Reportáž: Rodiče nemají na školku, romským dětem pomáhá klub

Publikováno: 4. 11. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Reportáž: Rodiče nemají na školku, romským dětem pomáhá klub
©

Dětský klub Člověka v tísni sídlí v ústeckém sídlišti Mojžíř a vzdělává děti ze sociálně slabých rodin.

Sedíme v přízemním bytě na kraji ústeckého sídliště Mojžíř. Z hrnku s čajem stoupá pára, z vedlejšího pokoje se ozývá křik dětí. Všechny jsou romské. Právě se společně učí poznávat barvy.

"Jakou má to jablíčko barvu?" zvedá místní učitelka Michaela Mrňousová nad hlavu kus ovoce.

Děti se chvilku ošívají, nejsou zvyklé na návštěvy. Zajímá je hlavně fotograf a to, jestli budou v novinách. Pak ale začnou jedno přes druhé pokřikovat: "Červenou barvu!" Zvedají při tom ruce na znamení, že znaly odpověď. Smějí se. Za to, že správně odpověděly, mohou jablko sníst.

V běžné školce zavírají děti do sklepa

Dětská skupina Člověka v tísni funguje na ústeckém sídlišti teprve druhým rokem. Každý den sem chodí asi deset předškoláků od tří do pěti let. O mnoho víc se jich do malých prostor bytu nevejde. Pocházejí většinou z chudých romských rodin z okolí.

Soužití s místními obyvateli přesto není ideální. "Jedna paní si chodila na radnici stěžovat tak dlouho, až nám zvedli nájem. Do té doby jsme ho měli poloviční," popisuje Vít Kučera, který skupinu vede.

"Chodí sem, protože běžnou školku si rodiče nemohou dovolit," vysvětluje Kučera. I když jim mateřinka odpustí poplatek za vzdělávání, tisícovku měsíčně za ni stejně vydají - kvůli stravnému nebo vstupenkám na nejrůznější akce. Většina lidí je tu na hmotné nouzi.

Další rodiče by sice na školku možná měli, běžným mateřinkám ale nevěří. Třeba nedávno se prý mezi nimi rozkřiklo, že tam děti bijí a zavírají do sklepa.

Multifunkční centrum
To dětský klub ve vchodě jednoho z paneláků je pro ně jiný. Služby se tu poskytují zadarmo a vychovatelé občas docházejí i do rodin – například když je potřeba doučit staršího sourozence z matematiky.

"Pořádáme také akce pro celé rodiny, letos v létě jsme jeli společně pod stan," přidává Kučera. Takovou tlupu lidí, jaká se přišla kempování zúčastnit, prý snad ještě nikdy neviděl – když jeli rodiče, museli se přidat i všichni sourozenci. Lidé si tu navíc vyřeší i problémy s dluhy, bydlením nebo prací.

Vychovatelé se přesto snaží Romy přesvědčit, aby dali své děti raději do běžné mateřinky. Ta místní totiž problémy s kapacitou nemá. "Každý týden proto pořádáme do školky exkurze. Aby si děti zvykly," přibližuje učitelka Michaela.

Cesta k životu na sociálních dávkách

Děti, které navštěvují mateřskou školku, jsou totiž statisticky až třikrát méně ohroženy životem na sociálních dávkách. Naučí se základním dovednostem a do první třídy nastoupí bez rizika, že je učitelé zakrátko odsunou do praktické školy.

Vyplatí se to jim i státní kase. Světová banka před šesti lety spočítala, že Česko zbytečně vydá kvůli tomu, že odsune každé třetí romské dítě do praktické školy a nedopřeje mu patřičné vzdělání, šestnáct miliard ročně. Jde o peníze, které plynou na sociální dávky pro nevzdělané Romy, nebo, které tito lidé neodvedou na daních.

Nejhorší situace je právě v sociálně vyloučených lokalitách, jako je ústecké sídliště Mojžíř. Po celém Česku je podobných míst víc než čtyři sta.

Reportáž vyšla na www.aktualne.cz a celou si ji můžete přečíst ZDE.

Autor: Veronika Rodriguez, aktualne.cz