Nestačí být Pilná, chce to i podporu

Paní Pilná se narodila v roce 1954 jako jedna z dvojčat, celkově z 5 sourozenců. Byla dvakrát vdaná. S prvním manželem strávila 5 let. Manželství to bylo relativně krátké, ale náročné. Manžel podlehl alkoholu a manželství podle toho vypadalo. Když paní Pilná vypráví o tom, jak se manžel pokusil podřezat, jde mi z toho mráz po zádech. Dnes již bývalý manžel nežije. S druhým manželem strávila krásných 33 let. Měla dvě děti. Syn zemřel v květnu před 15 lety při autonehodě ve věku nedožitých 26 let. A o dceři dnes nechce po všech událostech ani slyšet. Druhý manžel jí zemřel před 5 lety na rakovinu. Období posledních 6 let popisuje jako nejnáročnější.

S druhým manželem bydlela ve vlastním bytě 4+1 v centru města. Dcera u nich měla trvalé bydliště a bez jejich vědomí si brala půjčky. V obavě před exekucí je za ni paní Pilná splácela.

Vrcholem finančních sporů s dcerou byl úvěr na 200 tis. Kč u společnosti Smart, který si dcera vzala a za který paní Pilná s manželem ručili svým bytem. Úvěr dcera nesplácela, proto jej splácela po 6 000 Kč měsíčně paní Pilná v obavě, aby s manželem nepřišli o byt. Splácela jej rok. „Zrušila jsem všechny pojistky, připojištění, po roce splácení už jsem ale na další splátku zkrátka neměla,“ popisuje paní Pilná tehdejší situaci. Úroky i smluvní pokuty byly obrovské, a tak když paní Pilná zjistila, že navzdory tomu, že rok úvěr pravidelně splácela, tak se všemi náklady, sankcemi a pokutami je aktuální výše dluhu téměř milion korun, rozhodla se byt co nejdříve prodat a úvěr v plné výši splatit. Musela se tak s manželem přestěhovat do menšího (1+1) nájemního bytu na Vinicích. Protože toto nebyl jediný dluh dcery a manželé měli také několik půjček, které si kvůli dceři opakovaně brali s tím, že pokud dcera své druhy nebude platit, pomohou jí s tím, byla manželům Pilným nabídnuta Českou spořitelnou konsolidace těchto půjček, protože byli dlouholetými a spolehlivými klienty této banky.

Paní Pilná vzpomíná na telefonický hovor s Českou spořitelnou v roce 2013: „Paní na telefonu se divila, proč jednotlivé půjčky splácím takhle jednotlivě, ať přijdu k nim, že nám udělají konsolidaci a dají vše do jednoho. Sami mi tu konsolidaci nabídli, mě by to nikdy nenapadlo.“ Konsolidace proběhla přibližně 3 až 4 měsíce před tím, než manžel paní Pilné zemřel. „Pracovnice za ním dokonce tehdy jely do léčebny pro dlouhodobě nemocné podepsat nějaké dokumenty, protože v rámci konsolidace se počítalo i s jeho příjmem.“ Do konsolidace se však nevešly všechny půjčky. A tak výsledkem byla měsíční splátka 11 500 Kč a vedle toho další 2 půjčky splácené zvlášť. Do konce roku 2013 paní Pilná pracovala. Od ledna 2014 je v důchodu, ke kterému si však přivydělávala, aby zvládala vše řádně splácet.

Po smrti manžela se paní Pilná přestěhovala do pronájmu společně se svou vnučkou. Ani tady však problémy nepřestaly narůstat. V 18 letech přišla vnučce exekuce za jízdu na černo, které se dopustila jako nezletilá. Maminka vnučky, dcera paní Pilné, ji bohužel neuhradila, ani neřešila, a tak vnučku dostihla v momentě, kdy nabyla zletilosti. A tak si paní Pilná vzala půjčku u Profi Creditu, aby uhradila exekuci, a splácela další půjčku. Dokud však měla důchod a zároveň zaměstnání, hrazení půjček zvládala. Jakmile však přišly zdravotní komplikace, v jejichž důsledku o zaměstnání přišla, přestalo to být únosné. Nepomohlo ani pojištění proti neschopnosti splácet. Na její situaci se zkrátka nevztahovalo. V ten moment se rozhodla oslovit Českou spořitelnu a požádat ji o snížení splátek, dokud si nenajde nové zaměstnání. Ta to ovšem odmítla. Jenže paní Pilná už na další splátku neměla. „Tři roky jsem těch 11500,- platila naprosto pravidelně a pak stačilo jednou nezaplatit. Nic je nezajímalo, jestli mám co jíst. Třeba jsem týden nejedla a pak jsem si dala kostku cukru. Jsem diabetik,“ popisuje zoufalou situaci paní Pilná. Vnučka se mezitím z bytu odstěhovala a paní Pilná neměla na vysoké nájemné dostatek financí. Dlužila tak nejen na splátkách dluhu, ale také na nájmu a dostávala se dál do dluhové spirály. Následovaly tedy další půjčky od Profi Creditu, Providentu a Help Financialu, aby měla paní Pilná vůbec na jídlo a nájem – to však dlouhodobě nešlo zvládat. Splátka půjčky u České spořitelny byla tak vysoká, že paní Pilné z důchodu zbývalo pouze několik stokorun. Paní Pilná raději nejedla, než by dlužila, přesto jí začal narůstat dluh na nájmu. U některých společností se jí podařilo půjčky snížit nebo na dobu maximálně 3 měsíců splácení pozastavit, ale nebylo to dlouhodobé řešení.

V ten moment díky doporučení pracovnice na Úřadu práce získala kontakt na pracovníky Člověka v tísni, kam se ihned obrátila. Začala intenzivně spolupracovat s Helenou Urbanovou. „Paní Pilná byla opravdu pilná. Spolupracovaly jsme spolu rok a myslím, že se její situaci podařilo úspěšně stabilizovat,“ dodává Urbanová. „Paní Pilná se s Českou spořitelnou snažila už dříve domluvit na snížení splátek, což se bohužel nepodařilo. Na Českou spořitelnu jsme zašly i společně,“ upřesňuje Urbanová a paní Pilná k tomu dodává: „Pracovnice nám tehdy na přepážce řekla, že nám potřebné informace nemůže sdělit, že mě evidují jako delikventa kvůli tomu, že jsem byla jednou v prodlení s úhradou splátky.“ „Spor s Českou spořitelnou jsme proto směřovali k finančnímu arbitrovi. Výsledkem bylo, že došlo ke smíru, v rámci kterého byla měsíční splátka z 11 500 Kč snížena na 3 500 Kč se zachováním doby splácení, jelikož paní Pilná v té době již dluh významně přeplatila,“ vysvětluje postup spolupráce Urbanová a dodává: „Paní Pilná měla ještě dva dluhy u společnosti Profi Credit. Zde se podařilo dojednat 3 měsíce odklad splátek a mezitím jsme se taktéž obrátily na finančního arbitra. Ten oba naše návrhy sloučil do jednoho a úvěrové smlouvy jako takové zcela zneplatnil. Vyjádřil se k tomu tak, že společnost vůbec neposoudila úvěruschopnost klientky (nález finančního arbitra k dispozici zde. Takže stačilo, aby paní Pilná zaplatila jistinu, tedy původní výši půjčky. A vzhledem k tomu, že v té době ji již přeplatila, nakonec jí Profi Credit přeplatek nad rámec jistin vracel.“

Bylo také potřeba vyřešit dluh na nájmu a zajistit, aby paní Pilná bydlela v bytě, který bude sama schopna uplatit. Vzhledem ke svému věku si proto podala žádost o městský byt do domu s pečovatelskou službou a s majitelem bytu se jí nakonec podařilo domluvit splátkový kalendář.

Dnes bydlí paní Pilná v městském bytě v domě s pečovatelskou službou. Povedlo se jí najít si nové zaměstnání. Díky tomu měla již v polovině tohoto roku všechny dluhy splacené, a to včetně dluhu na nájmu, a zbývá jí tak již doplatit jen půjčku u České spořitelny. „Chtěla jsem začít splácet 5 000 Kč místo 3 500 Kč, abych to měla splacené dřív, ale když jsem se na to šla zeptat, řekli mi, že dostanu pokutu za předčasné splacení. Po rozmluvě s paní Urbanovou jsem se rozhodla, že tedy dál budu platit těch 3 500 Kč a vydržím. Ale překvapilo mě to. Vždyť i pro ně by bylo výhodnější, kdybych to zaplatila dřív. Vždyť nemohou nikdy vědět, co se se mnou stane,“ překvapeně popisuje současný stav paní Pilná.

Je klidná, mnohem lépe se jí dnes spí, protože ví, že i kdyby přišla o zaměstnání, tak z důchodu je schopna pokrýt nájem, měsíční splátku i všechny ostatní nezbytné výdaje. Díky příjmu ze zaměstnání podporuje finančně svou vnučku s její rodinou. „V posledních měsících si píšu sešit, kolik jsem za koho zaplatila. Dcera mi dluží 1 150 000 Kč a vnučka mě například jen za červenec stála 14 190 Kč a za první polovinu srpna 24 366 Kč. Koupila jsem jim pračku, dala jsem jim svojí velkou lednici a sobě koupila malou. A ta maličká (vnučky 14měsíční dcera) taky stojí spoustu peněz, ale je to moje radost. Dokud můžu, tak jim budu pomáhat,“ usmívá se nad fotkami pravnučky paní Pilná.