Od čistění bot až k vysokoškolskému diplomu
Publikováno: 30. 7. 2013 Doba čtení: 5 minutTřiadvacetiletý Girma Tonja patří k jednomu procentu Etiopanů, kteří vystudovali vysokou školu. Ještě před pár lety to přitom vypadalo, že cesta ke vzdělání pro něj bude navždy uzavřená. Girma, který už v útlém dětství přišel o otce, pochází z velmi skromných poměrů. Jeho rodina tehdy bojovala o holé přežití. Změna přišla, když byl přijat do internátu pro sirotky a částečně osiřelé děti, kterou v jihoetiopské Awasse podporuje Člověk v tísni ve spolupráci s místní neziskovkou Shiny Day. Díky své píli a odhodlanosti je dnes Girma jedním z 16 nejúspěšnějších žáků, kteří absolvovali první stupeň vysokoškolského studia.
Jaké bylo tvoje dětství?
Mám to štěstí, že nejsem úplným sirotkem, mám matku. Když mi byly dva roky, můj otec zemřel na cukrovku. Byla to tragédie. Moje matka měla co dělat, aby mě a mých šest sourozenců uživila. Často jsme ale neměli vůbec co jíst. Už jako dítě jsem musel pracovat. Nejprve jsem dělal čističe bot, pak pomocné práce na stavbách. V té době jsem toho musel obětovat opravdu mnoho.
Pak přišla možnost studovat na internátu?
Ano, bylo to v roce 2005, kdy Člověk v tísni založil v Awasse učiliště a internát pro sirotky Shiny Day. Byl jsem vybrán ke studiu, protože jsme tehdy žili ve velmi chudých podmínkách. Ke studiu mě doporučila naše komunita.
Jak se tvůj život změnil po nástupu do Shiny Day?
Měl jsem možnost nejen studovat, ale dostal jsem také ubytování a po dlouhé době jsem jedl tři jídla denně. Bral jsem to tehdy jako opravdu velkou příležitost. Během prvních dvou let jsem se kromě vyučování taky v praktických dílnách zdokonaloval v práci s kovy. Věděl jsem však, že chci víc. Po dvou letech jsem udělal závěrečné zkoušky a rozhodl se pokračovat v přípravných ročnících na vysokou školu.
V přípravných ročnících jsi ale již na internátu nebydlel?
Ano. Přestože na ubytování a stravu mají studenti nárok jen první dva roky, Shiny Day a Člověk v tísni mi nadále poskytovali poradenství a nepřímou podporu. Kdykoliv jsem měl nějaký problém, mohl jsem přijít za svými učiteli a oni mně vždy pomohli.
Bylo pro tebe obtížné se do přípravky dostat?
Byla to pro mě tehdy docela výzva. Mohl jsem se klidně místo přípravy na univerzitu věnovat praktickému řemeslu, kterému jsem se ostatně na internátu vyučil. Vydělal bych si tak nějaké peníze. Ale já si už dávno pro sebe stanovil určité hodnoty. Moc jsem si přál dostat se na vysokou školu, poznat studentský život. Když jsem byl v šesté třídě, slyšel jsem v jedné nemocnici mluvit psychologa. Pamatuji si, že mě to povídání o lidské psychice velmi zaujalo. Asi už tehdy jsem se pro ten obor nadchl.
Takže jsi po přípravce a přijetí na univerzitu šel studovat psychologii?
Ano. To byl ten první a jediný obor, na který jsem se hlásil.
Jaké to bylo na univerzitě?
Opět jsem musel čelit řadě obtíží. Když studujete, potřebujete peníze. Už jen na tak banální věci jako pořizování kopií studijních materiálů. Moje rodina je velmi chudá a nebyla mě schopná finančně podporovat. Snažil jsem se tedy živit mimo jiné tak, že jsem poskytoval doučování jiným studentům. Byl to nakonec jeden z mých hlavních příjmů. Za jedno doučování jsem si dokázal vydělat i 40 nebo 50 birrů.
Přes všechny nesnáze to ale nakonec stálo za to.
Ano. Po třech letech jsem absolvoval bakalářské studium s vynikajícím prospěchem. Jako psycholog teď můžu působit po celé Etiopii. Právě teď učím na Africa Peza University tady v Awasse.
Co plánuješ do budoucna?
Snažím se pokračovat dále ve svém vzdělávání, letos jsem nastoupil do prvního ročníku navazujícího magisterského studia. Rád bych si také vyzkoušel studium v zahraničí. Věřím, že vzdělání, kterého se mi dostalo, je důležité nejen pro mě, ale především pro celou naši zemi. Snažím se pomáhat dětem z chudých poměrů, dětem jako jsem byl já.
V Etiopii je velkým problémem obchod s dětmi. Shiny Day se proti využívání dětí jako levné pracovní síly snaží bojovat. Oslovili tě někdy s žádostí o spolupráci?
Samozřejmě. Pro Shiny Day pracuji dlouhou dobu jako dobrovolník. Pracujeme s dětmi, které se staly obětí obchodu, a snažíme se jim poskytnout pomoc – ať už psychologickou, sociální nebo ekonomickou. Důležitá je vzájemná výměna zkušeností. Vzhledem k tomu, že pocházím ze stejně nuzných poměrů jako ony, a taky díky tomu, že od nich nejsem příliš věkově vzdálený, mě děti docela poslouchají. Ukazuji jim, že v životě existují různé jiné cesty. Vyprávím jim svůj životní příběh a o tom, jak jsem se dostal na univerzitu.
Jsi teď úspěšný mladý muž. Jak se změnil život tvé rodiny?
Docela výrazně. Především už máme co jíst a nemusíme hladovět. Jeden z mých mladších bratrů právě ukončil studium na internátní škole. Původně se chtěl věnovat spíše řemeslům, ale já ho dost přesvědčoval, aby šel na vysokou školu. Teď čeká na výsledky zkoušek a pak se uvidí.
Shiny Day v číslech
V roce 2005 postavil Člověk v tísni učiliště v jihoetiopském městě Awassa a předal jej místním úřadům. Zároveň jsme založili a do dnešní doby podporujeme neziskovou organizaci Shiny Day, která poskytuje sirotkům a částečně osiřelým dětem možnost studovat na učilišti a po dva roky nejchudším z nich poskytuje ubytování a stravu.
- Celkem 872 sirotků a částečně osiřelých dětí získalo středoškolské vzdělání
- 450 dětem z nejchudších rodin jsme zajistili ubytování a stravu prostřednictvím neziskovky Shiny Day
- 40 studentů nastoupilo ke studiu na vysoké škole
- 16 studentů úspěšně dokončilo první stupeň vysokoškolského studia
Internátní škola pro sirotky je podporována ze sbírky Skutečná pomoc, z prostředků Nadačního fondu Avast a díky finanční podpoře společnosti FaRene a.s.