Měsíc filmu na školách se zaměří na konkrétní příběhy mladých lidí, kteří vzdorovali komunistickému režimu

Měsíc filmu na školách se zaměří na konkrétní příběhy mladých lidí, kteří vzdorovali komunistickému režimu

Publikováno: 1. 11. 2021 Doba čtení: 4 minuty

V listopadu 2021 proběhne již 17. ročník Měsíce filmu na školách, stejně jako v minulém roce převážně online formou. V letošním roce projekt prostřednictvím filmů, výstavy a dalších materiálů seznámí žáky a studenty s příběhy mladých lidí, kteří i přes svůj nízký věk bojovali za svobodu a zachování lidské důstojnosti. Novinkou je speciální nabídka pro základní školy v podobě šesti audiovizuálních lekcí o osobnostech české historie. Součástí projektu jsou letos také čtyři online debaty s historiky, pamětníky a dalšími zajímavými osobnostmi. 

Měsíc filmu na školách se koná od roku 2005  každý listopad na stovkách základních a středních škol po celé České republice. Zapojené školy pořádají projekce filmů s tématem československých dějin a zvou hosty (pamětníky, filmaře, protagonisty filmů, historiky) na pofilmové debaty. Za 16 let existence projektu uspořádaly školy 9 345 projekcí, kterých se zúčastnilo více než 405 000 žáků

Mottem letošního ročníku je „Mladí proti komunismu“

„Osudy mladých odpůrců komunismu jsou inspirativní a mladé lidi by měly vést k uvědomění si vlastní spoluzodpovědnosti za stav společnosti, ve které žijí. Zároveň jsou připomínkou, že o demokracii, svobodu a lidská práva je třeba pečovat, že například možnost volně cestovat a studovat či svobodné projevování názorů nejsou samozřejmostí,” říká ředitel vzdělávacího programu  JSNS  ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota.
 

Ke zvolenému tématu byly letos pro školy vybrány tři filmy. Dokumentární film ze série ČT "Neznámí hrdinové" s názvem Ta krásná holka z vily nad řekou líčí dramatický osud politické vězenkyně Dagmar Šimkové. Kvůli „buržoaznímu” původu nemohla nadaná dívka na studia, svou energii však napřela do odvážné kampaně proti nenáviděným komunistům. Bylo jí 23, když ji StB zatkla, a soud ji následně poslal na 15 let za mříže. Dramatické pasáže z knihy Dagmar Šimkové o pobytu v komunistickém vězení ve filmu předčítá mimo jiné kamarádka a spoluvězenkyně Irena Vlachová -Šimonová. Ta podává svědectví o hrdé a nezlomné ženě, která si i v nelidských podmínkách dokázala zachovat důstojnost. 

Dalším snímkem z letošní nabídky je pro školy speciálně upravený sestřih dokumentu Olgy Sommerové Věřím, že více světla potřeba nebude. „Umřel jen ten, kdo žil pro sebe.“ Tímto citátem uzavírá svůj dopis na rozloučenou student Jan Zajíc, který svým upálením veřejně podpořil požadavky Jana Palacha. Nejvyšší oběť, a zejména její forma, kterou oba studenti chtěli vyburcovat národ z letargie po sovětské vojenské okupaci v srpnu 1968, budí i po letech silné emoce. O okolnostech šokujících činů vypráví ve filmu historici, spolužáci i nejbližší příbuzní. Tak jako jeho vzor mistr Jan Hus i Jan Palach nade vše ctil pravdu a jeho čin je stále aktuálním vzkazem o ceně, kterou má svoboda a lidská důstojnost. 

Dokument Postavení mimo hru líčí pohnutý osud dvojnásobných mistrů světa v ledním hokeji z let 1947 a 1949. Roku 1950 měli v Londýně obhajovat mistrovský titul. Do Anglie ale už českoslovenští hokejisté nedorazili. Celé mužstvo bylo zatčeno a ocitlo se v „postavení mimo hru“. Následovaly týdny ponižování, mučení a vydírání ze strany StB. A po nich odsouzení hráčů za špionáž, velezradu a rozvracení socialistického zřízení. Proč k tomu došlo, jak se všechno odehrálo a jaké byly další osudy mladých sportovců, přibližuje snímek, jehož průvodcem je jeden z aktérů – v době natáčení filmu osmdesátiletý – Augustin Bubník.  

Ani v letošním roce nepříznivá epidemiologická situace neumožňuje pořádat besedy přímo na některých školách, proto jsme připravili čtyři online debaty, které lze použít v prezenční i distanční výuce. První debata, vztahující se k filmu Věřím, že více světla nebude potřeba, proběhne v pátek 5. listopadu s historikem Petrem Blažkem. V úterý 9. listopadu se uskuteční online debata k dokumentárnímu filmu Neznámí hrdinové: Ta krásná holka z vily nad řekou se spisovatelkou Milenou Štráfeldovou a laureátkou Ceny Příběhů bezpráví Vlastou Černou. K filmu Postavení mimo hru připravil vzdělávací program JSNS debatu s historikem a ředitelem Muzea XX. století Janem Kalousem, která proběhne ve čtvrtek 25. listopadu. 

Kromě online debat, můžou studenti zhlédnout přímý přenos rozhovoru se zaměstnankyní běloruské lidskoprávní organizace Vjasna Daryou Rubleuskayou, jehož tématem bude 16. listopadu aktuální dění v Bělorusku a statečné osobnosti, které stále musí bojovat proti totalitnímu bezpráví. 

Zapojené školy dostanou plakátovou výstavu Stejné příběhy, jiná jména, která poukazuje na podobnost osudů odpůrců komunismu v Československu s příběhy lidí, kteří se v současné době zasazují o dodržování lidských práv, svobodu, demokracii a právní stát v zemích postsovětského regionu. 

 Další výstava, kterou mají zapojené školy k dispozici, je online výstava Nepřemožená o životních osudech Milady Horákové, která byla zpracována na základě komiksové předlohy, poprvé vydané v roce 1951 v USA. Třetí výstavou je online výstava s interaktivními prvky Jménem republiky a jejího lidu, která rekapituluje zlomové události, které vedly poválečné Československo ke komunistické totalitě. Paralelně představuje příběh političky Milady Horákové. 

Letošní novinkou je speciální nabídka pro základní školy: šest audiovizuálních lekcí o osobnostech české historie nazvaných Hvězdičky. V každé lekci se žáci seznámí s významnou osobností moderních československých dějin a také obdobím, ve kterém postava žila. Historické postavy k dětem srozumitelně promlouvají a vtahují je tak do děje. Jednotlivé lekce mají kolem 5 minut a společně s pečlivě připravenou aktivitou se vejdou do jedné vyučovací hodiny. 

Kniha Michala Klímy Skautská pátrání po tom, jak u nás vládli komunisté je souborem čtrnácti vyprávění o různých aspektech života v komunistické zemi. Děti ze skautského oddílu si s jejich starším vedoucím povídají o tom, jak fungovaly školy, obchody, policie, armáda, jak obtížně se dalo cestovat, jak vypadaly noviny a jak lidé poslouchali zahraniční rozhlas, co to bylo Pražské jaro atp. Děti se na svá vyprávění připravují rozhovory s rodiči a prarodiči. Kniha je určena žákům 5. – 9. třídy a na webu JSNS.cz jsou ke knize připraveny doprovodné materiály. 

Také v letošním roce mohou žáci a studenti pátrat ve svém okolí po konkrétních osudech. Tentokrát budou hledat příběhy mladých lidí, kteří se v jejich obci aktivně postavili komunistickému režimu. V rámci týmových projektů budou shromažďovat výpovědi, vyhledávat dobové fotografie, archivní materiály a články v regionálním tisku. Příběh jimi vybrané osobnosti a další materiály budou potom zveřejněné prostřednictvím mapové aplikace na www.pribehybezpravi.cz.

Autor: JSNS

Související články