Práce s dobrovolníky mě v pozitivním směru hodně nakopává
Publikováno: 27. 9. 2018 Doba čtení: 2 minuty
Pokud jste se někdy zajímali o dobrovolnictví a mentoring v Člověku v tísni nebo jsme na vaší škole uspořádali workshop, tak jste dost možná již potkali našeho sympatického kolegu Ondru! Čím ho jeho práce naplňuje nebo jak tráví volný čas, se dočtete v článku. :)
Ondro, na úvod se nám prosím představ - Kdo jsi?
Taková náročná otázka hned na úvod... Asi stručně: muž, 29 let, vyrostl jsem na okraji Prahy, v žilách mi koluje karlovarská krev, momentálně jsem se z ekonomických důvodů (#nájmyvPraze) dočasně usídlil v Lysé nad Labem, odkud dojíždím.
Jaká je tvá pracovní pozice pro Člověka v tísni a jak dlouho se jí už věnuješ?
Už dva roky jsem šťastně v Tísni. Momentálně načínám rok třetí, a věřím, že nebude poslední. Nedá se ale říct, že bych ty dva roky proseděl na jedné židli. Vyzkoušel jsem si koordinátorské pozice zabývající se doučováním, workshopy na školách, mentoringem či náborem dobrovolníků, z nichž dvěma posledním agendám se věnuji stále. Aktuálně také koketuji s managementem vzdělávacích služeb. No a vzhledem k tomu, že máme kanceláře a prostory na Smíchově, v Karlíně, na Vinohradech i v centru, nemůže být o sezení na jedné židli řeč v žádném slova významu.
To zní opravdu rozmanitě. Můžeš nám popsat svůj běžný pracovní den?
Dopoledne většinou věnuji mailům, administrativě, poradám a plánování. Odpoledne bývají o něco akčnější, protože jsou ve znamení pohovorů se zájemci o dobrovolnictví či mentoringových konzultací v terénu. Tím to ale nutně nekončí, protože pokud zorganizuji nějaký vzdělávací kurz či motivační akci pro naše dobrovolníky, mám do večera "vystaráno".
Baví tě tvá práce? Co nejvíce a proč zrovna tahle pozice?
Jo, baví mě to dost. O nudu zde rozhodně nezakopnete, a to jak ve smyslu rozmanitosti pracovní náplně, tak ve smyslu skvělé atmosféry na pracovišti. A práce s dobrovolníky mě v pozitivním směru hodně nakopává. V dobrovolnictví jsme nechal kus mládí. Přes ekologii a kulturu jsem se nakonec nejvíc našel v sociální sféře, a když přišla na konci studia nabídka dělat s dobrovolníky v "Člověku", bral jsem to jako logické pokračování mé dobro-trajektorie.
Bez čeho si svůj den neumíš představit?
Snažím se být flexibilní a nebudovat si konkrétní návyk, bez kterého bych nepřežil den. Ale mám rád drobné všední radosti, např. když mě má milá Jana obdaří úsměvem, hned je mi líp na zemi.
Co rád děláš ve svém volném čase?
Mizím do hor a lesů (ale nikdy na vlastní pěst), hraju si na kytaru, fellím s přáteli, lezu, čtu, cvičím, vařím, divadelničím a objevuju novou muziku (ale ne přes Spotify).
Máš nějaké moto, kterým se v životě řídíš?
„Read Kant, c*nt!“ Myslím, že je fajn si v srdci nosit kategorický imperativ. A díky za dočtení až sem – teď mě máte přečtenýho!
Díky za odpovědi, Ondro!
