Mučili mě po celém těle, líčí syrský uprchlík. ČvT v Jordánsku poskytuje psychosociální pomoc utečencům

Utečenci, kterých je nyní podle jordánské vlády v zemi 140 tisíc, často líčí dechberoucí příběhy, jež v zemi prožili. Kvůli strachu o sebe a své příbuzné v Sýrii se bojí prozradit svá jména, uvést odkud pocházejí nebo odhalit svou podobu. Pětadvacetiletý muž strávil před svým útěkem do Jordánska týden v syrském vězení. „Účastnil jsem se protestů, vojáci pročesávali domy a několik mých přátel a sousedů bylo armádou odvlečeno. Jednoho dne jsem přišel na řadu i já. Zavřeli mě, vyslýchali, mučili po celém těle,“ říká Syřan, který hranici překonal s několika průstřely ruky a jizvami po celém těle.

#~gallery-3~#

Jordánští lékaři působící pod Červeným křížem mu vyoperovali zanícené kulky z ruky, psychické problémy ale přetrvávají. „Nevím, co se mnou bude, zda se ještě někdy do Sýrie vrátím nebo se mi podaří začít nový život tady. Nemám z čeho žít, nevidím žádné východisko,“ zdůrazňuje muž, jehož v noci budí noční můry a podle zdravotníků se neustále ptá po příbuzných.

Další uprchlice, dvaaosmdesátiletá Syřanka je slepá. Po svém útěku Jordáncům neustále děkuje, že jí i rodině jejího syna poskytli útočiště. „Náš dům vybombardovala syrská armáda, a tak jsme nějakou dobu žili na ulici,“ svěřila se žena. Podobně jako tisíce jejích spoluobčanů vzala to nejnutnější a vyrazila na strastiplnou cestu z vlasti, kterou už 16 měsíců zmítají ostré boje.

„Většina utíkajících Syřanů jsou chudí lidé bez vzdělání. Hranice přecházejí zpravidla v  noci a ilegálně, většina nikdy v životě nevlastnila cestovní pas. Přicházejí s prázdnýma rukama, strachem o svoji budoucnost a o bezpečí těch, kteří se v Sýrii ještě rozhodli zůstat. Syrský režim se mstí, a to brutálně – velká většina utečenců byla mučena nebo přítomna mučení někoho z rodin. I ze strachu o své bližní se jich v Jordánsku stále tak málo oficiálně registruje,“ přibližuje koordinátorka blízkovýchodních programů ČvT Jitka Škovránková.

V zemi se dosud oficiálně registrovalo téměř 35 tisíc uprchlíků. Až třetina všech syrských utečenců v Jordánsku míří do Ammánu. Právě tam působí 25 vyškolených psychologů z partnerské organizace Noor Al Husein Foundation. Potenciální klienty psychosociální pomoci jim vytipuje 20 dobrovolníků z řad uprchlých Syřanů.

 „Se Syřany spolupracujeme, protože jsou své komunitě nejblíž a krajané se nebojí se jim se svými problémy svěřit. Navíc tak dostávají šanci vydělat si nějaké prostředky,“ říká Jitka Škovránková a dodává, že Syřané nesmí v Jordánsku legálně pracovat. „Ekonomická situace běženců je tristní, většina postupně rozprodává osobní věci, zadlužuje se a zůstává odkázaná na pomoc nevládních organizací,“ dodává Škovránková.

Vyškolení zaměstnanci Noor Al Husein Foundation potom rodiny navštěvují. Uprchlíkům často vysvětlují, na jakou péči nebo služby mají v Jordánsku právo. Pomocí rozhovorů a jednoduchého dotazníku zjišťují, jakými trpí obtížemi. S psychickými problémy se snaží pomoct pravidelnými osobními terapeutickými schůzkami. Pokud jsou poruchy závažnější, pomohou jim vyhledat pomoc psychiatra a zajistí návštěvu nemocnice.

Dosud takto v Ammánu a městě Zarqa pomohli 107 rodinám. O psychickou pomoc, kterou spolu s partnery poskytuje Člověk v tísni, je obrovský zájem a na čekacím listu je nyní kolem 120 rodin běženců.

Cesta uprchlíků za svobodou

Vlny uprchlíků jsou však kvůli násilí uvnitř Sýrie stále silnější. „Zatímco na jaře přecházelo hranice s Jordánskem 300 až 400 lidí denně, v červenci je to minimálně tisíc a často i dva tisíce lidí za den,“ říká Jitka Škovránková. Cesta utečenců, z nichž 75 procent tvoří ženy a děti, není snadná.

Nově příchozí lidé míří do tranzitního tábora ve městě Al Ramtha na severu země. Dočasné přístřeší naleznou v jednom ze čtyř kolektivních center. Z nich je mohou vykoupit pouze Jordánci, kteří musí za každého uprchlíka v bance složit finanční záruku, prokázat dostatečnou zásobu pitné vody a podepsat záruční listinu. Majetnější jordánské rodiny poskytují takovou pomoc Syřanům zdarma, jiné chtějí po uprchlících pozdější splátky. Jinak se ale Syřané z přísně hlídaných a přeplněných záchytných uprchlických táborů nedostanou. Jejich život v Jordánsku tím ale teprve začíná. Lidé často zažili silná traumata, nemají žádné příjmy a jejich budoucnost je nejistá.

Syrské děti sice v Jordánsku mají zajištěný přístup ke vzdělání, ale kvůli dodatečným nákladům, na které jejich rodiny nemají prostředky, často do školy nechodí. Jordánsko podobně uprchlíkům garantovalo zdarma i zdravotní péči, ale i ta přestává být díky obrovské poptávce dostupná. „To všechno prohlubuje chudobu uprchlíků a má špatný vliv na jejich post-traumatický psychický stav. V Jordánsku se objevují případy dětské práce, prostituce, žebrání nebo lichvy a lidé stále více propadají beznaději,“ popisuje svízelnou situaci Jitka Škovránková.

Člověk v tísni pomáhá i syrským utečencům, kteří prchli přes hranice do Iráku. S finanční podporou české a slovenské ambasády v Iráku postaví v uprchlickém táboře Domiz na severu země tank zásobující tábor pitnou vodou. Na jeho stavbě se budou podílet i sami uprchlíci, a tak budou mít příležitost si přivydělat.

Člověk v tísni působí v blízkovýchodním regionu už dlouho a navazuje na zkušenosti, které v Jordánsku, Iráku nebo Libanonu nasbíral. „Do budoucna se chceme zaměřovat především na psychosociální a zdravotnickou pomoc s důrazem na zapojování samotných Syřanů,“ vysvětluje budoucí plány společnosti Člověk v tísni v Sýrii Jitka Škovránková.

Pomoc ČvT v Sýrii:

Člověk v tísni pomáhá v Sýrii od letošního ledna. Z humanitárního fondu Klubu přátel uvolnil milion korun na podporu podzemní sítě syrských lékařů Doctors Coordinate of Damascus. Lékařům dodal 30 polních souprav, které obsahují malý chirurgický set. Navíc vybavil dva operační sály polních nemocnic. V polovině dubna potom Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Sýrie.