Sucho, pandemie a volný pád ekonomiky: hrozící humanitární krize v Afghánistánu

Sucho, pandemie a volný pád ekonomiky: hrozící humanitární krize v Afghánistánu

Publikováno: 22. 9. 2021 Doba čtení: 6 minut

Zamyslete se, jaké to asi je jít spát s tím, že nevíte, jestli budete mít zítra na jídlo, nevíte, kde bude vaše rodina spát příští týden nebo kde vyděláte příští měsíc peníze. A teď si uvědomte, že miliony Afghánců si tyto otázky pokládají každý den.

Víc než 18 milionů lidí – téměř polovina obyvatel Afghánistánu – potřebuje humanitární pomoc, a každý třetí člověk hladoví. Deset milionů z těch, kteří pomoc nutně potřebují, jsou děti, přičemž dva miliony z nich trpí podvýživou. Konflikt, velké sucho, pandemie koronaviru a ekonomická nestabilita již způsobily mnohým lidem vážné problémy. Dá se očekávat, že s příchodem zimy se humanitární krize v zemi ještě prohloubí.

„Já nemohu pracovat a můj nejstarší syn je nádeník, jeden den práci najde, druhý ne," říká 71letý Abdul*, otec deseti dětí. „Naší hlavní potřebou je v současné chvíli jídlo.” Kvůli konfliktu v oblasti uprchl Abdul z provincie Bámján do Kábulu. Jeho rodina patří mezi 5.5 millionu lidí, kteří jsou v současné době v Afghánistánu vysídleni. Od začátku letošního roku bylo nuceno opustit své domovy téměř 600 000 Afghánců, přičemž konflikt neúměrně dopadá na zranitelné skupiny. Osmdesát procent uprchlíků tvoří ženy a děti.

Nooria* uprchla z provincie Bámján před třemi měsíci. „Válka z nás udělala vysídlence a museli jsme se přestěhovat do Kábulu,” říká. „Můj manžel kvůli nejistotě utekl z Afghánistánu do Turecka a nechal mě samotnou se třemi dětmi.” Nooria nyní žije v malé místnosti, kterou si pronajímá za 1 200 afghánských dolarů (14,5 USD) měsíčně. „Potřebujeme hlavně podporu na běh domácnosti a peníze na zaplacení nájmu této místnosti," vysvětluje. „Nevím, co bude s mými dětmi, protože naše budoucnost je nejasná. Vše závisí na tom, zda dostaneme nějakou podporu od manžela nebo ne," říká.

Těžká potravinová krize

Organizace spojených národů varuje, že milionům lidí v Afghánistánu by brzy mohly dojít potraviny a s blížící se zimou mnohým hrozí hlad. Afghánci už teď začali jíst méně, protože čelí nejisté budoucnosti. „Nejméně jeden milion dětí bude ještě letos trpět akutní podvýživou a nepodstoupí-li léčbu, hrozí jim smrt,” řekla Henrietta H. Fore, výkonná ředitelka UNICEF

K současné potravinové krizi v zemi přispívá několik faktorů. Zemědělství je hlavním zdrojem obživy pro zhruba 75 % afghánského obyvatelstva, avšak boje znemožnily mnoha lidem včas zasít úrodu. To spolu s velkým suchem, které Afghánistán trápí, vedlo k předpovědím, že letošní úroda bude slabá. Světový potravinový program uvádí, že letos sucho zničilo 40 procent úrody a cena pšenice se v posledních měsících zvýšila o 25 procent. Dopad letošního sucha lze srovnat s rokem 2018-19, kdy nedostatek vody postihl více než dvě třetiny země. Předchozí sucho způsobilo, že čtyři miliony lidí v nejhůře postižených provinciích potřebovaly životně důležitou pomoc a více než 371 000 lidí muselo opustit své domovy, uvádí Norská rada pro uprchlíky (NRC).

Dopady změny klimatu

Častější sucha a zvyšující se teploty souvisejí s negativním dopadem změny klimatu. Z nedávné analýzy deníku The New York Times vyplývá, že úbytek jarních dešťů postihl velkou část Afghánistánu, přičemž nejcitelněji se projevuje v severní oblasti, kde jsou zemědělci a pastevci téměř výhradně závislí na dešťové vodě pro zavlažování plodin a chov dobytka.

Údaje zatím ukazují, že za posledních 60 let průměrné teploty v Afghánistánu prudce vzrostly. Od roku 1950 se teploty v zemi zvýšily v průměru o 1,8 stupně Celsia, přičemž na jihu země byl nárůst ještě dramatičtější – o více než 2 stupně Celsia. Podle UNICEF se Afghánistán kvůli klimatickým rizikům stal pro děti 15. nejrizikovější zemí na světě. Závažný dopad klimatické změny v Afghánistánu ostře kontrastuje s příspěvkem této země ke globálnímu oteplování. Průměrný Afghánec vyprodukuje pouze 0,2 metrické tuny emisí oxidu uhličitého ročně, zatímco průměrný Američan téměř 16 metrických tun.

Světová banka varuje, že sedm z deseti Afghánců bude brzy žít pod hranicí chudoby (1,9 USD/den) a 47 % obyvatel již nyní nemá na den ani 1 USD.

Pandemie pokračuje

Pandemie COVID-19 zatím zdaleka není u konce. Podle Světové zdravotnické organizace přelidnění mezi vysídlenými lidmi omezilo preventivní opatření a zvýšilo riziko přenosu infekčních nemocí, včetně COVID-19. V Afghánistánu proběhly již tři vlny nákazy COVID-19. Vzhledem k tomu, že počet nových infekcí mezi vysídlenými osobami stoupá a míra proočkovanosti je nízká (v současné době je očkováno pouze 5 % populace), hrozí zemi podle WHO čtvrtá vlna nemoci.

Navíc kvůli kritickému nedostatku zdravotnického materiálu a vzhledem k tomu, že mnoho zaměstnanců nedostává výplatu, roste pravděpodobnost zvýšeného přenosu infekce. I přes zlepšení v oblasti dětského zdraví je Afghánistán stále velmi zatížen úmrtími z příčin, kterým lze předcházet: 17% úmrtí dětí mladších 5 let je způsobeno zápalem plic a 12% průjmem.

Volný pád ekonomiky

Světová banka varuje, že sedm z deseti Afghánců bude brzy žít pod hranicí chudoby (1,9 USD/den) a 47 % obyvatel již nyní nemá na den ani 1 USD. Vzhledem ke kolapsu bankovního systému již někteří lidé prodávají svůj majetek, aby přežili. Jelikož ceny běžného zboží výrazně stoupají, mnozí se obrovsky zadlužují, jen aby byli schopni zaplatit za jídlo na nájem. Již nyní stojí kilogram nejlevnější pšeničné mouky na trhu 0,40 USD a litr oleje na vaření 1,80 USD, uvádí Světový potravinový program. Podle Rozvojového programu OSN se situace může dále zhoršovat. Podle nejhorších scénářů by se do příštího roku mohlo pod hranici chudoby dostat až 97 procent Afghánců.

Náhlá chudoba může zhoršit takové fenomény jako je dětská práce, dětské sňatky nebo migraci ze země a obchodování s lidmi. Mnoho vysídlených lidí hledá útočiště ve větších městech a snaží se nějak vyjít s penězi. „Opravdu nemáme na to, abychom se najedli třikrát denně,” říká Gul Bibi*, 45 letá matka deseti dětí. Její manžel utrpěl loni mrtvici a následně byl propuštěn ze školy, kde učil. Její nejstarší syn, šestnáctiletý, je duševně nemocný a nemůže pracovat, takže Gul Bibi je jedinou živitelkou rodiny. „Vyrábím doma draky na pouštění a prodávám je do malého obchůdku v naší oblasti. Díky tomu si měsíčně vydělám téměř 2 000 afghánských dolarů (zhruba 24 USD),” říká.

Podle Gul Bibi rodinu zadlužily účty za lékařskou péči o manžela a syna. „Opravdu nevím, jaká bude naše budoucnost," dodává.

Člověk v tísni zůstane a bude dále pomáhat

V současné době vyhodnocuje Člověk v tísni humanitární situaci v Kábulu a v Mazáre Šaríf. Tomáš Kocian, regionální ředitel ČvT pro Blízký východ, říká: „Naše týmy v terénu zjišťují, které rodiny jsou nejzranitelnější a ptají se na jejich potřeby, abychom mohli připravit vhodnou humanitární pomoc. Doufáme, že první peněžitou hotovost lidem dodáme během nadcházejících týdnů. Zároveň společně s dalšími nevládními organizacemi vyjednáváme o podmínkách, za kterých můžeme v zemi nadále působit." Neomezený přístup k pomoci pro všechny zranitelné osoby, přítomnost žen v našich týmech a plná kontrola nad distribucí pomoci nebo výběrem jejích příjemců jsou jen některé ze základních podmínek, které jsme si stanovili při pokračování poskytování pomoci v Afghánistánu.

Člověk v tísni působí v zemi od roku 2001. Za tu dobu jsme přímo pomohli více než 1,3 milionu lidí, z toho 123 288 lidem jen v roce 2020. „V této chvíli, kdy Afghánistán potřebuje pomoc nejvíc, rozhodně nemáme v plánu odejít,” říká Kocian.

Můžete nám pomoct pokračovat v této práci prostřednictvím výzvy pro pomoc Afghánistánu, díky které jsme již vybrali více než 3,5 milionu Kč (přibližně 161 300 USD). Prosíme, přispějte.

* Jména lidí byla v článku z bezpečnostních důvodů změněna.

Autor: Petr Stefan and Ahmad Karimi, People in Need

Související články