O sociální práci tam, kde skoro už nic není

Publikováno: 29. 10. 2018 Doba čtení: 4 minuty
O sociální práci tam, kde skoro už nic není
© Ivana Šedová

„Trochu ohleduplnosti, trochu myslet na jiné, v tom je celý ten rozdíl.“

A. A. Milne, Medvídek Pú

Celý tenhle příběh se začal odvíjet v září 2016. Můj šestý rok na rodičovské dovolené ukončily dva pohovory na liberecké pobočce Člověka v tísni. Na tři roky jsem měla svůj profesní život propojit s projektem V pravou chvíli, díky kterému se mohla na Frýdlantsko v intenzivnějším režimu vrátit terénní sociální práce a odborné sociální poradenství.

Frýdlantsko. Kdysi dávno terra felix, šťastná země. Prosperující průmysl ve frýdlantském výběžku, na konci světa za Libercem, dnes už připomínají jenom prázdné objekty továren přítomné téměř v každé obci. Textilní průmysl, život, lidé, děti, perspektiva. To vše ukončil poválečný odsun a na devastaci se významně podepsalo i čtyřicet let po něm. Podnikatelský boom v devadesátkách ještě pracovní místa vytvořil a nějakou dobu udržel, většina brownfieldů na Frýdlantsku ale dnes zeje prázdnotou. Mapa míst, která lidem poskytovala zdroje obživy, se s přehoupnutím milénia přeměnila v mapu exekucí.

Ta hovoří nemilosrdně a frustrace je na mnoha místech téměř hmatatelná. Zatížení exekucí mnohé nemotivuje k tomu, aby si udrželi (či vůbec hledali) zaměstnání. Tato situace vede ke zhoršení životní úrovně velkého procenta místních obyvatel. Ani další fenomén dnešní doby, obchodníci s chudobou, se Frýdlantsku nevyhnul. Spekulanti s nájmy zde často v chátrajících objektech vydělávají nemalé peníze na lidech, kteří jsou závislí na sociálních transferech, ale kteří jsou zároveň bez šance přejít do jakékoliv standardní formy bydlení. V neutěšeném prostředí řeší dnes a denně existenční problémy a v těchto podmínkách žijí se svými dětmi, kterým mají předat optimální životní strategii a motivaci ke vzdělání.

V poslední době, v časech, kdy je celospolečenskou normou orientace zejména na vlastní cíl, úspěch a zásluhy, zachycuji v diskusích, hlavně na sociálních sítích, rozhořčení nad tím, co vlastně neziskovky dělají. Nutně mě tyto výkřiky vedou k této reflexi. Vyhodnotit, zda je naše úsilí užitečné, obecně nedovedu – nicméně bez přesvědčení o tom, že to všechno má smysl, bychom nemohli tu práci dělat.

Za cca rok a půl, kdy projekt V pravou chvíli zatím běžel, jsme jenom na Frýdlantsku poskytli podporu cca 130 lidem v tíživé životní situaci. Nejčastěji jsme s našimi klienty řešili otázky týkající se dluhů – poskytovali jsme našim klientům poradenství při exekuci, pomáhali jim s mapováním jejich dluhů, analyzovali výši jejich exekučních srážek s ohledem na výši jejich mzdy a počet vyživovaných osob. S nemálo klienty spolupráce v otázce dluhů vyústila v podání insolvenčního návrhu a vstupem těchto klientů do procesu oddlužení. Asistujeme klientům při komunikaci s věřiteli, pomáháme domlouvat splátkové kalendáře, informujeme je o jejich právech a povinnostech vůči exekutorům a jejich vykonavatelům, jejichž vystupování je mnohdy za hranou slušného chování. Edukujeme klienty v problematice finanční gramotnosti, provádíme zpětnou reflexi vzniku jejich problémů tak, abychom do budoucna co nejvíce předešli vzniku identické situace. U klientů, kteří jsou demotivovaní existencí exekuce v tom, aby se zařadili na trhu práce, často vysvětlujeme mechanismus výpočtu exekuční srážky a aplikujeme jej na jejich konkrétní situaci – klienti často vůbec nemají představu o tom, kolik peněz jim exekutor reálně může vzít a mnohdy žijí v deziluzi, že budou-li pobírat plat, vezme jim „stejně skoro všechno“.

Velké procento našich klientů tvoří samoživitelky, kterým pomáháme mapovat a uplatňovat jejich nároky jak v otázce alimentů, tak i sociálních dávek. Mnohé z těchto klientek byly v domácím prostředí ohrožovány domácím násilím, těmto ženám pomáháme radami a osobní podporou často i při doprovodech k soudním jednáním, pomáháme se sepsáním návrhů na svěření dětí do péče a stanovení alimentů, hledáme cesty k vymožení dlužných alimentů a ke stabilizaci finanční situace.

Podporujeme klienty při hledání bydlení, jsou-li ohroženi jeho ztrátou, nebo je-li z nějakých důvodů nevyhovující. Propojujeme klienty s jinými službami, pokud je potřebují, děti z rodin našich klientů jsou často napojeni na další službu, kterou ČvT na Frýdlantsku poskytuje – podporu vzdělávání v rodinách.

Asistujeme klientům při hledání zaměstnání – pomáháme se sepsáním životopisu, hledáme vhodné pozice, podporujeme klienty při znovuzařazení do práce.

A v neposlední řadě – bohužel nejsou výjimečné ani momenty, kdy se v situaci klienta nedá dělat v aktuální chvíli třeba vůbec nic. V takovýchto chvílích klientovi pomáháme přijmout jeho situaci a optimalizovat jiné oblasti jeho života tak, aby dopady neřešitelné situace na jeho bytí byly co nejmenší. 

Autor: Ivana Šedová