Od vyprahlých polí k zeleným ovocným sadům: Podpora udržitelného zemědělství v Afghánistánu
Publikováno: 5. 11. 2019 Doba čtení: 3 minuty
Mohammad* je zemědělec v provincii Samangan na severu Afghánistánu. Několik let sucha, špatné úrody a nízkého příjmu Mohammada přiměly zvážit další možné způsoby, jak zajistit obživu pro svou početnou rodinu čítající celkem devět členů. Pomohla mu inovativní zemědělská iniciativa organizovaná Člověkem v tísni. Díky ní se Mohammadova situace obrátila k lepšímu, vyprahlá pole totiž dokázal přeměnit na zelené ovocné sady.
V roce 2017 se Mohammad účastnil školicího programu Člověka v tísni, během kterého se farmáři učili, jak pěstovat ovocné stromy a ořechy na místech, kde jediným zdrojem zavlažování je déšť nebo sníh. Na rozdíl od řádkových plodin, které vyžadují časté zalévání, ovocné stromy jsou mnohem odolnější vůči suchu. „Tým Člověka v tísni přišel do naší vesnice a vysvětlil nám, že na místě, kde se o vláhu stará jen déšť, bychom mohli mít zahradu. Tehdy jsem se rozhodl, že založím ovocný sad,” vzpomíná Mohammad.
Ovocný sad jako hlavní zdroj příjmu
Poté, co tým Člověka v tísni pečlivě prozkoumal půdu na Mohammadově farmě ve vesnici na severu Afghánistánu, zvolil ji jako vhodné místo. Tým také Mohammada proškolil, aby o svůj sad dokázal správně pečovat. „Naučil jsem se mulčovat a prořezávat, skladovat dešťovou vodu ve vodní nádrži s použitím metod řízení přírodních zdrojů a také jak zabránit ztrátě dešťové vody,” říká.
Nyní, o dva roky později, Mohammad vidí, že jeho práce přinesla ovoce. Ve svém sadu o rozloze jeden jerib (asi polovina akru) má vinné hrozny, pistácie a mandlovníky, ale také různé bobulovité ovoce. Kromě ovocných stromů mu tam rostou i jiné druhy, například vrby, díky kterým je v sadě dostatek zeleně, stínu a časem také dřeva. Mohammad odhaduje, že zhruba 95 % sazenic stromů a keřů se uchytilo a jsou životaschopné. „Vidím, že mé sazenice pěkně rostou, a to ve mně vzbudilo hlubší zájem o zahradničení a péči o sad,” říká a dodává, že jeho ovocný sad se pro něj stal hlavním zdrojem příjmu.
Své vědomosti předává dál
Mohammad se o své nově nabyté znalosti v oblasti zemědělských technik podělil už s desítkami farmářů ve vesnici. Když se dozvěděli o jeho metodách, mnoho z nich mu řeklo, že ze svých polí také udělá ovocné sady.
Při vzpomínce na první setkání s Člověkem v tísni Mohammad zmínil, že nebyl ihned přesvědčený, že dokáže ze svých polí udělat sad s ovocnými a ořechovými stromy. Ovšem během prvního roku, kdy se k projektu Člověka v tísni připojil, začaly jeho sazenice velmi dobře růst a vinná réva vzkvétala den po dni. Nyní, po dvou letech, už Mohammadův sad plně plodí. „Je to neuvěřitelné,” říká. „Nikdo v mém okolí si nepamatuje, že by tu někdy rostly a plodily ovocné stromy.” Na závěr Mohammad říká: „Jsem teď velmi šťastný. Doufám, že stromy, které jsem zasadil, se stanou dobrým zdrojem příjmu pro mou rodinu a přispějí k čistému životnímu prostředí naší vesnice.”
Projekt Člověka v tísni nazvaný Management přírodních zdrojů a podpora udržitelné zemědělské obživy v Afghánistánu trval 40 měsíců a podpořil celkem 6 500 domácností (45 500 osob) ve třech oblastech severní afghánské provincie Samangan. Projekt byl financován německým Spolkovým ministerstvem pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a uskutečnil jej Člověk v tísni a jeho partneři z Alliance2015 - Welthungerhilfe a Coordination of Humanitarian Assistance (CHA). Projekt dopomohl k obživě lidí v 75 venkovských komunitách a zajistil jim stálý zdroj příjmu.
* Jména lidí byla v článku změněna z důvodu bezpečnosti.
