Po dlouhých letech sucha přinášíme do Etiopie kapku naděje

Publikováno: 5. 4. 2024 Doba čtení: 4 minuty
Po dlouhých letech sucha přinášíme do Etiopie kapku naděje
© Foto: Hassina Ousman Nurie

Etiopský region Borana čelí dlouhotrvajícím suchům. Místní pastevci přišli o miliony kusů dobytka, který je jejich hlavním zdrojem příjmu a obživy. Potýkají se se závažným nedostatkem jídla. Jednou z nadějí je pro místní obyvatele humanitární pomoc, kterou v tomto regionu poskytujeme.

Zóna Borana v Etiopii je jedním z regionů, který se potýká s dopady klimatické změny. Ty se zde projevují častými a silnými suchy, kvůli kterým ztrácí místní lidé zdroje své obživy. Na déšť musí čekat velmi dlouho. Region se nachází 570 kilometrů daleko od etiopského hlavního města Addis Ababa. Rozlohou je srovnatelný například s Portugalskem a 75 % tvoří nížiny. O Boraně se toho z mezinárodních médií moc nedozvíte, přestože je to místo tisíců příběhů – nejen tragických, ale také těch plných odhodlání.

Díky Evropské unii můžeme místní obyvatelstvo prostřednictvím humanitární pomoci podpořit a zajistit jejich nejakutnější potřeby. Guyatu Turay (45) je jednou z těch, kteří od nás dostali finanční pomoc, aby se mohli znovu postavit na vlastní nohy. Guyatu je samoživitelka, vychovává čtyři děti a pracuje jako námezdní síla. Musela jít hodinu, aby se dostala na místo, kde jsme peníze rozdávali.

Pět let bez deště

Vesnice Mekanissa Kebele ve woredě Teltele, odkud Guyatu pochází, čelila posledních pěti letech velkým suchům kvůli nedostatku srážek. Lidé z vesnice tak přišli o obrovské množství dobytka. Pro pastevecké rodiny je dobytek nejen hlavním zdrojem příjmu a obživy, ale také symbolem hrdosti a společenského statutu. Pro tyto rodiny je téměř nemožné během takto suchého období zajistit jídlo pro sebe a nakrmit dobytek.

„Probouzeli jsme se se strachem o naše děti“

Guyatu nejprve dostávala podporu od místní vlády, ale ta skončila.

„Probouzíme se se strachem, že nebudeme schopni nakrmit své děti. Pracovali jsme jako námezdní síla na polích, abychom si něco vydělali. Když dostaneme peníze, nakoupíme jídlo pro naše rodiny,“ říká. 

Tisíce domácností má problém zajistit si i jedno jídlo denně.

Život je tu těžký. Guyatu a její přátelé se snažili vymyslet, jak si vydělat alespoň trochu peněz. Během sucha se rozhodli sbírat dříví z lesů v horách poblíž vesnice. Poté šli 15 kilometrů k silnici, kde dříví prodali za 40–100 ETB (16–40 Kč).

„Tyto těžké dny jsme přežili díky sbírání dřeva. Bylo to opravdu náročné, ale vy jste nás zachránili,“ říká Guyatu.

„Bojíme se, že se sucha opět vrátí“

Srážky přišly ve druhé polovině roku 2023 a všechno se začalo opět zelenat. Guyau se ale obává, že se sucha znovu vrátí. Bojí se, že další sucho zničí veškerý její dobytek a dostanou se tak do ještě horší situace. Pomohla by jí větší finanční podpora, protože i teď má nedostatek jídla a pitné vody. Ráda by také poslala své děti do školy, ale nemá rozpočet na školní pomůcky.

Etiopie potřebuje větší pomoc, dosavadní podpora je nedostatečná. Minulý rok dostala země pouze polovinu z potřebných 3,4 miliard dolarů na humanitární pomoc.

Více než 10 milionu lidí čelí hladu v Afaru, Oromii, SNNP a jihovýchodních regionech. Podle OSN potřebuje více než 7,4 milionu lidí potravinovou pomoc a 4,4 milionu lidí pitnou vodu.

Přestože je v zemi mnoho ohrožených lidí, snažili jsme se pomoci tam, kde to bylo nejvíce potřeba. Díky naší pomoci si Guyau pořídila za 6900 ETB (2830 korun) kuřata a ještě jí něco zbylo. Za další peníze z druhého kola distribuce si plánuje pořídit dvě kozy.

V Oromii a jižní Etiopii jsme právě dokončili druhé kolo rozdávání finanční podpory ve třech zónách -Konso, Jižní Omo a Borana. Pomohli jsme tak 2542 domácnostem. Celkově jsme v druhém kole distribuce rozdali 17,593,800 ETB (7 215 097 korun).

Domácnosti, které od nás dostaly pomoc, jsme pečlivě vybírali tak, abychom podpořili ty nejvíce ohrožené. Z místních autorit jsme sestavili komisi, která byla u procesu vybírání příjemců pomoci a následně jim radila, jak peníze efektivně využít. Done Wario, jeden s pěti členů komise, vysvětluje: 

„Určili jsme ty nejohroženější domácnosti. Často jsou to lidé s postižením, například s vadami zraku. Tito lidé si za peníze pořídili léky, jídlo, dobytek nebo je použili na zaplacení školného. Musím říct, že jim tato pomoc zásadně změnila život.“
Autor: Hassina Ousman Nurie

Související články