Přes moře do Evropy se nejčastěji vydávají syrští uprchlíci. Člověk v tísni jim pomáhá přímo v Sýrii

Podle čerstvých statistik Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo z celkových 36 390 uprchlíků, kteří od začátku roku bezpečně dorazili do Itálie, Řecka nebo na Maltu 8865 lidí ze Sýrie, na druhém místě jsou uprchlíci z Eritrey, kterých dorazilo 3363, následuje 2908 Somálců a 2371 Afghánců. Z čísel je patrné, že války v Sýrii a Iráku jsou velkým hnacím faktorem migrace do Evropy.

"Nikomu neříkáme, jestli má zůstat v Sýrii nebo se snažit o útěk, obě varianty znamenají přímé ohrožení života. Zaměřujeme se ale na pomoc těm, kteří zůstali, a snaží se ve válkou sužované zemi žít důstojné životy. Začínáme také pomáhat uprchlíkům, především dětem, v Turecku, neboť okolní země, které pro oběti války dělají opravdu maximum, jsou na pokraji svých kapacit," říká ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička a dodává, že z 3,9 milionu syrských uprchlíků v Turecku, Libanonu, Jordánsku nebo Iráku se jich pouze zlomek vydává dál do Evropy. "Většina lidí se snaží zůstávat v oblasti, která je jim blízká kulturně, jazykově a nábožensky," vysvětluje vedoucí syrské mise Člověka v tísni Tomáš Kocian.

Pokud se lidé vydávají dál, je to i proto, že v důsledku války ztratili práci, domov a všechny zdroje obživy. Ty se jim nedaří najít ani v okolních zemích, protože obří uprchlická vlna pro ně představuje zátěž a zdroje práce a obživy se tu rychle vyčerpávají. "Z vyprávění uprchlíků vím, že lidé se nejdříve snaží uchytit ve městech nebo vesnicích v pohraničí a až naposledy vyhledávají uprchlické tábory, kde mají jen omezený přístup k práci načerno. Když tam nejsou spokojeni, vracejí se většinou zpátky do Sýrie," říká Tomáš Kocian.

Jen malé procento jich míří dál do Evropy. "Ale i malé procento z 3,9 milionů uprchlíků znamená, že na lodích pašeráků ve Středozemním moři jsou zoufalí Syřané v poslední době nejčastějšími pasažéry," vysvětluje Jan Mrkvička. Klíčem k prevenci nelegální a pro samotné uprchlíky životy ohrožující migrace tedy zůstává pomoc lidem. Člověk v tísni se přitom zaměřuje nejen na okamžitou humanitární pomoc, jako jsou dodávky potravin a materiální pomoci, ale také na budování udržitelných zdrojů obživy nebo lepší vyrovnávání se s následky konfliktu.

Osivo a nářadí pro syrské farmáře

V syrské provincii Idlíb, kde je situace stabilnější, tak tým Člověka v tísni 2000 farmářů před sezónou dodal osivo a nářadí. „Lidé navíc dostanou školení, jak rajčata, lilek, petržel, okurky, tykve nebo melouny pěstovat,“ vysvětluje koordinátorka programů Člověka v tísni v Sýrii Jitka Škovránková. „Zelenina lidem obohatí jídelníček, část úrody uskladní a zbytek prodají na místním trhu,“ dodává Jitka Škovránková s tím, že další rodiny dostanou podobnou podporu před podzimní setbou.

Dalších 1500 nejzranitelnějších lidí dostane šanci přivydělat si v rámci veřejných prací a přispět tak do rodinného rozpočtu. Prvních 500 lidí se už do prací zapojilo. „Lidé svážejí komunální odpad, opravují poškozené vodní zdroje a vodovodní potrubí, odklízejí trosky, opravují kanalizaci nebo poškozené elektrické vedení nebo opravují rozbombardované cesty,“ říká Jitka Škovránková. Lidé tak kromě přivýdělku opraví základní infrastrukturu ve svém okolí a tím, že budou nakupovat u místních obchodníků, nastartují lokální ekonomiku.

Tým Člověka v tísni v Sýrii bude i nadále lidem poskytovat chleba, potravinové balíčky nebo poukázky, za které si lidi mohou u lokálních obchodníků koupit, co sami nejvíc potřebují. Kromě toho bude i nadále pracovat ve 24 školách, které pomáhá opravovat a kde vyplácí mzdy učitelům, dodává dětem školní pomůcky nebo školí učitele, jak pracovat s dětmi dlouhodobě vystavenými traumatu války. A ta často zavítá i přímo do školy. Jako před pár dny, kdy ostřelování zasáhlo i školu, kterou Člověk v tísni podporuje. Na školním dvoře tehdy zahynulo pět děti a čtyři učitelé. (Více zde.)

„V rámci podpory vzdělávání ještě posílíme psychosociální pomoc. V patnácti školách budou vždy jeden až dva sociální pracovníci a ti budou potom zvlášť deprivované děti posílat k odborníkům,“ říká Jitka Škovránková a dodává, že nově se Člověk v tísni zaměří také na podporu vzdělávání syrských dětí v Turecku.

#~gallery-955~#

Pomoc v Sýrii v číslech:

• 80 000 lidí měsíčně dostává denní dávku chleba
• 125 000 měsíčně lidí dostává potravinový balíček na měsíc nebo potravinovou poukázku
• 70 000 dětí jsme poskytli kojenecký balíček
• 230 000 lidí dostalo materiální pomoc (deky, matrace, oblečení, přístřeší ad.)
• 4 000 lidem jsme poskytli finanční pomoc
• 2000 farmářů dostalo cca 1 kg semen
• 86 škol podpořeno
• 5 polním nemocnicím jsme poskytli vybavení
• 30 klinikám jsme poskytli léky a zdravotnický materiál
• 450 000 lidí má přístup k pitné vodě díky opravě vodních zdrojů a rozvodných systémů
• 600 000 lidí chráníme proti šíření epidemií díky odklízení komunálního odpadu
• 13 místních samospráv jsme vyškolili a podpořili, aby lépe poskytovali základní služby obyvatelům

Od podzimu pomáhá Člověk v tísni také o pár stovek kilometrů dál v Iráku. Zaměřuje se na pomoc vnitřním uprchlíkům, kteří utekli před invazí bojovníků takzvaného Islámského státu a usadili se v rozestavěných budovách v iráckém Kurdistánu.

Více než 3000 lidí irácký tým Člověka v tísni s pomocí prostředků z Klubu přátel Člověka v tísni pomohl přečkat zimu. „Rodinám jsme poskytovali matrace, deky, oblečení pro ženy a děti, 160 rodin dostalo kamínka a petrolej na topení, lidé dostávali také plachty, dřevěné desky a nářadí na úpravu provizorního obydlí,“ popisuje pomoc koordinátorka iráckých programů Člověka v tísni Naďa Aliová. Irácký tým by se v budoucnu chtěl kromě pomoci uprchlíkům věnovat také obnově osvobozených oblastí, odkud odešli bojovníci takzvaného Islámského státu.

#~gallery-954~#

Pomoc v Iráku v číslech:

• 3030 lidí jsme poskytli pomoc
• 130 rodinám jsme poskytli matrace a deky
• 109 rodinám jsme dodali oblečení pro ženy a děti
• 160 rodin dostalo kamínka a petrolej na topení
• 100 rodin dostalo plachty, dřevěné desky a nářadí na úpravu provizorního obydlí
• 140 lidem jsme poskytli finanční pomoc

Například v oblasti Zumar v provincii Ninive, kde tým Člověka v tísni dělal podrobný průzkum, uteklo před invazí takzvaného Islámského státu 97 procent lidí, tedy přibližně 110 000 lidí. Po postupném osvobození oblasti se kolem 77 000 lidí vrátilo. „Své domovy ale často našli vyrabované nebo v troskách. Poničené jsou školy, nemocnice i úřady. K tomu všemu je všude plno nevybuchlé munice, na polích miny a ve většině vesnic nefunguje elektřina ani tekoucí voda,“ říká koordinátorka humanitární pomoci v Iráku Veronika Jemelíková, která oblast navštívila. (Více o poničených oblastech čtěte zde.)

Zvláště poničené jsou školy, kde se žáci nyní často učí v ohořelých místnostech bez oken a jejich učitelé už měsíce nedostávají plat. Právě obnova škol bude pro Člověka v tísni jednou z priorit. Oblast může navíc být klíčová při plánovaném osvobození Mosulu, který stále ovládá takzvaný Islámský stát. „Při ofenzivě irácké armády uteče z Mosulu podle odhadů až 1,2 milionu lidí. Kurdistán už několikrát avizoval, že další uprchlíky přijímat nemůže, takže lidé budou utíkat do osvobozených oblastí provincie Ninive, včetně Zumaru,“ říká Naďa Aliová s tím, že pak bude potřeba především okamžitá potravinová nebo materiální pomoc.

Kvůli zhoršující se situaci v Iráku se Člověk v tísni rozhodl rozšířit veřejnou sbírku SOS Sýrie o Irák. "Za dva a půl roku jsme prokázali, že umíme efektivně pomáhat nejohroženějším lidem ve složitém a stále se zhoršujícím konfliktu v Sýrii. Teď potřebujeme prostředky, abychom mohli podobně pomáhat i v Iráku, kde se humanitární situace neustále zhoršuje,“ vysvětluje rozšíření sbírky o Irák Jan Mrkvička.

Člověk v tísni v Sýrii a Iráku

Člověk v tísni poskytl od roku 2012 obětem syrského konfliktu pomoc v hodnotě 420 milionů korun. Tým Člověka v tísni v Sýrii čítá 100 lidí, z toho 80 lidí pracuje uvnitř země. Se stálými kancelářemi v provinciích Aleppo, Idlíb a ve městě Aleppo patří k důležitým poskytovatelům pomoci uvnitř země. Na pomoc Sýrii přispěla česká veřejnost více než 11 miliony korun prostřednictvím sbírky SOS Sýrie, dalších 5 milionů uvolnil humanitární fond Klubu přátel Člověka v tísni a 4,4 miliony poskytl charitativní e-shop Skutečný dárek. Pomoc je možná i díky podpoře české vlády, britské vlády (DFID), švýcarské vlády (SDC), Evropské unie (ECHO a ENPI), německé vlády (BMZ a AA) skrze partnerskou německou organizaci Welthungerhilfe z platformy Alliance2015, Světového potravinového programu (WFP) nebo Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

Na pomoc v Iráku uvolnil Člověk v tísni 4 miliony korun z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni. V zemi má dva zahraniční pracovníky a spolupracuje s místní nevládní organizací Al-Mesala.

Pro více informací kontaktujte:

Jan Mrkvička, ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni, +420 777 787 961, Jan.Mrkvicka@clovekvtisni.cz

Tomáš Kocian, vedoucí syrské mise Člověka v tísni, +905351045062 (v Turecku), Tomas.Kocian@clovekvtisni.cz

Jitka Škovránková, koordinátorka programů Člověka v tísni v Sýrii, +420 777 787 934, Jitka.Skovrankova@clovekvtisni.cz

Naďa Aliová, koordinátorka programů Člověka v tísni v Iráku, +420 778 486 244, Nada.Aliova@clovekvtisni.cz