Světový humanitární den patří našim kolegům a kolegyním v první linii
Publikováno: 13. 8. 2021 Doba čtení: 3 minuty
Ani Amiraghyan pracuje pro Člověka v tísni v Arménii od května 2021. Jako pracovnice tísňové linky a databázová asistentka zodpovídá za přijímání a zaznamenávání přijatých hovorů a jejich zanášení do systému. Pomáhá také s aktualizacemi existujících údajů v databázi a poskytuje podporu pracovníkům v terénu. Při příležitosti Světového humanitárního dne 19. srpna, jsme se Amiraghyan zeptali na její práci a na to, co ji motivuje.
"Jsem si jistá, že mnoho mých kolegů bude souhlasit s tím, že pomoc lidem v nouzi je jednou z nejkrásnějších a nejdůležitějších věcí na světě," říká Amighyan, když se ptáme, proč se připojila k humanitárnímu týmu Člověka v tísni v Arménii. "Bylo to právě uvědomění, jak důležitá je pomoc bližním, které mě přimělo ucházet se o tuto práci. Moje země nyní prožívá velmi těžké období a jako každý občan, který miluje svou vlast, cítím, že musím pomoci svým krajanům. Člověk v tísni poskytuje tu nejlepší příležitost jak pomoci mým spoluobčanům. “
"V mém týmu komunikujeme s lidmi, kteří potřebují pomoci, jsou zranitelní a často se potýkají s psychickými problémy." Nasloucháme jejich příběhům, soucítíme s nimi a snažíme se jim porozumět. Poté je často velmi obtížné jít domů a přestat myslet na to, co jsme během dne slyšeli a čeho jsme byli svědky,“ dodává.
Člověk v tísni funguje v Arménii od roku 2003. Podporujeme turismus ve venkovských oblastech, občanské vzdělávání, zlepšení postavení mládeže, integraci migrantů či vytváření pracovních míst. Naše mise byla v roce 2020 rozšířena, aby poskytovala humanitární pomoc ze zdrojů Evropské unie, Delegace Evropské unie v Arménii, Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj a Klubu přátel Člověka v tísni. Tuto činnost jsme zahájili bezprostředně po začátku ozbrojeného konfliktu v Náhorním Karabachu. Od té doby pomáhá Člověk v tísni v této oblasti tisícům lidí, kteří prchají před násilím do Arménie.
Podle některých zdrojů je v Arménii stále přibližně 37 000 vysídlených osob, jež přišly o své domovy v Náhorním Karabachu. Tito lidé žijí v přístřešcích, pronajatých ubytovacích zařízeních nebo domech u příbuzných. Člověk v tísni denně poskytuje těmto vysídlencům humanitární pomoc, zajišťuje distribuci hygienických potřeb a celou řadu dalších služeb. Amiraghyan říká: „Největší lekce, kterou jsem si z každodenního kontaktu s lidmi s různými osobnostmi a touhami vzala, je, jak s nimi správně komunikovat, jak jejich problémům dobře porozumět a jak tyto problémy řešit co nejrychleji.“
Počet příjemců nebo domácností podporovaných humanitárními projekty v Arménii:
Jedním ze způsobů, jak Člověk v tísni v Arménii pomáhá, je financování sedmi bezpečných prostorů pro děti v regionu Syunik. Tato místa poskytují psychologické a vzdělávací služby 450 místním a vysídleným dětem a jejich rodičům. Možnost využívat takováto místa významně pomáhá dětem i jejich rodičům, protože poskytuje bezpečný prostor, kde se děti mohou vypořádat se stresem, hrát si se svými vrstevníky a učit se a sdílet dovednosti.
Práce v humanitárním sektoru pomohla Amighyan cítit se silnější a stabilnější. Říká nám: „Rozhodně mě to změnilo. Když komunikujete s vysídlenými lidmi a představujete si sebe na jejich místě, vaše každodenní starosti se najednou zdají tak malé. Nutí vás dívat se na věci a události z jiné perspektivy. Časem se stanete odolnější vůči problémům. “
Člověk v tísni každoročně na Světový humanitární den, který si připomíná 19. srpna, skládá poklonu humanitárním pracovníkům z celého světa, kteří riskují své životy, aby poskytli pomoc těm, zasaženým konflikty, přírodními katastrofami nebo důsledky změny klimatu. Pracovat jako humanitární pracovník nikdy nebylo nebezpečnější. Ze všech zaznamenaných incidentů v loňském roce se týkalo 95 procent všech obětí násilí na humanitárních pracovnících místních zaměstnanců na misích.