O dluzích v Česku ví své. A ptá se: Proč se tu ničí doživotně lidé kvůli jízdám načerno?
Publikováno: 13. 5. 2013 Doba čtení: 1 minuta
ROZHOVOR Martin Kovalčík pracuje již několik let pro organizaci Člověk v tísni. Stejně jako terénní zaměstnanci organizace se tak potkává tváří v tvář s problémy lidí, kteří žijí mezi námi a kteří mnohdy kvůli tomu, že jim ty problémy přerůstají přes hlavu, zůstávají stát na okraji lidské společnosti bez málo reálné šance na změnu. S ParlamentnímiListy.cz si povídal o dluzích, exekucích i pohledu na Romy.
Pokud začneme náš rozhovor dluhy, kterými se Člověk v tísni také zabývá, dá se hovořit v této oblasti o nějakém vývoji nebo změnách v posledním období?
Dá se říci, že se situace lidí, se kterými pracujeme, v oblasti předlužení nijak moc nemění. Mluvím o lidech, kteří patří k nejchudším v této společnosti. Ty už jsou několik let do dluhové pasti chyceni. Pokud se podíváme na profil typického klienta našich programů sociální integrace, tak je to v podstatě stále stejné, bohužel, pořád stejně špatné. Ta situace se nemění, je na bodu nula.
Pravdou však je, že do dluhů padá čím dál víc lidí ze střední třídy. Na deset milionů lidí je ročně vyhlášeno kolem milionů exekucí, což je naprosto hrozné. V tom vidím největší rozdíl: Před lety do dluhové pasti spadala jen určitá skupina lidí – teď kvůli extrémně predátorskému způsobu vymáhání dluhů, díky postupující ekonomické krizi, a taky proto, že tu máme největší nezaměstnanost od 30. let minulého století, se složení této skupiny lidí mění. A ten trend se prohlubuje. Opravdu to není již jen záležitost lidí ze sociálně vyloučených lokalit, do problémů s předlužením se dostává nyní velké množství lidí i z toho běžnějšího světa.
Celý rozhovor: