Kosovští pedagogové se v Česku učí, jak pracovat se zrakově postiženými dětmi a jejich rodiči

Publikováno: 24. 10. 2014 Doba čtení: 4 minuty
Kosovští pedagogové se v Česku učí, jak pracovat se zrakově postiženými dětmi a jejich rodiči
© Foto: Člověk v tísni

Ve společnosti Raná péče EDA, která poskytuje péči dětem se zrakovým postižením, právě mají návštěvu až z Kosova. Čtyři pedagogové ze školy a vzdělávacího centra pro zrakově postižené v Peji do Prahy přijeli načerpat zkušenosti, jak pracovat se zrakově postiženými dětmi a jejich rodiči. Studijní cesta je dalším krokem ve společné snaze Člověka v tísni a České rozvojové agentury o integraci lidí s vadami zraku do kosovské společnosti.

„V Praze máme velmi nabitý program, jenž pro nás připravili pracovníci naší partnerské organizace Raná péče Eda. Budou nás učit, jak správně pracovat se zrakově postiženými dětmi i jejich rodiči,“ říká kosovská pedagožka Ilrijana Shehu. „Konkrétně si z návštěvy odneseme spoustu zkušeností pro takzvanou ranou péči i poradenství pro rodiče, jak se o děti s postižením zraku starat,“ dodává.

Pro čtveřici učitelek v Rané péči Eda připravili program zaměřený na teorii i praxi. „Po seznámení se s praktickým fungováním našeho střediska a jeho vybavením pro terénní pracovníky i klienty ukážeme kosovským kolegyním kromě jiného instruktory stimulace zraku při práci, vezmeme je na přednášku doktorky Terezie Kochové o hmatovém vnímání a hmatových knihách pro děti s těžkým zrakovým postižením a společně navštívíme dvě pražské mateřské školky, kam tyto děti docházejí,“ přibližuje Martina Herynková z Rané péče Eda. „Budou-li chtít, mohou se návštěvnice z Kosova zúčastnit také konzultace v rodině s poradkyní rané péče. Našim cílem je ukázat jim, že je možné pracovat s dětmi i jejich rodinami mnohdy již několik týdnů po narození dítěte,“ shrnuje Martina Herynková.

Specializované pomůcky si škola vyrábí sama

Studijní cesta navazuje na týdenní seminář v Kosovu, který se uskutečnil na konci září. Učitelé se při něm vzdělávali pomocí přednášek a diskusí s využitím velkého množství videomateriálů. „Nyní si mohly kolegyně vědomosti z kurzu utvrdit formou náslechů, diskuse a konkrétním seznámením se speciálními materiály a pomůckami,“ uvádí Martina Herynková a dodala, že i když je spolupráce na začátku vidí v ní velký potenciál.

#~gallery-898~#

 Pozitivně vnímá především zájem ředitele školy v Peji podpořit myšlenku práce s rodinou dítěte předškolního či ještě mladšího věku i zájem některých pedagogů o téma rané péče. „Ředitel by rád vybavil kabinet pro práci terénních pracovníků a požádal nás, abychom mu doporučili konkrétní standardizované testy pro posouzení zrakových funkcí dětí raného věku,“ říká Martina Herynková. „Také jsme se dozvěděli, že kosovští kolegové již začali ve škole vyrábět speciální hračky podle našich nápadů, které jsme jim předali. Nemusejí tak kupovat drahé pomůcky, ale mohou si je jednoduše vyrobit sami z dostupných materiálů,“ dodává Martina Herynková.

Spolupráce s Čechy trvá už tři roky

Možnost sdílet zkušenosti vítá i Ilrijana Shehu. „S neziskovou organizací Raná péče Eda spolupracujeme teprve od letošního roku, přesto již cítíme, jak nás to obohacuje. Získané znalosti a zkušenosti budeme moci uplatnit doma při práci s našimi klienty, těch máme v současné době skoro sto,“ říká Ilrijana Shehu a upřesnila, že z 97 klientů je sedmadvacet podporováno v rodině a 44 k nim dochází do školy. „Zbývajících šestadvacet klientů jsou už dospělí lidé, kteří potřebují intenzivní výuku, protože specializovanou školu nenavštěvovali v raném věku,“ dodává Ilrijana Shehu.

Tímto však výčet spolupráce mezi školou pro zrakově postižené v Peji a českými institucemi nekončí. „Před třemi lety jsme začali spolupracovat s Pražskou hudební konzervatoří Jana Deyla, kde je vzdělávání určeno především pro zrakově postižené. Díky zkušenostem, které jsme za tu dobu získali, můžeme oslovit hodně rodin se zrakově postiženými dětmi v Kosovu a podat jim užitečné rady ohledně péče a výchovy, buď u nás ve škole, nebo přímo v rodině. Podařilo se nám také vyrobit spoustu pomůcek, které dětem pomohou ke stimulaci zraku,“ popisuje výsledky spolupráce s Čechy kosovská pedagožka.

Rodiny musejí být bráni jako partneři

Kosovští učitelé si odvezou především zkušenosti s ranou péčí. Co všechno obnáší? „Je to terénní sociální služba poskytovaná rodinám, ve kterých se narodilo a vyrůstá dítě se zdravotním postižením. Naši pracovníci do rodin docházejí a poskytují jim podporu v této náročné životní situaci, což má pozitivní dopad na vývoj dítěte. Se zrakově postiženými dětmi je totiž nutné pracovat již od narození. To si uvědomují i kolegové z Kosova, a proto se od nás metodiku rané péče učí,“ vysvětluje Martina Herynková.

Podle ní je nutné pomoci změnit pohled kosovských pedagogů a terénních pracovníků na klienty i jejich rodiny. „Ty musejí být brány jako partneři pro dlouhodobou spolupráci a děti musejí být posuzovány s ohledem na jejich aktuální vývojovou úroveň. Pracovníci by také měli přemýšlet o tom, co se dítěti daří a co je nejbližší malý krok k podpoře jeho vývoje v jednotlivých oblastech,“ shrnuje.

Člověk v tísni s využitím prostředků České rozvojové agentury a Sbírky Skutečná pomoc podporuje výuku hudby pro nevidomé. Kromě školení pedagogů vybavil i učebny speciálními pomůckami jako je program pro záznam hudby v Braillově písmu, syntetizér nebo slepecký papír, jenž se používá při výuce hudby. Zároveň se ale věnuje celkové integraci slabozrakých a nevidomých do kosovské společnosti. Kromě školení v oblasti IT, čtení a psaní Braillova písma a orientace v prostoru pro desítky lidí Člověk v tísni podporoval pobočky Kosovské asociace nevidomých. Více o práci s nevidomými v Kosovu si přečtěte zde.

Autor: Jan Blinka