Letošní cenu Homo Homini získává statečná egyptská právnička

Činnost Mahienour El-Massry (36) je velmi pestrá. Kromě samotného zastupování lidí v nouzi její aktivity zahrnují i systematickou snahu o prosazování nezávislosti soudnictví a zlepšování práv vězňů v Egyptě. Podílí se na pořádání pokojných protestů, zvyšuje povědomí o jednotlivých případech prostřednictvím sociálních sítí, pořádá solidární akce s cílem vybrat prostředky na kauce pro obviněné.

Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek o důvodech udělení ceny této laureátce říká: “(Mahienour el-Massry) velmi riskuje. Je šikanována, zastrašována, byla několikrát zadržována a odsouzena ke čtyřem a půl letům vězení, k tomu je opravdu potřeba obrovská osobní odvaha. Já jsem strašně rád, že letošní cena Homo Homini směřuje do Egypta této statečné, silné ženě, která dlouhá léta nasazuje svoji kůži za spravedlnost, za svobodu, za lidská práva“.

ZHLÉDNĚTE KRÁTKÉ VIDEO ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka o Mahienour el-Massry:

Mahienour el-Massry je neúnavnou bojovnicí za oběti politického násilí. Strávila bezpočet nocí hlídáním syrských uprchlíků na policejních stanicích, aby zajistila, že nebudou mučeni nebo deportováni, usilovně hledala pohřešované osoby, které se ztratily v bezpečnostním labyrintu země, během egyptského jara před 11 lety zastupovala nespravedlivě obviněné protestující. Ve věznicích podporovala a bránila obviněné dokonce i tehdy, když byla sama ve výkonu trestu.

Jaro, které nepřineslo oteplení

Egyptský režim poslední roky utahuje pomyslné šrouby. Ve vykonstruovaných procesech tvrdě stíhá politické protivníky, zavádí stále přísnější cenzuru, přijímá zákony, které omezují činnost neziskových organizací.

Přitom v roce 2011 vše vypadalo velmi nadějně. Tehdy byla Mahienour el-Massry jednou z milionů Egypťanů, kteří vyšli do ulic protestovat proti vládě dlouholetého autokratického prezidenta Husního Mubaraka. Po jeho svržení se v prvních svobodných volbách stal prezidentem Mohamed Mursí z islamistického Muslimského bratrstva. Země se nebývale otevřela změnám. V roce 2013 ale demokraticky zvoleného prezidenta svrhl vojenský puč, a od té doby je hlavou státu bývalý vrchní velitel armády Abdal Fattáh Sísí.

Sama předmětem pronásledování

Mahienour za svůj aktivismus platí vysokou cenu. V posledních osmi letech byla 4x vězněna, ve vězení strávila celkem 4,5 roku.

Poprvé byla zatčena a držena v prodloužené vyšetřovací vazbě kvůli vykonstruovaným obviněním za podporu „teroristické organizace“ a „šíření poplašných zpráv.“ V roce 2014 byla obviněna z organizování nepovoleného protestu vyzývajícího k pohnání k zodpovědnosti osob odpovědných za brutální mučení a vraždu Khaleda Saida, ikony egyptského povstání, který byl zabit v policejní vazbě. Prvotní rozsudek dva roky nepodmíněně byl později zkrácen na šest měsíců. V roce 2017 byla obviněna z účasti na demonstraci za suverenitu ostrovů Tirand a Sanafer (původní trest zněl dva roky, nakonec byla obvinění zproštěna). A konečně v roce 2019 byla opět uvězněna a propuštěna až v červenci 2021 poté, co ve vězení strávila téměř dva roky.

„Chci poděkovat Člověku v tísni a všem těm, které napadlo mě nominovat na tak nezaslouženou poctu,“ říká Mahienour o ceně. „Dnes, kdy naše srdce jsou s nevinným ukrajinským lidem, kdy se modlíme se za jeho vítězství a bezpečí, musíme pamatovat i na ostatní, kteří jsou v takové situaci již po desetiletí. V takových zlých časech musíme lpět na své lidskosti. Na svých zásadách a přesvědčení,“ dodává letošní laureátka.

Mahienour El-Massry je žena pevných zásad. Je jednou z nejvýznamnějších a nejviditelnějších aktivistek za lidská práva v Egyptě a výkonná rada Člověka v tísni prakticky jednomyslně hlasovala pro to, aby se z téměř tří desítek nominací stala letošní laureátkou právě ona.

Cena Homo Homini

Od roku 1994 Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini lidem a skupinám, které se významně zasloužily o obranu lidských práv, demokracii a nenásilné řešení politických konfliktů. Mezi dosavadní laureáty a laureátky patří například ruský politik Alexej Kovalev, čínský literární kritik a disident Liou Siao-po, ázerbájdžánský právník Intiqam Alijev, známá vietnamská disidentka Pham Doan Trang či nikaragujská farmářka Francisca Ramírez. V loňském roce byla cena udělena čtyřem zadrženým členům běloruské lidskoprávní organizace Viasna, kteří zůstávají ve vězení dodnes.

Egyptské úřady laureátce neumožnily cenu převzít fyzicky v Praze. Cena tedy bude předána v zastoupení, a to ve středu 23. března 2022 večer na slavnostním galavečeru v pražské Křižovatce, který zároveň zahájí další ročník festivalu Jeden svět. Živý přenos ceremonie je možné sledovat online na kanálech Člověka v tísni.

--------

Pro více informací – včetně žádostí o online interview s laureátkou -- se prosím obracejte na: