Síla afghánských žen: Odvaha, která nezná hranic

Naqeeba: Sen, který žije dál

Dvacetiletá Naqeeba žije se svým manželem a dvěma dětmi v táboře pro navrátilce Maidan Shahr. Poté, co se vrátili z Pákistánu, si rodina buduje nový život v provizorním přístřeší. „Když jsem studovala, snila jsem o tom, že díky stipendiu získám vyšší vzdělání v zahraničí,“ vypráví. „Do zahraničí jsem nakonec skutečně odešla – ale ne studovat. Odešla jsem, protože jsem musela opustit svou zemi.“ Její sen se nikdy nenaplnil. „Svět nejde vždy podle našich plánů,“ říká. „Ale stále mám naději. Pokud si svůj sen nemohu splnit sama, pokusím se, aby ho naplnily mé děti. Chci, aby studovaly a získaly vzdělání. Udělám vše, co bude v mých silách, abych je podpořila.“ 

Pro Naqeebu naděje prostě jen změnila směr. Nachází jí v budoucnosti svých dětí.

Humaira: Učím, aby se svět stal lepším místem

V okrese Nerkh učí jednadvacetiletá Humaira dívky v rámci komunitního vzdělávání, které jsme zřídili ve spolupráci s organizací SADA a díky financování Evropské unie. 

Po dokončení školy Humaira plánovala pokračovat ve studiu a složit přijímací zkoušky na univerzitu. Zákaz vzdělávání dívek nad úroveň šesté třídy jí v tom však zabránil. „Můj sen jsem si splnit nemohla,“ vypráví Humaira. Místo aby se vzdala, zvolila si Humaira novou cestu. Dnes stojí před svými studentkami a povzbuzuje je, aby se dál učily. „Vždycky jim říkám, aby neztrácely naději,“ vysvětluje. „Jsou mladé, ale už teď mají velké sny. Když vidím jejich motivaci, cítím se znovu silná.“ 

Prostřednictvím své práce Humaira pomáhá ostatním dívkám věřit v jejich budoucnost – i když se její vlastní cesta změnila.

Saeeda: Dát prostor komunitám

Devětadvacetiletá Saeeda pracuje jako referentka mechanismu zpětné vazby a reakce komunity v naší kanceláři. Naslouchá obavám, stížnostem i návrhům lidí a zajišťuje, aby byly vyslyšeny a řešeny. „Když jsem dostudovala univerzitu, někteří lidé mi říkali, že by žena neměla pracovat s muži,“ vzpomíná. „Moji rodiče mě ale podpořili a já si díky nim věřila.“ Nyní denně komunikuje s členy komunity, kteří se často cítí opomíjeni a na okraji zájmu. „Mnoho lidí si myslí, že na jejich hlase nezáleží,“ říká. „Když jim můžu pomoci být slyšet, cítím hrdost.“ Pro Saeedu znamená posílení postavení žen stát při ostatních a zajistit, aby se na nikoho nezapomnělo. 

Feroza: Naděje navzdory zimě, chudobě a suchu

V horské provincii Ghazní vzpomíná třiašedesátiletá Feroza na kruté zimy a dlouhá sucha. „Mysleli jsme si, že na nás svět zapomněl,“ říká. „Během zimy a sucha se život stal nesmírně obtížným. Ale když dorazila pomoc, cítili jsme, že v tom nejsme sami.“ 

Pro ženy, jako je Feroza, pomoc neznamená jen materiální podporu, ale i pocit, že jsou vidět a že se na ně pamatuje. 

Stojíme při afghánských ženách

Již téměř 25 let pracujeme po boku místních komunit po celém Afghánistánu – podporujeme navrátilce, učitele, zemědělce i zranitelné rodiny. Zajišťujeme vzdělávání, krizovou pomoc, zdroje obživy, přístřeší a další nezbytné služby.

Cíl všech našich programů zůstává stejný: zajistit, aby ženy a dívky měly rovný přístup k příležitostem a službám bez ohledu na jejich etnickou příslušnost nebo rasu.

Na Mezinárodní den žen nasloucháme a podporujeme tichou sílu žen, které i nadále vedou své rodiny, učí další generace a podporují své komunity. Dnes – a každý den – stojíme při afghánských ženách.