Pomoc je potřeba hlavně uvnitř Sýrie a doručovat ji tam je možné, říká Člověk v tísni

Na konci října se v Berlíně sešli zástupci 35 zemí na konferenci o syrských uprchlících. Kromě mnoha evropských ministrů zahraničí do německé metropole dorazili i zástupci Libanonu, Jordánska, Turecka, Iráku nebo Egypta, kteří přílivem syrských uprchlíků trpí nejvíce. Česko reprezentoval šéf diplomacie Lubomír Zaorálek.

Dva roky zkušeností s prací v Sýrii

I když se v závěrečném komuniké uvádí, že jádrem problému je situace uvnitř Sýrie a řešením je především politická dohoda a okamžité ukončení konfliktu, po setkání se probírala především pomoc okolním státům. Německo například ohlásilo, že poskytne v příštích třech letech zemím, které se nejvíce potýkají s uprchlickou vlnou, 500 milionů eur (13,9 miliardy korun).

V podobném duchu se vyjádřil i Lubomír Zaorálek, který řekl, že se Česko snaží pomáhat především v uprchlických táborech v Libanonu a v Jordánsku. "Od roku 2012 to je 120 milionů korun, které jsme investovali do nejrůznějších typů pomoci. V tomto roce je to asi 20 milionů korun. Jedná se o prostředky, které se snažíme dávat do škol, zdravotnických zařízení," řekl ministr. "Využíváme poměrně kvalitní českou zdravotnickou péči, kterou se snažíme dopravit tam na místo a provádět třeba i operace," dodal.

Člověk v tísni uznává, že uprchlická vlna je obrovskou zátěží především na sociální, zdravotnický, vzdělávací systém okolních zemí, ale zároveň chce upozornit, že by svět neměl rezignovat na pomoc uvnitř země. „V Sýrii pomáháme od podzimu 2012 a vidíme, že potřeby jsou tady největší. I přes komplikovanou situaci je pomoc vnitřním uprchlíkům stále možná a nevládní organizace včetně Člověka v tísni se jí soustavně věnují,“ říká koordinátorka syrských programů Člověka v tísni Jitka Škovránková.

Pomoc jako prevence odlivu uprchlíků

„Pomoc lidem uvnitř země navíc působí jako prevence dalšího odlivu uprchlíků a může ulehčit okolním státům,“ dodává Jitka Škovránková s tím, že pomoc vnitřnímu uprchlíkovi je zhruba třikrát levnější, než podpora běžence. Mnoho Syřanů zároveň zemi nechce z ekonomických, rodinných, kulturních a dalších osobních důvodů opustit. „Statisíce lidí přebývají v bezpečnějších pohraničních oblastech a doufají, že se po konci bojů vrátí domů, ke zbytku rodiny, ke své práci a zdroji příjmů,“ vysvětluje Jitka Škovránková.

Člověk v tísni na základě svojí dvouleté zkušenosti přímo z terénu pro konferenci spolu s dalšími organizacemi připravil některá doporučení:

• Uprchlické krizi je nutné především předcházet, a tak by OSN měla znovu obhájit a rozšířit mandát rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2165 a nadále poskytovat pomoc ve všech dostupných oblastech země a využívat přitom přeshraniční pomoc (cross-border) a pomoc přes bojovou frontu (cross-line)
• Odchod ze země by měl být umožněn především těm nejohroženějším, jako jsou těhotné ženy, vážně nemocní lidé a podobně
• Pomoc uvnitř země i v okolních státech by se měla soustředit na dlouhodobější programy zaměřené především na zdroje obživy, aby se tak zvýšila schopnost lidí vyrovnávat se s důsledky dlouhodobé krize. Syřané, kteří byli nuceni opustit své domovy (uprchlíci přes hranici i vnitřní uprchlíci), by tak měli být více zapojení do řešení vlastní situace
• Svět by neměl rezignovat na politické řešení krize, bez něhož se budeme marně potýkat se stále dramatičtějšími následky

Člověk v tísni v Sýrii každý měsíc doručuje přímou pomoc pro 120 000 lidí a za poslední dva roky přímo pomohl téměř 1,3 milionu Syřanů uvnitř země a dalšímu milionu obyvatel poskytl pomoc nepřímo.

„Lidé dostávají především potravinové balíčky, chleba nebo poukázky na jídlo. Díky naší pomoci ale například může základní školu každý měsíc navštěvovat 10 000 dětí,“ vysvětluje Jitka Škovránková. „K tomu 200 000 lidí každý měsíc zajišťujeme přístup k pitné vodě a dalších 200 000 lidí chráníme pravidelným svozem odpadu proti epidemiím,“ dodává Jitka Škovránková s tím, že Člověk v tísni jen v letech 2012 a 2013 poskytl Syřanům pomoc za více než 70 milionů korun. V roce 2014 přitom objem pomoci strmě vzrostl a celkový roční rozpočet přesáhne 300 milionů korun.