NepřemoŽENY: letošní Ceny Příběhů bezpráví obdržely ženy, které se nebály vzdorovat

Publikováno: 4. 11. 2025 Doba čtení: 3 minuty

Vzdělávací program Jeden svět na školách v pondělí 3. listopadu zahájil v pražské Lucerně 21. ročník Měsíce Příběhů bezpráví a ocenil tři ženy, které aktivně bojovaly proti komunistickému bezpráví. Laureátkami jsou Milena Blatná, Ivanka Lefeuvre a Věra Roubalová Kostlánová. Cenu do zahraničí získala neprávem vězněná krymská zdravotní sestra Iryna Danylovych.

Předávání Ceny Příběhů bezpráví 2025, Lucerna, foto Jakub Šebek
© Foto: Jakub Šebek

Slavnostní předávání Cen Příběhů bezpráví zahájilo každoroční akci Měsíc Příběhů bezpráví. Té se letos účastní přes 600 škol, knihoven a dalších institucí, které během listopadu promítnou dokumentární filmy s tematikou moderních dějin z portálu JSNS.CZ, uspořádají besedy s pamětníky, historiky či dalšími hosty. K dispozici mají i další doprovodné materiály, díky kterým mohou seznámit žáky nebo diváky z řad veřejnosti s příběhy často neznámých hrdinů a hrdinek naší nedávné minulosti.

U příležitosti letošního 75. výročí popravy Milady Horákové se tématem staly NepřemoŽENY – ženy, které aktivně vzdorovaly komunistickému režimu, čelily bezpráví, věznění a útlaku, a přesto zůstaly věrné svým zásadám. 

„Z důvodu letošního tematického zaměření Příběhů bezpráví, jsme se rozhodli Cenou Příběhů bezpráví ocenit pouze ženy, což jsme avizovali už v průběhu sběru nominací. Statečnost laureátek, všech nominovaných a dalších žen měla mnoho podob: některé aktivně vystoupily proti totalitnímu systému, jiné pomáhaly politickým vězňům, jejich rodinám a dalším lidem, které pronásledovali komunisté. Další uchovávaly nezávislou kulturu a umění nebo ‚jen‘ odmítly přejít mlčením všudypřítomné lži. Vzepřely se systému navzdory značnému osobnímu riziku i ohrožení svých blízkých,“ říká Karel Strachota, zakladatel Příběhů bezpráví a ředitel Jednoho světa na školách.

Laureátky jako každoročně z obdržených nominací vybrala studentská porota.

„Rozhodovat bylo velice těžké, protože vybrat ten ‚lepší‘ životní příběh, který se odehrál v těžké době, kterou jste sami neprožili, není možné a ani to nebylo naším cílem. Snažili jsme se vybrat ty laureátky, které s námi osobně nejvíce rezonovaly a nijak neporovnávat jejich životy. Myslím, že díky účasti v porotě je pro mě nyní o něco uchopitelnější to, jak tvrdě a neúprosně komunistický režim zasahoval do životů lidí, kteří projevili nesouhlas. Je důležité se v této oblasti vzdělávat a snažit se, aby taková doba opět nenastala,“ komentuje účast v porotě studentka Hedvika Starobová z pražského Gymnázia Elišky Krásnohorské.

Ocenění předali: J. E. Mons. Václav Malý, zpěvačka Aneta Langerová, ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a běloruská aktivistka a bojovnice za lidská práva Palina Šarenda-Panasjuk, která byla v lednu 2021 v rámci rozsáhlého potlačování opozice po masivních protivládních protestech zatčena a nespravedlivě vězněna až do letošního února.

Laureátky Ceny Příběhů bezpráví 2025

Studenti ocenili Milenu Blatnou, která jako účetní v jáchymovských dolech pomáhala tamním vězňům a statečně odolávala tlaku StB. Dnes působí jako předsedkyně Konfederace politických vězňů. Cenu dále získala výrazná osobnost českého disentu a signatářka Charty 77 Ivanka Lefeuvre, jež spolu s rodinou čelila tvrdé perzekuci a v roce 1982 byla donucena k emigraci.

„Velice si vážím skutečnosti, že ocenění přichází od mladé generace. Je to pro mne záruka kontinuity, tedy že i oni, tak jako my v minulosti, se budou angažovat v obhajobě lidských práv a že slova svoboda, demokracie, solidarita a spravedlnost nezůstanou pro tuto generací prázdnými pojmy,“ říká laureátka Ivanka Lefeuvre.

Cenu Příběhů bezpráví získala také Věra Roubalová Kostlánová, která již jako studentka protestovala proti okupaci v roce 1968, podepsala Chartu 77 a spolu s manželem pomohla ukrýt Dagmar Šinoglovou, pronásledovanou za šíření samizdatu.

Cena do zahraničí

Speciální ocenění do zahraničí Člověk v tísni udělil Iryně Danylovych. Zdravotní sestra, občanská novinářka a obránkyně lidských práv se po ruské okupaci Krymu v roce 2014 aktivně zapojila do dokumentování porušování práv zdravotníků a politicky motivovaných případů v okupovaném území. V roce 2022 byla zatčena ruskými bezpečnostními složkami a na základě falešných obvinění odsouzena na sedm let vězení, kde je vystavena nelidským podmínkám, je jí odpírána lékařská péče i kontakt s blízkými. Cenu za ni převzala její kolegyně Tetiana Pečončyk, předsedkyně představenstva ukrajinského Centra pro lidská práva ZMINA. 

Autor: JSNS

Související články