Syrští uprchlíci v Evropě tvoří jen 4 % lidí, kteří utekli před válkou v zemi. Přes 12 milionů lidí uvnitř Sýrie potřebuje pomoc

Válka nyní ovlivňuje život každého Syřana. „Pitná voda teče jen jednou za čtrnáct dní, tak lidé pijí vodu ze studen. Ta je ale často znečištěná, tak bývají nemocní. Elektřina často nejde celé dny a když funguje, tak maximálně na dvě hodiny denně,“ líčí sedmadvacetiletý Bakri Azzin současný život v Aleppu. Válka zasáhla i jeho rodné město, někdejší dvoumilionovou hospodářskou metropoli Sýrie. Ta je nyní rozdělená na východní část ovládanou opozicí a západní čtvrtě pod kontrolou vládních sil. Ostřelování, kterému se nevyhnou ani školy podporované Člověkem v tísni, je tu každodenní realitou stejně jako útoky sudových bomb, které shazují vládní vrtulníky na civilní čtvrti ovládané opozicí.

#~gallery-1348~#

Kvůli válce každý den stále více připomíná boj o přežití. „Jídlo je k sehnání, ale kvůli stoupajícím cenám pohonných hmot a padajícímu kurzu syrské libry je v průměru třikrát dražší, než před válkou,“ vysvětluje Bakri Azzin. Lidé si ho zároveň mohou dovolit kupovat stále méně, protože nemají práci. „Před válkou byly v Aleppu dvě velké industriální zóny. Továrny a velké firmy v nich ale většinou nefungují a propustili všechny zaměstnance, protože se stálými výpadky elektřiny nelze nic vyrábět,“ říká Bakri.

Mnoho kamarádů je v  Evropě, ztratili naději

Lidé podle něj shánějí jakoukoli práci, aby se uživili. „Většinou pracují u obchodníků, kteří ještě provozují živnost, jako námezdní dělníci, nakládají materiál nebo například jako zaměstnanci místní samosprávy svážejí odpad,“ popisuje situaci s tím, že například učitelé nedostávají žádnou mzdu a často učí jen dobrovolníci. Ve městě prý zároveň funguje jen zlomek nemocnic, které navíc bývají cílem ostřelování.

Sám Bakri v Aleppu studoval, aby se mohl stát telekomunikačním inženýrem. Pak ale přišla válka a se studiemi byl konec. Nedávno si založil malou organizaci, která se snaží pomáhat lidem v nouzi. S podporou západních humanitárních organizací nabízí lidem v nouzi potravinovou pomoc, ale snaží se i o drobné opravy infrastruktury. „Mnoho mých kamarádů už je v Evropě. Většinou prostě po letech války ztratili naději, že se to v Sýrii někdy zlepší a odešli do Turecka. Jenže tam nemohli legálně pracovat, neměli žádný zdroj příjmů, frustrace se jen prohlubovala, a tak se vydali dál,“ vypráví Bakri Azzin s tím, že pocit absolutní bezmoci a ztráty nadějí zasahuje čas od času jeho i všechny známé, kteří stále v Sýrii zůstávají. „Toto je moje země, chci tady zůstat. Kdo tu bude žít, když všichni utečou?,“ říká Bakri, když se dostane na to, jestli někdy neuvažoval o útěku. (více o životě v Aleppu ve filmu Death of Aleppo)

Jen letos opustilo domovy uvnitř Sýrie milion lidí

Jenže řešení konfliktu je v nedohlednu a situace v zemi se zhoršuje každým dnem. „Syřané už nyní tvoří většinu uprchlíků, kteří směřují do Evropy. Statisíce syrských žadatelů o azyl v některé z evropských zemí jsou přesto jen necelými čtyřmi procenty z celkového počtu lidí, kteří před válkou ať už v rámci země nebo za hranicemi utíkají,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Opravdu vážná situace je uvnitř Sýrie, kde lidé na rozdíl od uprchlíků nemají žádnou právní ochranu a stále čelí válce. Kvůli eskalaci bojů muselo už letos opustit své domovy v Sýrii milion lidí a OSN odhaduje, že do konce roku bude bez domova další milion Syřanů,“ říká Šimon Pánek. „Na lidi uvnitř Sýrie bychom neměli zapomínat, protože pokud válka neskončí, bude ohrožovat další statisíce lidí a vyhánět je ze země ven,“ dodává.

Mnoho lidí se přitom v rámci země přesídlilo dvakrát i třikrát. Například jen v březnu uteklo podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) před ofenzivou ozbrojenců ve městě Idlib 230 000 lidí, 11 000 Syřanů uteklo z Palmýry, kterou obsadil takzvaný Islámský stát, 50 000 lidí muselo v březnu utéct z města Daraa před boji, tisíce lidí utíkají před ozbrojenými střety v provincii Hassakesh. Přes 4,8 milionu lidí zároveň žije v těžko dostupných oblastech a přibližně 420 000 lidí přímo v obležení, většinou bojovníky takzvaného Islámského státu.

Milion poničených domů a dva miliony lidí bez práce

Válka se nevybíravě vetřela do každé oblasti života. Práci v Sýrii ztratily dva miliony lidí a podle OSN je v zemi 54% nezaměstnanost, poničených je jeden milion domů, z čehož je 400 000 zcela srovnaných se zemí. „Lidé pak většinou hledají útočiště v hostitelských rodinách, veřejných budovách jako jsou školy, mešity, nemocnice nebo v nedostavěných budovách. Na místech bez vody, elektřiny a základního hygienického vybavení se většinou zdržují ženy, děti nebo starší lidé, kteří navíc často trpí psychickými traumaty,“ vysvětluje koordinátorka syrských programů Člověka v tísni Naďa Aliová. V zemi je 5000 zničených škol, podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je 57 % syrských nemocnic zcela mimo provoz.

Člověk v tísni v zemi působí od roku 2012. Za tu dobu pomohl přímo 1,6 milionu Syřanů a dalším 1,2 milionů lidí poskytl nepřímou formu pomoci. V současnosti měsíčně pomáhá až 170 000 lidí především s potravinovou pomocí, přístupem k pitné vodě nebo vzděláváním. Stovky nejzranitelnějších lidí mají možnost přivydělat si prostřednictvím veřejných prací, 2000 farmářů dostalo osivo, hnojivo i nástroje na obdělávání půdy a tisíce lidí dostanou před zimou materiální pomoc, jako jsou deky, matrace nebo oblečení.

„Pomáháme těm, kteří zůstali, aby ve válkou sužované zemi mohli žít důstojné životy. Bohužel jediné, co dokážeme, je zmírnit jejich utrpení. Se vzděláváním také pomáháme dětem syrských uprchlíků v Turecku, neboť okolní země, kde je drtivá většina uprchlíků, jsou na pokraji svých kapacit,“ říká vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. Pozitivní ohlas má pomoc Člověka v tísni i u české veřejnosti. „Od začátku září, tedy za dva týdny, přibylo na kontě sbírky SOS Sýrie & Irák 1 450 000 korun, čehož si vážíme a děkujeme za to. Umožní nám to dále pracovat uprostřed největší humanitární krize současnosti,“ říká Marek Štys.

Člověk v tísni zároveň uvolnil 1,7 milionu korun z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni na okamžitou pomoc uprchlíkům, kteří putují přes Makedonii a Srbsko do EU.  Dvě makedonské a jedna srbská partnerská nevládní organizace těm nejpotřebnějším mezi uprchlíky poskytují vodu a potraviny, ale především psychosociální nebo právní pomoc a také informace o rizicích jakými jsou pašerácké gangy. Zaměřují se především na ochranu žen a dětí. (Více o pomoci v Makedonii a Srbsku čtěte zde)

Pomoc Člověka v  tísni v  Sýrii:

Člověk v tísni poskytl od roku 2012 obětem syrského konfliktu pomoc v hodnotě 420 milionů korun. Se svými kancelářemi v Aleppu a Idlíbu, 140 místními a 10 zahraničními zaměstnanci, kteří celou operaci řídí z jižního Turecka, patří k nejvýznamnějším poskytovatelům pomoci v zemi. Na pomoc Sýrii přispěla česká veřejnost více než 11 miliony korun prostřednictvím sbírky SOS Sýrie, 2,6 miliony prostřednictvím sbírky Skutečná pomoc, dalších 5,8 milionu uvolnil humanitární fond Klubu přátel Člověka v tísni. Pomoc je možná i díky podpoře české vlády, britské vlády, švýcarské vlády, Evropské unie, německé vlády skrze partnerskou německou organizaci Welthungerhilfe z platformy Alliance2015, Světového potravinového programu nebo Organizace pro výživu a zemědělství.