V Ukrajině pomáháme komunitě Širokivské v těžkých válečných časech

Publikováno: 30. 6. 2025 Doba čtení: 3 minuty

Komunita v Širokivské v Mykolaivské oblasti patří mezi ty, které válka zasáhla nejsilněji. Ostřelování bylo natolik intenzivní, že nezůstala jediná nepoškozená budova. Vážně byla zasažena i většina infrastruktury. Obnova potrvá roky, ale díky naší podpoře postupuje rychleji.

V Ukrajině pomáháme komunitě Širokivské v těžkých válečných časech
© Foto: Alberto Lores

Osm dlouhých měsíců čelili místní obyvatelé nepřetržitým útokům. Jedna z vesnic byla okupována, jiná se ocitla v tzv. šedé zóně, což donutilo všechny obyvatele k evakuaci.

„Nejvíce utrpělo samotné centrum – vesnice Široké. Z 95 % byla zničena nebo vážně poškozena. Když po osvobození přišla komise posoudit škody, našla jen čtyři neporušené domy. Vše ostatní bylo buď poškozeno nebo zcela zničeno,“ říká Serhij Peresunko, starosta obce Širokivska.

Před válkou žilo ve vesnici Široké téměř 800 obyvatel. Během bojů zde zůstalo jen 21 lidí. Většina musela uprchnout, aby si zachránila život.

Ze tří škol přežila ostřelování jen jedna. Díky odhodlání místních se podařilo obnovit výuku a děti se dnes učí v jedné části budovy, která není poškozena. Projekt na její rekonstrukci je již připraven.

Šestašedesátiletý Oleksandr je jedním z mála, kdo ve vesnici zůstal i během nejtvrdších bojů. Evakuoval svou rodinu do bezpečí, ale sám zůstal, aby se postaral o krávu a holuby, kterým věnoval celý život.

„V červnu 2022 jsem zažil za jeden den 186 výbuchů. Mnoho lidí odjelo, ale prosili ty, co zůstali, aby se jim postarali o zvířata. Krmili psy, kočky, slepice a kachny… V každé dvacáté domácnosti zůstal jeden člověk. Naučil jsem se dojit krávu, roznášel jsem mléko, vejce a krmil jsem psy a kočky,“ vzpomíná Oleksandr.

Oleksandr zažil nejděsivější chvíle bok po boku se svou vesnicí. Jednoho dne dopadl blízko něj dělostřelecký granát a on se jen tak tak stihl schovat do příkopu. Jeho sousedka ale takové štěstí neměla. Výbuch ji zabil. Téhož dne se u Oleksandra začaly projevovat příznaky mrtvice. Sousedi ho přesvědčili, aby vyhledal lékařskou pomoc.

Obnova infrastruktury a domovů zničených ostřelováním je pro místní obrovskou výzvou. I proto jsme komunitě poskytli širokou podporu. Díky finanční pomoci Evropské unie jsme doručili materiál na nouzové opravy a více než 340 hygienických balíčků. Ve spolupráci s americkou agenturou USAID jsme opravili domy pro 17 rodin a ve vesnici Novipetrivka jsme postavili vodárenskou věž, která zajišťuje stabilní přívod vody pro téměř 600 lidí. Díky podpoře sbírky SOS Ukrajina jsme do vesnici Široké dodali solární elektrárnu, která umožňuje nepřerušený provoz studny, která je zdrojem pitné vody pro 500 lidí.

Dnes se do obce vrátilo přibližně 60 % původních obyvatel. Lidé pomalu obnovují své domovy, sází zeleninu a pečují o ovocné sady. Oleksandr, jakmile roztál sníh, vyčistil záhon a upravil dvůr. Jaro v lidech znovu probudilo víru ve spravedlnost a naději na lepší dny.

„Na vítězství čekám a budu čekat dál. Ani to nemůže být jinak. Děti mě pořád zvou do Chrekasy, kde teď bydlí, ale já nikam nepojedu. Všechno jsem tu postavil vlastníma rukama. Jak bych to mohl opustit? Tolik jsem toho překonal a zvládnu i tohle,“ dodává odhodlaně Oleksadr.
Autor: Člověk v tísni

Související články