Prostřednictvím filmu otevíráme debatu o lidských právech na Jižním Kavkazu

Publikováno: 23. 4. 2013 Doba čtení: 7 minut
Prostřednictvím filmu otevíráme debatu o lidských právech na Jižním Kavkazu
© Foto:

Tbilisi, Jerevan, Baku (23. dubna 2013) – Člověk v tísni pomohl spolu s místními partnery zorganizovat na přelomu března a dubna ve čtrnácti městech v Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu regionální festivaly dokumentárních filmů, které navštívilo více než 3500 lidí. Třídenní filmové přehlídky, které se uskutečnily s podporou EU a české vlády, nabídly vždy až deset snímků především o lidských právech, konfliktech, rasismu, sociálních problémech, drogách, migraci nebo životě s tělesným postižením. Po projekcích vždy následovala debata s hosty. Organizátoři festivalů, které se inspirovaly v českém festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, jenž letos už po patnácté pořádal Člověk v tísni, se ale především naučili, jak přehlídku zorganizovat, vybrat pro ni filmy a propagovat ji. 

„Hlavním smyslem pořádání malých festivalů je ukazovat kvalitní dokumenty nejen ve velkých městech, ale také v odlehlých regionech, kde je nabídka kulturních událostí a obzvlášť současné dokumentární tvorby, velmi omezená,“ říká koordinátorka gruzínských a arménských projektů Člověka v tísni Pavla Pijanová. „Při debatách po filmech z cizích zemí lidé přemýšlejí a diskutují o podobných problémech například s lidskými právy ve svém okolí. Festivalové diskuze jsou pro ně zároveň jednou z mála příležitostí, kde mohou o problémech otevřeně diskutovat,“ říká Pavla Pijanová s tím, že pro mladé lidi jsou otevřené debaty často první krok k tomu, aby se vyjadřovali k práci úřadů, hájili svá práva nebo třeba přehodnotili vztah k znepřátelenému národu.

Lokální festivaly se na Jižním Kavkazu pořádaly v rámci projektu CAUCADOC, jehož cílem je prostřednictvím odborných kurzů, školení, debat, školními projekcemi nebo vzděláváním filmařů podpořit dokumentární tvorbu na Jižním Kavkazu.

Zajímavosti z festivalů:

  • Na festivaly ve 14 městech dorazilo přes 3500 diváků
  • V pětitisícové Terdžole dorazilo 600 diváků včetně vedení města
  • Festival se konal ve dvoutisícové Calce i dvoumilionovém Baku
  • Konal se v čtyřhvězdičkovém hotelu Palm Beach i zašlých kulturních sálech
  • V Lenkoranu tvořili velkou část publika veteráni z druhé světové války
  • V Mingačeviru záhadně přestala jít elektřina právě před začátkem první projekce, tak si organizátoři vypomohli generátorem 

#~gallery-780~#

Organizátoři z Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu se mohli o pořádání festivalu hlásit od června loňského roku. „Přišlo nám kolem šedesáti přihlášek téměř ze všech koutů Jižního Kavkazu. Nejvíce se nám hlásili organizátoři z Gruzie a o pořádání měli nejvíce zájem mediální, lidskoprávní nebo mládežnické neziskové organizace,“ říká projektová manažerka projektu CAUCADOC Šárka Zahradníková. Vybraní uchazeči potom absolvovali kurz, jak filmovou přehlídku organizovat. „Při dvou třídenních setkáních se naučili, jak festival zaměřit na určitou cílovou skupinu, jak naplánovat rozpočet a sestavit program, jak festival propagovat nebo jak vést debaty po filmech,“ říká Šárka Zahradníková.

Budoucí organizátoři potom připravili projekt, ve kterém popsali své zdroje financování, program a dostali grant až 850 eur. CAUCADOC jim kromě toho poskytl aktuální dokumentární filmy z archivu festivalu Jeden svět opatřené titulky v národních jazycích. Organizátoři si sami vybrali, které z nabídky deseti filmů chtějí svým divákům promítnout.


Zobrazit místo Filmové festivaly ve 14 městech na Jižním Kavkazu na větší mapě

Výběrem nakonec prošlo čtrnáct pořadatelů a festivaly se uskutečnily na pěti místech v Arménii, třech v Ázerbájdžánu a šesti v Gruzii. Svůj festival tak nakonec měla více než dvoumilionová ázerbájdžánská metropole Baku stejně jako sotva dvoutisícová Calka na jihu Gruzie. Konal se v zašlých kulturních domech, sídle strany Občanská solidarita v Baku i novém hotelu Palm Beach v gruzínské Anaklii. Například v pětitisícové Terdžole v západní Gruzii žilo filmovou přehlídkou celé městečko. „Festival tu byl neskutečně populární. Studenti a učitelé fungovali jako dobrovolníci, přítomné bylo celé vedení města i regionu a nakonec dorazilo 600 diváků,“ říká Šárka Zahradníková.

Na festivaly si díky četným školním projekcím našli cestu především mladí lidé, ale dorazili i senioři. Například v Lenkoranu tvořili velkou část publika veteráni z druhé světové války. Festivaly neměly nouzi ani o známé tváře. „Na projekce v Ázerbájdžánu dorazil například spisovatel Seymur Baijan, novinář Shahveled Chobanoglu nebo aktivistka Mirvari Gahramanli – lidé široce respektovaní pro svou odvahu a angažovanost v řešení konfliktu v Náhorním Karabachu nebo během výstavby ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan,“ říká Šárka Zahradníková. Díky videotéce jsou navíc filmy k dispozici každému, kdo chce dokumenty promítnout ve své komunitě.

Přišlo 600 lidí, ani jsme neměli židle

V ázerbájdžánském Mingačeviru si pořadatelé vybrali devět filmů. „Myslím, že čím více filmů se promítá, tím lépe, protože každý si najde své publikum. Ve výsledku to tak nejsou tři kulturní události ve třech dnech, ale devět událostí,“ říká Farman Nabiyev, který festival v Mingačeviru pořádal. „Projekce dohromady přilákaly 600 lidí. Osobně jsem takový zájem diváků nečekal. Dokonce jsme ani neměli dost židlí,“ říká Farman Nabiyev. „Festival je cenný především tím, že dává lidem možnost svobodně diskutovat o problémech, což je v Ázerbájdžánu stále vzácné,“ dodává.

Filmy byly především o lidských právech a jejich děj se leckdy odehrával tisíce kilometrů daleko, přesto byly velmi blízké tomu, co lidé na Jižním Kavkazu zažívají denně. „Například Drona a já. Všichni to známe. Naši sousedé mají děti s postižením a my se to snažíme ignorovat. Vidět takové filmy a mluvit o podobných problémech je velmi důležité, taková věc se může stát každému,“ vysvětluje Farman přínos právě skončeného festivalu a už plánuje, jak příští rok rozšíří festival do sousedních regionů Ujar a Agdas a nejméně jednu projekci uspořádá pod širým nebem na promenádě u řeky Kur.

#~gallery-781~#

Festivalové nováčky dobře přijali i diváci v pěti arménských městech. Pro devatenáctiletou arménskou studentku Rebeccu Howhannisyan to bylo poprvé, kdy navštívila festival dokumentárních filmů a stihla hned šest projekcí. „Jsem opravdu spokojená, protože filmy byly zajímavé a následovaly po nich diskuze, kde jsme si mohli vyměnit názory s experty,“ pochvaluje si Rebecca Howhannisyan. „Hlavním přínosem pro mě bylo, že jsem se naučila nové věci. Cítila jsem, že je potřeba začít měnit mentalitu lidí kolem mě a povzbudit je, aby řešili společenské problémy a aby pořádali podobné akce,“ dodává.

Tvůrci získali prestižní ocenění

CAUCADOC dal kromě začínajících organizátorů festivalů dokumentárních filmů šanci také filmovým tvůrcům z Gruzie, Arménie i Ázerbájdžánu. Z 24 přihlášek vybrala odborná porota devět rozpracovaných filmových projektů, které dostaly šanci zúčastnit se šestiměsíčního kurzu pro režiséry a producenty. První týdenní školení se uskutečnilo v gruzínském Sighnaghi. „Účastníci týden pracovali se šesti respektovanými dokumentárními tvůrci z Evropy. Získali zpětnou vazbu na filmové zpracování svých projektů, ale také na to, jak na film získat prostředky nebo jak ho prezentovat,“ přibližuje Šárka Zahradníková.

Další školení se uskutečnilo v prosinci v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Tbilisi a bylo zaměřené především na produkci, financování nebo možnosti přístupu na mezinárodní filmový trh. „Mezi oběma školeními týmy na základě získané zpětné vazby přepracovávaly projekty, byly v terénu, některé točily, upravily trailer, a přijely tedy na druhé školení s daleko lepším materiálem než na první,“ vysvětlila Šárka Zahradníková s tím, že pro podání přihlášky do školení stačilo na začátku mít rozmyšlený koncept dokumentu a vizuální materiál pro prezentaci nápadu.

Součástí festivalu v Tbilisi je každoročně Pitch.Doc, v rámci něhož filmaři prezentují své filmové projekty zahraničním i místním distributorům, zástupcům televizních stanic, filmových fondů, tedy těm, kteří mají možnost vznikající filmy financovat. Dva filmy, které vznikaly v rámci projektu CAUCADOC, snímky Pirimze a Holy Cow Pitch.Doc vyhrály a obdržely na závěrečném ceremoniálu Mezinárodního filmového festivalu v Tbilisi finanční odměnu od Gruzínského národního filmového centra.

„Tým Holy Cow za získané peníze odjel točit do vesnice, kde žije hlavní hrdina a získaný materiál sestříhali do zhruba patnácti minut. Nyní shánějí peníze na dokončení filmu. Autoři Pirimze právě točí v Tbilisi,“ přiblížila osud projektů Šárka Zahradníková.

Dokumenty Holy Cow a Biblioteka navíc od CAUCADOC získaly možnost zúčastnit se East Doc Platform pořádané v rámci festivalu Jeden svět, kde se mohli filmaři stýkat s producenty a dalšími profesionály z evropských festivalů. Autoři dokumentu The Searchers dostali menší lokální studijní stipendium. „Ostatním se snažíme alespoň zprostředkovat kontakty nebo doporučit vhodné experty a také zajistit podporu projektů ze strany místních televizí jako je gruzínská TV9 nebo zdejší veřejnoprávní televize,“ říká Šárka Zahradníková. 


O projektu CAUCADOC:

Projekt CAUCADOC, který pořádá společnost Člověk v tísni spolu s partnerskými organizacemi Sakdoc Film a Internews Media Support NGO, podporuje tvorbu dokumentárních filmů na Jižním Kavkazu a čerpá ze zkušenosti českého festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. V rámci CAUCADOC se pořádají semináře o dokumentární tvorbě a přednášky zkušených tvůrců pro filmové týmy. CAUCADOC také podporuje organizátory filmových přehlídek dokumentárních filmů v odlehlých krajích regionu a podporuje využívání dokumentů jako učební pomůcky ve školách. Projekt je financovaný Evropskou unií prostřednictvím Kulturního programu Východního partnerství (Eastern Partnership Culture Programme) a Českou rozvojovou agenturou. V Arménii, Gruzii a Ázerbájdžánu běží od března 2012 do února 2014. Více o projektu se dočtete zde.

Autor: Petr Štefan, ČvT