísni v zahraničně-politickém smyslu brána velmi vážně a seriózně. Jan Mrkvička začal spolupracovat s Člověkem v tísni v době, kdy vedl bar a v něm umístil kasičku na podporu akce SOS KOSOVO. Dnes vede v Člověku v tísni humanitárně-rozvojovou sekci: „Když pracujeme v Africe v dlouhodobém horizontu, zmenšujeme bezpečnostní hrozby v Evropě.“ Indický podnikatel Sanjiv Suri vlastní v Česku několik restaurací. Jeho společnost věnuje na charitativní účely 50 % ze svého zisku. Podporuje nejenom Člověka v tísni, ale Lékaře bez hranic, UNICEF a různé projekty v Indii, Kambodži či Africe. „Každý si se svými penězi může dělat, co se mu zlíbí. Mně dělá radost dávat peníze někam, kde pomůžou.“

Nakladatelství Zeď vstoupilo na český knižní trh na podzim roku 2016, kdy vydalo knihu rozhovorů Náš Václav Havel autorů Jana Dražana a Jana Perglera a válečný román Ferdinanda Peroutky Oblak a valčík. V letošním roce vydalo nakladatelství ještě knihu izraelsko-amerického spisovatele Tuvia Tenenboma Všechny jejich lži, knihu rozhovorů Marie Frajtové Na hranici života a smrti nebo rozhovorovou knihu Jana Dražana a Václava Cílka Poutník chaosu času

Knihu si můžete zakoupit zde.

Informace ke knize:

Člověk 25: Jan Dražan, Jan Pergler, Jaroslav Jiřička
Nakladatelství Zeď
ISBN: 978-80-906593-2-2, EAN: 9788090659322
brožovaná, 288 stran, 14,1 × 21 cm, česky
Rok vydání: 2017
Cena: 349 Kč