Na sever Sýrie se dostává jen minimum pomoci, Člověk v tísni otevřel kancelář v Aleppu

„Ve dvou čtvrtích Aleppa, kde žije téměř půl milionu lidí, jsme v tuto chvíli jediná zahraniční nevládní organizace, která poskytuje urgentní pomoc,“ říká koordinátorka blízkovýchodních programů ČvT Jitka Škovránková. Na území ovládané opozicí a tam, kde se v tuto chvíli bojuje, se dostává pouhý zlomek institucionální humanitární pomoci distribuované z Damašku. Tisíce lidí dostaly pomoc naposledy před měsíci a mnoho z nich ji nevidělo nikdy. „V této čtvrti oficiální pomoc nikdo nedostal, měsíce žiji jen z toho, co mi dají sousedé,“ říká Muhammad v přítmí jednoho z podzemních úkrytů.

#~gallery-704~#

„Oficiální dárcovské instituce a jejich partneři registrovaní v Damašku mají v tuto chvíli velice omezenou působnost. Režim má úplně jiné zájmy než otevírání humanitární koridorů. Kvůli bezpečnostní situaci je sever z Damašku prakticky nepřístupný a zásoby jídla a materiálu se navíc tenčí i v samotném Damašku. Dárcovské instituce jako agentury OSN a evropské ECHO by tedy měly hledat alternativní způsoby, jak pomoc stovkám tisíc běženců či lidí lapených uvnitř konfliktu poskytnout,“ říká vedoucí humanitárních programů ČvT Marek Štys. „Evropská rada 10. ledna formálně uznala Národní koalici opozičních sil jako legitimního zástupce syrského lidu, čímž se defacto otevřela možnost k reorganizaci humanitární pomoci, která doposud formálně proudila pouze přes Damašek,“ dodává.

Člověk v tísni pracuje i v dalších oblastech Sýrie. „Kromě Aleppa zásobujeme dětskou výživou nebo zdravotnickým materiálem i oblasti v provincii Idlíb nebo vzdálenejší Homs. Pomáháme také syrským uprchlíkům v Jordánsku, Turecku nebo Iráku. Celkem letos pomůžeme 40 tisícům Syřanů,“ vypočítává Jitka Škovránková.

Kromě bojů a bombardování je pro obyvatele Aleppa největším nebezpečím přicházející zima, rychle rostoucí ceny potravin a nedostatek práce. „Teploty se v noci pohybují jen kolem sedmi stupňů Celsia a v mnoha čtvrtích Aleppa celé dny nejde elektřina, takže lidé nemají, jak se zahřát. Pekárny byly v posledních dnech zavřené, protože do města vůbec nedorazila mouka. Chléb je díky tomu v dotovaných prodejnách nejméně čtyřikrát dražší a v soukromých obchodech se cena vyšplhala do astronomických výšin. Podobně jsou na tom pohonné hmoty,“ popisuje realitu v aleppských ulicích vedoucí mise Člověka v tísni v Sýrii Michal Przedlacki, který město už dvakrát navštívil a strávil zde několik dní.

Pekárny, kde lidé stojí ve frontě už od půlnoci, aby dostali chléb, jsou navíc často terčem bombardování. „Lidé jsou ochotní prodat všechno, co jim zbylo. Kromě skříní, televizí, rádií prodávají i snubní prsteny, aby si obstarali nějaké jídlo,“ líčí Michal Przedlacki. „Lidé jsou tak zoufalí, že neváhají přebíhat bojovou frontu jen proto, aby doběhli do vedlejší čtvrti, kde je zrovna k dostání chléb,“ dodává. Místní samosprávy kvůli nedostatku pečiva připravily kartičky pro přídělový systém, aby měli všichni stejnou šanci si chléb obstarat.

Kvůli neustálému bombardování se celé rodiny ukryly do vlhkých sklepů, kde přebývají už měsíce. "Děti se bomb bojí, vždycky křičí, utíkají a schovávají se. Nejvíce nám schází jídlo, zelenina, brambory a olej. Nemám také plyn na vaření. Prostě na něj nemáme," říká Amira. V podzemí se ukrývá spolu s dalšími třemi rodinami, dvanáct lidí tu přežívá na 30 metrech čtverečních.

ČvT obyvatelům poskytuje jídlo a pomáhá s odpadem  

Člověk v tísni těm nejohroženějším poskytuje jídlo včetně speciální výživy pro nejmenší děti. Stovkám rodin už pomoc poskytl. „V následujících čtrnácti dnech poskytneme dalším 450 rodinám základní potraviny, 500 dětí dostane speciální výživu,“ říká Michal Przedlacki. Do Aleppa zamíří v příštích dnech také 15 tun mouky. Tam, kde se dá jídlo dosud koupit, podporuje ČvT rodiny i drobným granty. Malé příspěvky dostane v příštích týdnech 200 rodin. „Lidé si tak sami koupí, co nejvíce potřebují, a místní obchodníci dostanou možnost si vydělat. My zároveň nenarušíme zbytky dosud fungující ekonomiky,“ vysvětluje Jitka Škovránková.

V Aleppu, které bylo tradičním pulzujícím městem maloobchodníků, ČvT podpoří i drobné podnikatele. „Zaměstnáme ženy, které budou šít teplé oblečení pro děti. Vydělají si a dětem tak umožní přečkat zimu,“ říká Michal Przedlacki. „Práci poskytneme například krejčím a ševcům, kteří si výrobou teplého oblečení a bot vydělají na základní potřeby. My pak vyrobené oblečení budeme distribuovat lidem, kteří ho nejvíce potřebují,“ dodává Jitka Škovránková.

#~gallery-707~#

Oficiální pomoc v provincích ovládaných opozicí zoufale chybí. Před několika dny do čtvrti Al Fardous v Aleppu dorazil nákladní vůz se sto hygienickými balíčky od Červeného kříže a Červeného půlměsíce. „Místní výbory pomoc rozdělily do 300 balíčků. Jenže pomoc tu akutně potřebuje nejméně 4000 rodin. Oficiální pomoc tak dostalo méně než deset procent lidí,“ popisuje situaci v Aleppu Michal Przedlacki. 

Výživa pro děti z Idlíbu a Homsu a psychologická pomoc v okolí Damašku

Člověk v tísni pracuje i v dalších částech Sýrie. Z prostředků humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni a Skutečného dárku poskytl výživu a pleny 450 nejmenším dětem v provinciích Idlíb a Homs. V příštích dnech zamíří 4000 vlněných dek do horských oblastí Latakíje a v této oblasti sužované boji poskytne ČvT šesti tisícům lidí i 50 tun mouky.

Spolu s partnery poskytuje psychosociální pomoc ve městech Darreya a Alkiswa nedaleko Damašku. "Prostřednictvím partnerů jsme vyškolili přes 60 psychologů a sociálních pracovníků, s 25 z nich dále spolupracujeme," říká Jitka Škovránková. "Psychologové zatím vyšetřili 700 vnitřních uprchlíků, poskytují první psychologickou pomoc a 40 nejtěžších případů svěřili do péče psychiatra," dodává koordinátorka s tím, že pracovníci poskytli psychosociální pomoc a nabídli volnočasové aktivity 360 dětem. Většinou působí ve školách, kde se ukrývají vnitřní uprchlíci.

„Když jsme spolu s manželem a třemi dětmi utíkali před boji z našeho města, manžele za volantem trefil odstřelovač. Nabourali jsme a auto začalo hořet. Při nehodě zemřeli kromě manžela i oba synové,“ líčila jedna z klientek psychosociální pomoci. Pracovníci ženě, která je stále v šoku, poskytli první pomoc a spolu s dcerou ji svěřili do péče odborníků.

V Sýrii pomáháme díky prostředkům z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni a Skutečného dárku. Pomoc v Sýrii financujeme také ze zdrojů ministerstva zahraničí nebo nadace Vodafone. Na pomoc Sýrii přispěla i německá humanitární organizace Welthungerhilfe.

Situace v Sýrii:

Situace v Sýrii se stále zhoršuje. Podle oficiálních údajů OSN uteklo do okolních zemí před boji už přes půl milionu Syřanů, podle odhadů by to na začátku příštího roku mohlo být už přes 700 000 lidí. OSN odhaduje, že na začátku příštího roku bude humanitární pomoc uvnitř země potřebovat kolem čtyř milionů lidí. Toto číslo čítá i dva miliony dětí, které kvůli bojům nemohou navštěvovat školy a trpí traumaty. Každý den utíká v průměru do okolních zemí dva až tři tisíce uprchlíků. V zemi od začátku bojů zemřelo přes 40 000 lidí.

ČvT v Sýrii:

Člověk v tísni se při pomoci obětem syrského konfliktu soustředí na okamžitou humanitární pomoc pro vnitřní uprchlíky, ale také na zdravotnickou a psychosociální pomoc a budování infrastruktury. Dodává zdravotnické vybavení a léky pro podzemní síť syrských lékařů Doctors Coordinate of Damascus (DCD) a také pro sdružení syrských lékařů Union des Organisations Syriennes de Secours Médicaux (UOSSM). ČvT také pomáhá v programu MEDEVAC a spolu s ministerstvem zahraničních věcí poskytne mobilní jednotku první pomoci na syrsko-jordánských hranicích. Psychosociální pomoc poskytujeme syrským uprchlíkům v Jordánsku a vnitřním uprchlíkům v Damašku a okolí. Syrským uprchlíkům pomáháme i v Iráku. V uprchlickém táboře Domiz na severu země budujeme vodní rezervoár. Na pomoc Sýrii už čtyři miliony korun přispěl i humanitární fond Klubu přátel Člověka v tísni.