Více než milion lidí v Sýrii bude sužovat hlad, pokud nebude obnovena rezoluce o přeshraniční pomoci

Celkem 41 nevládních organizací varuje, že dodávky potravinové pomoci by nebylo možné nahradit v takovém rozsahu, jaký nabízí OSN, která by byla nucena v případě neobnovené rezoluce svou činnost ukončit.

Světový potravinový program dodává každý měsíc 1,4 milionu Syřanů základní potraviny přes přechod Bab al Hawa. Jestliže Rada bezpečnosti nepodpoří obnovení rezoluce, tyto dodávky se do září 2021 vyčerpají. Nevládní organizace odhadují, že jejich kapacita je schopna navýšit dodávky pomoci maximálně tak, aby pokryly potřeby 300 000 lidí. Bez potravinové pomoci tak zůstane více než milion obyvatel.

Neobnovení rezoluce by rovněž zastavilo kampaň na podporu očkování proti COVID-19 vedenou OSN pro obyvatele severozápadní Sýrie, kde bylo potvrzeno nejméně 24 257 případů nákazy COVID-19 a hlášeno 680 úmrtí [i], přičemž počet nakažených se během minulého měsíce prudce zvýšil. Vzhledem k nízkým testovacím kapacitám je skutečný počet případů COVID-19 pravděpodobně vyšší.

Severozápadní Sýrie obdržela první várku vakcín proti koronaviru minulý měsíc přes hraniční přechod Bab al Hawa na turecké hranici. Pokračování této kampaně ovšem závisí na obnovení rezoluce OSN.

Na severozápadě země potřebuje humanitární pomoc 2,8 milionu lidí, k nimž se lze dostat pouze přes hranice. Většinu z nich tvoří ženy a děti, z nichž mnohé byly vysídleny už opakovaně, protože je neustále stíhají probíhající boje.

V roce 2020 umožnilo povolení přeshraniční pomoci humanitárním organizacím dodat měsíčně pomoc na severozápadě více než 2,4 milionu lidí v nouzi, včetně dodání potravin pro 1,7 milionu lidí, výživové pomoci pro 85 000 lidí a vzdělání pro 78 000 dětí.

Po deseti letech konfliktu je počet lidí v nouzi v celé Sýrii nejvyšší v historii a jen za poslední rok vzrostl o 20%. Dekádu trvající konflikt má za následek, že se Syřané potýkají s rekordní mírou potravinové nejistoty a ekonomických potíží. Nyní čelí ještě navíc riziku nákazy COVID-19, která se stále velmi rychle šíří, přičemž zdravotnická infrastruktura, zdecimovaná léty konfliktu, absolutně nestačí na to, aby mohla na tento stav reagovat.

Navzdory rostoucím potřebám Rada bezpečnosti v uplynulých 18 měsících dvakrát odhlasovala omezení přístupu humanitární pomoci do země, takže do severozápadní Sýrie se životně důležitá pomoc OSN může dostat pouze přes jeden přechod. Přeshraniční pomoc OSN na severovýchodě země je zcela přerušena, což s sebou nese vážné důsledky.

Nevládní organizace varují, že spoléhání se na jediný přechod na severozápad poté, co Rada bezpečnosti v červenci loňského roku zrušila přechod Bab al Salam, ohrožuje další přístup pomoci a úspěšnou očkovací kampaň proti COVID-19 v této oblasti.

Navzdory příměří dohodnutému v březnu 2020 se před pouhými třemi měsíci stal jediný zbývající přechod, Bab al Hawa, terčem útoku, který poškodil sklady nevládních organizací a humanitárních dodávek. Pokračující násilí by mohlo zcela odříznout jediný zbývající přístup k potravinám, očkovacím dávkám a dalším nezbytným zásobám pro lidi v severozápadní Sýrii.

Nevládní organizace poukazují na důsledky rozhodnutí Rady z ledna 2020 omezit přístup OSN do severovýchodní Sýrie přes hraniční přechod Al-Jarubíja jako na příklad, který ukázal fatální důsledky takových rozhodnutí. Od doby, kdy byla hranice pro OSN uzavřena, se do oblasti dostalo alternativními cestami jen několik zdravotnických zásilek a zdravotnická zařízení se začala následně potýkat s nedostatkem speciálních léků jako je inzulín a prostředků potřebných pro boj s COVID-19 jako jsou osobní ochranné pomůcky a ventilátory. Nevládní organizace v táboře Al Hol uvedly, že přibližně 30 % zdejších pacientů s chronickými nemocemi se nedostává léků, které má tábor k dispozici.

Nevládní organizace vyzývají Radu bezpečnosti, aby znovu schválila přeshraniční rezoluci na dalších 12 měsíců a obnovila uzavřené hraniční přechody Bab al Salam na severozápadě a Al Jarubíja na severovýchodě, a zajistila tak Syřanům v nouzi, ať jsou kdekoli, přístup k životně důležité pomoci a humanitárním subjektům možnost účinně reagovat na pandemii COVID-19.

Inger Ashing, ředitelka organizace Save the Children International:

„Po deset let trvajícím konfliktu a vysídlování, které nyní provází ekonomická krize způsobená COVID-19, se nebývalé množství dětí v Sýrii potýká s hladem a podvýživou. A jejich počet dál narůstá, protože rodiče nemají přístup k čerstvým potravinám a nemají jinou možnost, než si jídlo odepřít. Dětem pak hrozí, že jejich růst a vývoj zaostane, což může mít dopad na jejich schopnost učit se a potenciálně se může zvýšit riziko výskytu deprese nebo úzkosti.

„Rada bezpečnosti je povinna zajistit, aby se pomoc i nadále dostávala k těm nepotřebnějším rodinám na světě, a ne upřednostňovat politiku před životy lidí, jak jsme toho byli v minulosti příliš často svědky. Neobnovení přeshraniční pomoci pro Sýrii je hanebným připuštěním lidského utrpení a ztrát na životech, kterým se lze zcela vyhnout.”

David Miliband, prezident a generální ředitel výboru International Rescue Committee:

Rada bezpečnosti OSN nechává Syřany na holičkách už příliš dlouho – ⁠ale covidová krize jí dává ideální důvod tento stav změnit. Nyní nastal čas, aby realita týkající se akutní potřeby humanitární pomoci vedla Radu bezpečnosti k rozhodným a účinným krokům v Sýrii. Humanitární důvody pro přeshraniční pomoc jsou dnes zjevnější než kdykoli předtím, neboť v nouzi je více než 13 milionů Syřanů, což je o 30% více než v roce 2014. Syřané jsou na tom podle téměř všech měřítek hůře, než za uplynulých deset let. Pomoc potřebuje 81% lidí na severozápadě země a 69% na severovýchodě. Podvýživa u dětí mladších pěti let prudce stoupá.

„Syřané potřebují více humanitární pomoci a lepší přístup k ní, ne naopak. Obracíme se na Radu bezpečnosti, aby zajistila prodloužení životně důležité přeshraniční pomoci. Povolení hraničních přechodů Bab al-Hawa, Bab al-Salam a Jarubíja na 12 měsíců by pomohlo zajistit, že se pomoc (včetně potravinové pomoci a základních zdravotnických potřeb) dostane těmi nejpřímějšími trasami k Syřanům, jejichž potřeby jsou nejnaléhavější. Taková je situace nyní a nyní je také třeba jednat. Není čas na výmluvy.”

Sofía Sprechmann Sineiro, generální tajemnice CARE International:

„Syřané ukázali v posledních deseti letech neuvěřitelnou odolnost, dnes jsou však na pokraji sil. Sucho, pandemie COVID-19 a vzrůstající ekonomická nestabilita ještě přidávají další rizikové faktory do pokračujícího násilí, vleklého vysídlení a osobních útrap. Syrské ženy zažívají nejhorší problémy ve svém úsilí o přežití: v severovýchodní a severozápadní Sýrii nám říkají, že hroutící se ekonomika a prudce stoupající ceny potravin je nutí prodávat svůj majetek a snižovat počet jídel, která mohou denně dát svým dětem.

Vzhledem k tomu, že pokračujeme v celosvětovém boji proti COVID-19, není teď čas omezovat zásadní dodávky přeshraniční pomoci, na které jsou Syřané zcela závislí. Naléhavě žádáme Radu bezpečnosti, aby dostála své odpovědnosti a zajistila Syřanům trvalý přístup k životně důležité pomoci tím, že neprodleně znovu povolí otevření všech tří hraničních přechodů. Jestliže se přeshraniční rezoluce neobnoví, budeme čelit humanitární katastrofě.”

Tjada D'Oyen McKenna, generální ředitelka organizace Mercy Corps:

„Od roku 2014 přeshraniční rezoluce OSN umožňuje, aby se životně důležité potraviny, voda a léky úspěšně dostávaly k Syřanům v nouzi co nejrychlejšími cestami. Bylo by nerozvážné, krátkozraké a nepřijatelné změnit tento přístup nyní, kdy světová pandemie a prudce rostoucí nedostatek potravin ohrožují životy milionů lidí v celé zemi. Trvalý přístup k humanitární pomoci do Sýrie je nyní potřebnější než kdy jindy. Neobnovení tohoto důležitého přeshraničního mechanismu bude mít katastrofální následky pro miliony lidí.”