S vaší pomocí do sklizně přečkáme, říká filipínský farmář tři měsíce po tajfunu
Publikováno: 6. 2. 2014 Doba čtení: 2 minuty
Farmář Romeo Bagason žije se ženou a třemi dětmi ve vesnici Santa Cruz na filipínském ostrově Samar. Celá osada je na malém vršku asi pět kilometrů od pobřeží a tajfun tady udeřil plnou silou. „Stihli jsme se ještě schovat pod stůl a jen jsme se tiše modlili,“ vzpomíná farmář. Hrůza trvala asi pět hodin. Když vše skončilo, Romeo zjistil, že místo jejich domu zůstala jen hromada polámaného dřeva a sousedé jsou na tom úplně stejně.
Ve vesnicích jako je Santa Cruz se jako stavební materiál používá dřevo a takové domy nemají proti tajfunu s rychlostí větrů kolem 300 kilometrů za hodinu žádnou šanci. Ostatně neodolala jim ani místní cihlová škola - zůstala z ní jen základová deska. Pomoc přišla teprve několik dnů po tajfunu, do té doby museli vesničané vydržet pod provizorní konstrukcí bez střechy. Později pomohla plachta, kterou dostali v rámci humanitární pomoci. Provizorním způsobem ji upevnil na dům, při větrném počasí se různě nadouvá a hrozí utržením, ale před deštěm rodinu chrání.
#~gallery-842~#
V Santa Cruz organizoval Člověk v tísni veřejné práce. Vesnice měla k dispozici motorovou pilu a s její pomocí si lidé byli schopní prořezat a uklidit přístupové cesty. Jenže popadaných kokosových stromů je tu mnoho a tak vznikla myšlenka, využít je k nařezání trámů. Ty se na Filipínách vyrábějí přímo v lese motorovou pilou a zkušení dělníci dokáží nařezat trámky rovné jako na pile. Není potřeba žádný transport, jen několik párů rukou na přenesení trámů.
Stačilo se domluvit s majiteli dřeva, především se starostou, aby ho poskytli zadarmo. Pak se celý týden řezalo a na konci dostalo 22 domácností po 12 trámcích. Romeo Bagason je využije ke stavbě pořádné konstrukce střechy, protože při intenzivních deštích mu prší na hlavu. „Je to pro nás opravdu významná pomoc, protože my si sami dřevo nenařežeme ani nekoupíme,“ říká Bagason. Při tajfunu totiž přišel o kokosové palmy a voda spláchla velkou část zemědělských plodin. Nyní nemá skoro žádný příjem a co bude dál, neví. Doufá v půjčku či grant od vlády nebo mezinárodních organizací.
#~gallery-838~#
Kromě toho dostal Romeo Bagason příležitost pracovat při veřejných pracích. Za 15 dní, kdy nosil trámy a pomáhal při řezání, dostal 3900 pesos, tedy zhruba 2000 korun. „To už jsou tady velké peníze a spolu s humanitární pomocí díky nim nějak přečkáme do doby, než sklidíme novou úrodu,“ říká spokojeně.